Úvodní strana  >  Na obloze  >  Planety

Planety

Zajímá vás, jak jsou momentálně rozloženy planety ve Sluneční soustavě? Kde jsou přesně na obloze? Jak jsou vzdálené od Země či vzájemně od sebe? Zajímavosti o planetách samotných? Využijte interaktivní a poměrně názorné digitální online planetárium Solar System Scope, které vám tyto odpovědi poskytne. Navíc díky dostupnému slovenskému překladu i srozumitelně.

Viditelnost planet a mapky

V tabulce níže je generován výpis planet. Údaje o výšce nad obzorem jsou vztaženy na souřadnice střední Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° východní délky. Pokud kliknete na název planety, dostanete se na stránku Heavens-above.com, na níž je k dané planetě zobrazena mapka.

PlanetaVýchodPrůchodZápadJasnostSouhvězdíVýškaAzimut
Merkur5:5611:2216:490,4Vodnář-37,6°47,5°
Venuše7:1814:2321:28-3,8Beran-26,7°350,4°
Mars6:0811:5417:411,2Ryby-37,2°36,2°
Jupiter11:1619:163:19-2,1Blíženci13,1°290,2°
Saturn6:3312:3318:330,9Ryby-37,4°22,9°
Uran8:1415:5423:345,8Býk-14,7°328,6°
Neptun6:2112:1818:158,0Ryby-37,1°27,6°

Online planetárium Solar System Scope

 

Zdroj: www.solarscope.com

Planetárium se ovládá velmi jednoduše. Hned po startu se řiďte pokyny a kliknutím na rozhraní klikněte myší. Vzápětí se Vám naskytne reálný pohled na Sluneční soustavu v helicentrickém zobrazení (rozměry planet nejsou v měřítku). Pouhým uchycením a sunutím nějaké planety pomocí myši se můžete pohybovat v čase a sledovat polohu planet. Kliknutím na konkrétní těleso se pak dozvíte více informací o něm samotném.

Druhým fantastickým aspektem planetária je možnost si zobrazit noční oblohu a souhvězdí či tělesa Sluneční soustavy na ní v reálném čase pro jakoukoliv polohu na Zemi. Stačí kliknout na ikonku s dalekohledem vlevo (druhá shora). Polohu si volíte ikonkou vpravo dole (šrafovaný kroužek), čas dole uprostřed. Planetárium nabízí mnohem ještě více funkcí - měření vzdálenosti planet, plynulá animace pohybu oblohy nebo planet, polohy relativně dobře viditelných komet a mnoho dalšího...

Dále Doporučujeme



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Uran, Sluneční soustava, Merkur, Neptun, Země, Venuše, Jupiter, Saturn, Planety, Měsíc, Mars


14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk

2. dubna 2026 ve 4:11 ráno nastal takzvaný růžový úplněk

Další informace »