Světelné echo V838 Mon Autor: Hubble/NASAMnožství hvězd ve vesmíru nesvítí stále stejně, ale mění se. Existují desítky různých příčin těchto změn; řadě z nich astronomové ještě nerozumějí a to je důvod, proč je o výzkum proměnných hvězd tak velký zájem. Proměnné hvězdy proto pozorují nejen profesionální astronomové, ale celá řada nadšenců po celém světě.
Proč je pozorujeme? Díky tomu, že hvězdy mění svou jasnost, víme o nich mnohem více než o hvězdách, které mají jasnost konstantní. Dokážeme tak zjistit jejich hmotnost, velikost, vzdálenost i vnitřní stavbu hvězd. Tyto údaje nám pak dávají lepší obraz o hvězdném vývoji a tím i celkové struktuře vesmíru. Nejde ovšem jen o tyto hvězdy samotné - v posledních letech se zájem vědců zaměřil i na sledování a objevování tzv. exoplanet, tedy planet obíhajících kolem cizích hvězd.
Proč se hvězdy mění
Existují dva základní typy proměnnosti hvězd:
Geometrické: jedná se většinou o vícehvězdný systém, ve které při pohledu ze Země jedna hvězda zakrývá druhou (viz animace níže). Protože tyto hvězdy jsou blízko u sebe, vidíme je jako jednu hvězdu, která mění svou jasnost.
Fyzické: hvězda mění přímo své fyzikální parametry – teplotu a rozměr, čímž se mění její jasnost - to se projevuje také pulzacemi v atmosféře, erupcemi, výbuchy.
Každý typ má ovšem desítky dalších podtypů podle konkrétní příčiny proměnnosti, které se mohou i navzájem kombinovat.
Světelná křivka ukazuje, jak se mění jasnost hvězdy v průběhu času. Ze světelné křivky hvězdy se dá vyčíst mnoho informací. Jasnost této hvězdy je většinu času v maximální hodnotě = s hvězdou se nic neděje. Jakmile se jasnost snižuje nebo zvyšuje = s hvězdou se něco děje.
Zde je typický příklad zákrytového systému, při poklesu jasnosti dochází k zákrytu jedné hvězdy druhou hvězdou. Dlouhodobým pozorováním lze zjistit periodu, rozsah jasnosti a další zajímavé parametry.
Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek
„C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida
Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,
