Česká republika

Schéma průběhu zatmění v České republice. Autor: Petr Sobotka.
Schéma průběhu zatmění v České republice. Autor: Petr Sobotka.
Začátek zatmění bude probíhat již na obzoru a jeho scénář se bude značně lišit v závislosti na poloze pozorovatele na našem území. Zatímco například v Ostravě zatmění začne až 23 minut po východu Slunce, v Karlových Varech bude vycházející Slunce již „ukousnuté“ Měsícem. Pro geografický střed Evropy (50° severní šířky a 15° západní délky) připadá okamžik východu Slunce na 7 hodin 58 minut. Jen o šest minut později, v 8 hodin 4 minuty, se do něj z pravého horního okraje začne „zakusovat“ temný Měsíc. Jak bude Slunce pozvolna stoupat nad obzor, půjde zatmění ke svému maximu. To nastane v 9 hodin 25 minut, kdy Měsíc zakryje 79.2 procenta slunečního průměru. Tehdy bude tvar Slunce skutečně podivuhodný – jako „úsměv“ na obloze, neboť náš přirozený souputník jej zakryje ze severu (tedy jakoby shora). Obě tělesa budou na obloze nevysoko – jen 9° nad obzorem. Poté začne Měsíc pomalu ustupovat. Poslední kontakt se zářivým slunečním kotoučem spatříme ze středu Evropy v 10 hodin 52 minut.

V následující tabulce jsou uvedeny časové údaje (SEČ) průběhu zatmění nad vybranými městy v České republice (jejich geografické středy). Města jsou řazena sestupně od východu na západ, tj. první města jsou ta, v nichž vychází Slunce nejdříve. Pokud je název města tučný, bude tam probíhat pozorování pro veřejnost. Je-li i interaktivním odkazem, kliknutím na něj se dostanete rovnou na stránky pořádané akce pro veřejnost. Místa neuvedená v tomto přehledu, v nichž však rovněž bude probíhat pozorování, najdete dole pod tabulkou.

Pro přesnější určení průběhu zatmění nad Vámi vybranou polohou doporučujeme interaktivní Google mapu Xaviera Jubiera.

Město Východ Sl.
[hh:mm:ss]
Začátek
[hh:mm:ss]
Střed
[hh:mm:ss]
Konec
[hh:mm:ss]
Velikost*/
Výška**
Frýdek-Místek 7:43:25 8:07:08 9:29:09 10:57:58 79.6 % / 11.0°
Havířov 7:43:28 8:07:21 9:29:25 10:58:12 79.7 % / 11.0°
Valašské Meziříčí 7:43:52 8:06:44 9:28:36 10:57:24 79.4 % / 11.0°
Zlín 7:44:08 8:05:50 9:27:35 10:56:22 79.1 % / 11.0°
Ostrava 7:44:18 8:07:15 9:29:13 10:57:56 79.7 % / 10.9°
Opava 7:46:18 8:07:07 9:28:52 10:57:24 79.7 % / 10.6°
Olomouc 7:47:19 8:06:02 9:27:30 10:55:58 79.3 % / 10.5°
Brno 7:48:12 8:04:54 9:26:04 10:54:28 78.9 % / 10.5°
Pardubice 7:55:13 8:05:29 9:26:05 10:53:46 79.4 % / 9.5°
České Budějovice 7:55:46 8:02:52 9:22:53 10:50:28 78.2 % / 9.5°
Hradec Králové 7:55:48 8:05:49 9:26:25 10:54:03 79.6 % / 9.4°
Tábor 7:56:53 8:03:41 9:23:46 10:51:15 78.6 % / 9.3°
Praha 8:00:52 8:04:32 9:24:24 10:51:30 79.1 % / 8.8°
Liberec 8:01:26 8:06:05 9:26:11 10:53:15 79.8 % / 8.6°
Ústí nad Labem 8:05:01 8:05:10 9:24:44 10:51:26 79.5 % / 8.2°
Most 8:05:54 8:04:38 9:24:01 10:50:36 79.3 % / 8.1°
Plzeň 8:07:34 8:03:15 9:22:35 10:49:22 78.6 % / 8.4°
Karlovy Vary 8:11:48 8:03:40 9:22:40 10:49:02 78.8 % / 6.7°
 

*    Velikost zakrytí během maximální fáze (středu) zatmění uvedena
v procentech úhlového průměru Slunce
**    Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění
(0° - obzor, 90° - nadhlavník)

 

Pozorovací akce v dalších městech ČR

 

Další zatmění v České republice

Mapka viditelnosti zatmění 20. března 2015 ve světě. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Mapka viditelnosti zatmění 20. března 2015 ve světě. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Nad územím střední Evropy se v tomto desetiletí dočkáme ještě jednoho výrazného částečného zatmění Slunce v pátek 20. března 2015. Toho dne v dopoledních hodinách Měsíc zakryje nad naším územím okolo 74 procent slunečního průměru, a to za podstatně příznivějších podmínek než letos. Tentokrát půjde o zatmění úplné, což ale spatří v úzkém pásu obyvatelé arktických souostroví, konkrétně na Faerských ostrovech a Špicberkách. Mnohem bohatší však bude dekáda následující. Mezi lety 2021 – 2030 budeme moci spatřit v České republice neuvěřitelných 7 částečných slunečních zatmění!



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2011, Slunce


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »