Úvodní strana  >  Na obloze  >  Planety

Planety

Zajímá vás, jak jsou momentálně rozloženy planety ve Sluneční soustavě? Kde jsou přesně na obloze? Jak jsou vzdálené od Země či vzájemně od sebe? Zajímavosti o planetách samotných? Využijte interaktivní a poměrně názorné digitální online planetárium Solar System Scope, které vám tyto odpovědi poskytne. Navíc díky dostupnému slovenskému překladu i srozumitelně.

Viditelnost planet a mapky

V tabulce níže je generován výpis planet. Údaje o výšce nad obzorem jsou vztaženy na souřadnice střední Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° východní délky. Pokud kliknete na název planety, dostanete se na stránku Heavens-above.com, na níž je k dané planetě zobrazena mapka.

PlanetaVýchodPrůchodZápadJasnostSouhvězdíVýškaAzimut
Merkur5:2210:4616:081,3Vodnář22,7°223,9°
Venuše6:4413:1319:41-3,8Ryby45,8°184,9°
Mars5:4611:1016:341,2Vodnář25,4°218,0°
Jupiter11:1219:123:15-2,2Blíženci19,5°77,2°
Saturn6:2812:2518:220,9Ryby37,9°199,5°
Uran8:1115:5023:295,8Býk48,2°123,5°
Neptun6:1912:1518:118,0Ryby37,1°202,5°

Online planetárium Solar System Scope

 

Zdroj: www.solarscope.com

Planetárium se ovládá velmi jednoduše. Hned po startu se řiďte pokyny a kliknutím na rozhraní klikněte myší. Vzápětí se Vám naskytne reálný pohled na Sluneční soustavu v helicentrickém zobrazení (rozměry planet nejsou v měřítku). Pouhým uchycením a sunutím nějaké planety pomocí myši se můžete pohybovat v čase a sledovat polohu planet. Kliknutím na konkrétní těleso se pak dozvíte více informací o něm samotném.

Druhým fantastickým aspektem planetária je možnost si zobrazit noční oblohu a souhvězdí či tělesa Sluneční soustavy na ní v reálném čase pro jakoukoliv polohu na Zemi. Stačí kliknout na ikonku s dalekohledem vlevo (druhá shora). Polohu si volíte ikonkou vpravo dole (šrafovaný kroužek), čas dole uprostřed. Planetárium nabízí mnohem ještě více funkcí - měření vzdálenosti planet, plynulá animace pohybu oblohy nebo planet, polohy relativně dobře viditelných komet a mnoho dalšího...

Dále Doporučujeme



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Uran, Sluneční soustava, Merkur, Neptun, Země, Venuše, Jupiter, Saturn, Planety, Měsíc, Mars


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »