Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Přechody planet před Sluncem  >  Přechod Merkuru 2019

Přechod Merkuru 2019

Přechod Merkuru před Sluncem a silueta Ještědu. Autor: Martin Gembec.
Přechod Merkuru před Sluncem a silueta Ještědu.
Autor: Martin Gembec.
V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem, a to v první polovině svého průběhu. Úkaz nastává přibližně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2016. Znovu se ovšem nejen v Evropě, ale celosvětově odehraje až v listopadu roku 2032 (!). Jde tedy rozhodně o mimořádnou nebeskou událost, o kterou byste se určitě neměli nechat připravit!

 

» Stručně o úkazu samotném
» Akce v České republice
» Bezpečné pozorování
» Odkazy

 

O úkazu

Malý Merkur s úhlovým průměrem pouhých 12" bude prostřednictvím dalekohledů se speciálním filtrem či projekcí pozorovatelný před Sluncem celosvětově přes 5 a půl hodiny. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 35 minut SEČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi minutu a 40 sekund a odehraje se nevysoko nad obzorem hodinu a půl po poledni. Zbytek raritní podívané proběhne v odpoledních hodinách a planeta v podobě černého puntíku se bude sunout před levou polovinou kotouče naší mateřské hvězdy směrem mírně dolů. Slunce s Merkurem zapadá na našem území právě okolo maxima úkazu – kdo se za ním vydá za Atlantský oceán, zejména do států Jižní Ameriky, uvidí jej v celém průběhu. Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 13. listopadu 2032 a ten už se nad Českem odehraje v celém průběhu. (Zdroj: EAI)

Diagram přechodu Merkuru před Sluncem 11. listopadu 2019. Autor: Xavier Jubier.
Diagram přechodu Merkuru před Sluncem 11. listopadu 2019.
Autor: Xavier Jubier.

Bezpečné pozorování úkazu

K pozorování přechodu Merkuru přes Slunce se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.

Průběh úkazu nad Českou republikou

Kliknutím na níže uvedenou mapu viditelnosti úkazu se vám otevře nové okno. V něm bude tatáž mapa interaktivně. Kliknutím na libovolné místo (nebo vepsáním názvu města do vyhledávací lišty v horní části okna) si můžete vyobrazit přesné informace o průběhu úkazu (jednotlivé fáze, výška Slunce nad obzorem, západ Slunce...). Časy jsou v UT, je třeba přepočítat na časové pásmo zvoleného místa (pro Česko +1 hodina). Autor: Xavier Jubier.

Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času západu Slunce). První a druhý kontakt udávají okamžiky začátku úkazu (první kontakt - vnejší dotyk kotoučku Merkuru s diskem Slunce; druhý kontakt – vstup celého kotoučku Merkuru před Slunce; střed úkazu – největší přiblížení kotoučku Merkuru ke středu slunečního disku). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na webu Xaviera Jubiera. Na těchto stránkách stačí zadat souřadnice místa, z něhož úkaz budete pozorovat a skript automaticky vygeneruje podobné informace o průběhu úkazu na zvolené lokalitě. Časy v následující tabulce jsou uvedeny v SEČ, tedy platné v době úkazu.

Město

První kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem

Druhý kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem

Střed úkazu [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem

Západ Slunce
[hh:mm]

Havířov

13:35:27 / 17,3°

13:37:08 / 17,2°

16:19:37 / -02,3°

16:06

Ostrava

13:35:27 / 17,4°

13:37:08 / 17,2°

16:19:38 / -02,2°

16:06

Frýdek-Místek

13:35:27 / 17,4°

13:37:08 / 17,3°

16:19:37 / -02,2°

16:06

Opava

13:35:27 / 17,4°

13:37:08 / 17,2°

16:19:38 / -02,1°

16:07

Valašské Meziříčí

13:35:27 / 17,7°

13:37:08 / 17,6°

16:19:37 / -01,9°

16:08

Zlín

13:35:27 / 18,1°

13:37:08 / 17,9°

16:19:37 / -01,6°

16:10

Olomouc

13:35:27 / 17,9°

13:37:08 / 17,7°

16:19:37 / -01,5°

16:11

Brno

13:35:27 / 18,4°

13:37:08 / 18,3°

16:19:37 / -01,0°

16:15

Hradec Králové

13:35:28 / 17,8°

13:37:09 / 17,7°

16:19:38 / -01,0°

16:15

Pardubice

13:35:28 / 18,0°

13:37:09 / 17,8°

16:19:38 / -00,9°

16:15

Liberec

13:35:28 / 17,5°

13:37:09 / 17,4°

16:19:39 / -00,2°

16:16

Ústí nad Labem

13:35:29 / 17,9°

13:37:10 / 17,8°

16:19:39 / -00,2°

16:20

Praha

13:35:28 / 18,3°

13:37:09 / 18,2°

16:19:38 / -00,1°

16:21

Tábor

13:35:28 / 18,8°

13:37:09 / 18,7°

16:19:38 / -00,0°

16:22

Most

13:35:29 / 18,2°

13:37:10 / 18,1°

16:19:37 / +00,0°

16:22

České Budějovice

13:35:28 / 19,3°

13:37:09 / 19,2°

16:19:38 / +00,2°

16:24

Plzeň

13:35:29 / 18,9°

13:37:10 / 18,8°

16:19:39 / +00,5°

16:26

Karlovy Vary

13:35:29 / 18,6°

13:37:10 / 18,5°

16:19:39 / +00,6°

16:26

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Přechod Merkuru 2019, Přechod Merkuru


47. vesmírný týden 2019

47. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer za soumraku je vidět Venuše a Jupiter, blížící se do konjunkce, a Saturn. Ráno je vidět Mars a vyhoupne se i Merkur. Ultima Thule, kterou navštívila sonda New Horizons, se nyní oficiálně nazývá Arrkoth. Série zajímavých výstupů z ISS, která právě začala, má za úkol opravit astrofyzikální přístroj AMS-02. Sonda Hayabusa 2 se vrací k Zemi. Historicky už počtvrté letěl a přistál první stupeň rakety Falcon 9. Proběhly dva čínské starty v jednom dni. Před 130 lety se narodil Edwin Hubble. Mise Apollo 12 probíhala před padesáti roky. Před 25 lety startovala sonda COBE zkoumající reliktní záření.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie M110 (NGC205)

Další informace »