Česká republika

Schéma průběhu zatmění v České republice. Autor: Petr Sobotka.
Schéma průběhu zatmění v České republice. Autor: Petr Sobotka.
Začátek zatmění bude probíhat již na obzoru a jeho scénář se bude značně lišit v závislosti na poloze pozorovatele na našem území. Zatímco například v Ostravě zatmění začne až 23 minut po východu Slunce, v Karlových Varech bude vycházející Slunce již „ukousnuté“ Měsícem. Pro geografický střed Evropy (50° severní šířky a 15° západní délky) připadá okamžik východu Slunce na 7 hodin 58 minut. Jen o šest minut později, v 8 hodin 4 minuty, se do něj z pravého horního okraje začne „zakusovat“ temný Měsíc. Jak bude Slunce pozvolna stoupat nad obzor, půjde zatmění ke svému maximu. To nastane v 9 hodin 25 minut, kdy Měsíc zakryje 79.2 procenta slunečního průměru. Tehdy bude tvar Slunce skutečně podivuhodný – jako „úsměv“ na obloze, neboť náš přirozený souputník jej zakryje ze severu (tedy jakoby shora). Obě tělesa budou na obloze nevysoko – jen 9° nad obzorem. Poté začne Měsíc pomalu ustupovat. Poslední kontakt se zářivým slunečním kotoučem spatříme ze středu Evropy v 10 hodin 52 minut.

V následující tabulce jsou uvedeny časové údaje (SEČ) průběhu zatmění nad vybranými městy v České republice (jejich geografické středy). Města jsou řazena sestupně od východu na západ, tj. první města jsou ta, v nichž vychází Slunce nejdříve. Pokud je název města tučný, bude tam probíhat pozorování pro veřejnost. Je-li i interaktivním odkazem, kliknutím na něj se dostanete rovnou na stránky pořádané akce pro veřejnost. Místa neuvedená v tomto přehledu, v nichž však rovněž bude probíhat pozorování, najdete dole pod tabulkou.

Pro přesnější určení průběhu zatmění nad Vámi vybranou polohou doporučujeme interaktivní Google mapu Xaviera Jubiera.

Město Východ Sl.
[hh:mm:ss]
Začátek
[hh:mm:ss]
Střed
[hh:mm:ss]
Konec
[hh:mm:ss]
Velikost*/
Výška**
Frýdek-Místek 7:43:25 8:07:08 9:29:09 10:57:58 79.6 % / 11.0°
Havířov 7:43:28 8:07:21 9:29:25 10:58:12 79.7 % / 11.0°
Valašské Meziříčí 7:43:52 8:06:44 9:28:36 10:57:24 79.4 % / 11.0°
Zlín 7:44:08 8:05:50 9:27:35 10:56:22 79.1 % / 11.0°
Ostrava 7:44:18 8:07:15 9:29:13 10:57:56 79.7 % / 10.9°
Opava 7:46:18 8:07:07 9:28:52 10:57:24 79.7 % / 10.6°
Olomouc 7:47:19 8:06:02 9:27:30 10:55:58 79.3 % / 10.5°
Brno 7:48:12 8:04:54 9:26:04 10:54:28 78.9 % / 10.5°
Pardubice 7:55:13 8:05:29 9:26:05 10:53:46 79.4 % / 9.5°
České Budějovice 7:55:46 8:02:52 9:22:53 10:50:28 78.2 % / 9.5°
Hradec Králové 7:55:48 8:05:49 9:26:25 10:54:03 79.6 % / 9.4°
Tábor 7:56:53 8:03:41 9:23:46 10:51:15 78.6 % / 9.3°
Praha 8:00:52 8:04:32 9:24:24 10:51:30 79.1 % / 8.8°
Liberec 8:01:26 8:06:05 9:26:11 10:53:15 79.8 % / 8.6°
Ústí nad Labem 8:05:01 8:05:10 9:24:44 10:51:26 79.5 % / 8.2°
Most 8:05:54 8:04:38 9:24:01 10:50:36 79.3 % / 8.1°
Plzeň 8:07:34 8:03:15 9:22:35 10:49:22 78.6 % / 8.4°
Karlovy Vary 8:11:48 8:03:40 9:22:40 10:49:02 78.8 % / 6.7°
 

*    Velikost zakrytí během maximální fáze (středu) zatmění uvedena
v procentech úhlového průměru Slunce
**    Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění
(0° - obzor, 90° - nadhlavník)

 

Pozorovací akce v dalších městech ČR

 

Další zatmění v České republice

Mapka viditelnosti zatmění 20. března 2015 ve světě. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Mapka viditelnosti zatmění 20. března 2015 ve světě. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Nad územím střední Evropy se v tomto desetiletí dočkáme ještě jednoho výrazného částečného zatmění Slunce v pátek 20. března 2015. Toho dne v dopoledních hodinách Měsíc zakryje nad naším územím okolo 74 procent slunečního průměru, a to za podstatně příznivějších podmínek než letos. Tentokrát půjde o zatmění úplné, což ale spatří v úzkém pásu obyvatelé arktických souostroví, konkrétně na Faerských ostrovech a Špicberkách. Mnohem bohatší však bude dekáda následující. Mezi lety 2021 – 2030 budeme moci spatřit v České republice neuvěřitelných 7 částečných slunečních zatmění!



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2011, Slunce


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »