Světelné echo V838 Mon Autor: Hubble/NASAMnožství hvězd ve vesmíru nesvítí stále stejně, ale mění se. Existují desítky různých příčin těchto změn; řadě z nich astronomové ještě nerozumějí a to je důvod, proč je o výzkum proměnných hvězd tak velký zájem. Proměnné hvězdy proto pozorují nejen profesionální astronomové, ale celá řada nadšenců po celém světě.
Proč je pozorujeme? Díky tomu, že hvězdy mění svou jasnost, víme o nich mnohem více než o hvězdách, které mají jasnost konstantní. Dokážeme tak zjistit jejich hmotnost, velikost, vzdálenost i vnitřní stavbu hvězd. Tyto údaje nám pak dávají lepší obraz o hvězdném vývoji a tím i celkové struktuře vesmíru. Nejde ovšem jen o tyto hvězdy samotné - v posledních letech se zájem vědců zaměřil i na sledování a objevování tzv. exoplanet, tedy planet obíhajících kolem cizích hvězd.
Proč se hvězdy mění
Existují dva základní typy proměnnosti hvězd:
Geometrické: jedná se většinou o vícehvězdný systém, ve které při pohledu ze Země jedna hvězda zakrývá druhou (viz animace níže). Protože tyto hvězdy jsou blízko u sebe, vidíme je jako jednu hvězdu, která mění svou jasnost.
Fyzické: hvězda mění přímo své fyzikální parametry – teplotu a rozměr, čímž se mění její jasnost - to se projevuje také pulzacemi v atmosféře, erupcemi, výbuchy.
Každý typ má ovšem desítky dalších podtypů podle konkrétní příčiny proměnnosti, které se mohou i navzájem kombinovat.
Světelná křivka ukazuje, jak se mění jasnost hvězdy v průběhu času. Ze světelné křivky hvězdy se dá vyčíst mnoho informací. Jasnost této hvězdy je většinu času v maximální hodnotě = s hvězdou se nic neděje. Jakmile se jasnost snižuje nebo zvyšuje = s hvězdou se něco děje.
Zde je typický příklad zákrytového systému, při poklesu jasnosti dochází k zákrytu jedné hvězdy druhou hvězdou. Dlouhodobým pozorováním lze zjistit periodu, rozsah jasnosti a další zajímavé parametry.
Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
