Světelné echo V838 Mon Autor: Hubble/NASAMnožství hvězd ve vesmíru nesvítí stále stejně, ale mění se. Existují desítky různých příčin těchto změn; řadě z nich astronomové ještě nerozumějí a to je důvod, proč je o výzkum proměnných hvězd tak velký zájem. Proměnné hvězdy proto pozorují nejen profesionální astronomové, ale celá řada nadšenců po celém světě.
Proč je pozorujeme? Díky tomu, že hvězdy mění svou jasnost, víme o nich mnohem více než o hvězdách, které mají jasnost konstantní. Dokážeme tak zjistit jejich hmotnost, velikost, vzdálenost i vnitřní stavbu hvězd. Tyto údaje nám pak dávají lepší obraz o hvězdném vývoji a tím i celkové struktuře vesmíru. Nejde ovšem jen o tyto hvězdy samotné - v posledních letech se zájem vědců zaměřil i na sledování a objevování tzv. exoplanet, tedy planet obíhajících kolem cizích hvězd.
Proč se hvězdy mění
Existují dva základní typy proměnnosti hvězd:
Geometrické: jedná se většinou o vícehvězdný systém, ve které při pohledu ze Země jedna hvězda zakrývá druhou (viz animace níže). Protože tyto hvězdy jsou blízko u sebe, vidíme je jako jednu hvězdu, která mění svou jasnost.
Fyzické: hvězda mění přímo své fyzikální parametry – teplotu a rozměr, čímž se mění její jasnost - to se projevuje také pulzacemi v atmosféře, erupcemi, výbuchy.
Každý typ má ovšem desítky dalších podtypů podle konkrétní příčiny proměnnosti, které se mohou i navzájem kombinovat.
Světelná křivka ukazuje, jak se mění jasnost hvězdy v průběhu času. Ze světelné křivky hvězdy se dá vyčíst mnoho informací. Jasnost této hvězdy je většinu času v maximální hodnotě = s hvězdou se nic neděje. Jakmile se jasnost snižuje nebo zvyšuje = s hvězdou se něco děje.
Zde je typický příklad zákrytového systému, při poklesu jasnosti dochází k zákrytu jedné hvězdy druhou hvězdou. Dlouhodobým pozorováním lze zjistit periodu, rozsah jasnosti a další zajímavé parametry.
Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
