Úvodní strana  >  Na obloze  >  Planety

Planety

Zajímá vás, jak jsou momentálně rozloženy planety ve Sluneční soustavě? Kde jsou přesně na obloze? Jak jsou vzdálené od Země či vzájemně od sebe? Zajímavosti o planetách samotných? Využijte interaktivní a poměrně názorné digitální online planetárium Solar System Scope, které vám tyto odpovědi poskytne. Navíc díky dostupnému slovenskému překladu i srozumitelně.

Viditelnost planet a mapky

V tabulce níže je generován výpis planet. Údaje o výšce nad obzorem jsou vztaženy na souřadnice střední Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° východní délky. Pokud kliknete na název planety, dostanete se na stránku Heavens-above.com, na níž je k dané planetě zobrazena mapka.

PlanetaVýchodPrůchodZápadJasnostSouhvězdíVýškaAzimut
Merkur5:1810:3916:001,0Vodnář-42,5°323,1°
Venuše6:4113:1419:47-3,8Ryby-9,8°293,6°
Mars5:4111:0816:351,2Vodnář-38,2°315,1°
Jupiter11:0419:043:08-2,1Blíženci55,7°227,8°
Saturn6:2112:1818:160,9Ryby-24,0°301,3°
Uran8:0415:4323:225,8Býk22,9°273,6°
Neptun6:1212:0818:048,0Ryby-25,6°303,6°

Online planetárium Solar System Scope

 

Zdroj: www.solarscope.com

Planetárium se ovládá velmi jednoduše. Hned po startu se řiďte pokyny a kliknutím na rozhraní klikněte myší. Vzápětí se Vám naskytne reálný pohled na Sluneční soustavu v helicentrickém zobrazení (rozměry planet nejsou v měřítku). Pouhým uchycením a sunutím nějaké planety pomocí myši se můžete pohybovat v čase a sledovat polohu planet. Kliknutím na konkrétní těleso se pak dozvíte více informací o něm samotném.

Druhým fantastickým aspektem planetária je možnost si zobrazit noční oblohu a souhvězdí či tělesa Sluneční soustavy na ní v reálném čase pro jakoukoliv polohu na Zemi. Stačí kliknout na ikonku s dalekohledem vlevo (druhá shora). Polohu si volíte ikonkou vpravo dole (šrafovaný kroužek), čas dole uprostřed. Planetárium nabízí mnohem ještě více funkcí - měření vzdálenosti planet, plynulá animace pohybu oblohy nebo planet, polohy relativně dobře viditelných komet a mnoho dalšího...

Dále Doporučujeme



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Uran, Sluneční soustava, Merkur, Neptun, Země, Venuše, Jupiter, Saturn, Planety, Měsíc, Mars


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)1

původní snímek moc nevyšel ale včera už tam v pegasu zalovit šlo bohužel tam kličkuje hodně satelitu tak sem využil jen 22minut z hodiny dat

Další informace »