Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2001-2010  >  Zatmění Slunce 1. srpna 2008

Zatmění Slunce 1. srpna 2008

Zatmění slunce 1. srpna 2008 bude pozorovatelné jako úplné ve středním Rusku, Mongolsku a Číně. Nejpříhodnější pozorovací podmínky bude mít například Novosibirsk, Bernaul a Biysk. Nejdele (2 minuty a 27 sekund) bude zatmění trvat v odlehlých částech Sibiře. V ČR bude zatmění pozorovatelné jen jako částečné o velikosti kolem 24 procent.

Obsah

Úvod

Zatmění Slunce 1. srpna 2008
Zatmění Slunce 1. srpna 2008

 

Animace pohybu měsíčního stínu po Zemi
(Autor: A. T. Sinclair)

Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008
Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008


Informace

Rok 2008 patří k nadprůměrně bohatým, pokud jde o zatmění, která můžeme spatřit přímo na území ČR. V únoru nastalo úplné zatmění Měsíce, které žel kvůli špatnému počasí spatřila jen hrstka těch šťastnějších, jenž se vydali do zahraničí nebo se nad nimi protrhala oblačnost. Měsíc srpen nám však nabídne hned dvě další zatmění, a to částečné sluneční (v pátek 1. srpna) a částečné měsíční (v sobotu 16. srpna). Naposledy jsme mohli tolik zatmění spatřit v roce 2003, další takový výtečný bude až rok 2011.

Zatmění Slunce 1. srpna budou moci pozorovat jako úplné ti šťastnější, kteří se vydají do středního Ruska, do Mongolska či do Číny. Nejdéle potrvá 2 minuty 27 sekund, a to v méně hostinných oblastech ruské Sibiře. Avšak jižněji v pásu totality (odkud je zatmění vidět jako úplné), leží hned několik poměrně příhodných destinací, z nichž nejlákavější je ruský Novosibirsk, Barnaul a Biysk, případně oblast poblíž mongolské pouště Gobi (kde je také největší pravděpodobnost jasného počasí). Maximální šířka pásu bude dosahovat 237 km. Jako částečné však zatmění spatří obyvatelé většiny asijského kontinentu (vyjma severovýchodního cípu) a většiny evropského kontinentu (mimo Španělsko a nejjižnější státy Evropy). Pás totality začíná na severu Aljašky a postupně se přes Arktidu (včetně Grónska) přesouvá na území Ruska. Mongolsko přejde jen ze západního cípu a končí v Číně.

Zatmění Slunce 1. srpna 2008 u nás

Z našeho území budeme moci pozorovat přibližně 24% sluneční zákryt, a to v pozdních dopoledních hodinách. Čím budete na území ČR severněji a východněji, tím větší zatmění spatříte (velikost zatmění se však liší jen v řádech desetin procenta). 

2008.08.01 - postup zatmeni
2008.08.01 - postup zatmeni

Město Začátek Střed Konec Velikost
Praha 10:50:23 11:40:21 12:31:06 23,6%
České Budějovice 10:53:35 11:40:58 12:29:04 20,4%
Karlovy Vary 10:48:31 11:37:41 12:27:48 23,0%
Brno 10:54:54 11:44:39 12:34:58 22,7%
Ostrava 10:54:46 11:47:02 12:39:42 25,6%

Údaje v SELČ.

Časy pro další větší města v ČR najdete zde (pdf). Čas pro jakékoliv místo na světě lze najít pomocí mapy od Google.

Fakta:

  • Zatmění Slunce proběhne v ČR dne 1. srpna zhruba od 10:50 do 12:40
  • Sluneční kotouč bude u nás zakryt zhruba z 25%
  • Úplné zatmění spatří lidé v úzkém a dlouhém páse, který prochází např. Ruskem a Čínou
  • Další zatmění Slunce pozorovatelné z území ČR nastane v úterý 4. ledna 2011 (zákryt cca z 80%)

Online reportáže z expedicí:

Západočeská pobočka ČAS
Expedice SAROS

Pošlete nám své fotografie

Pokud se vám podaří pořídit zajímavé fotografie ze zatmění Slunce, určitě nám je pošlete! Rádi je zveřejníme na webu astro.cz. Máme zájem o snímky úplného i částečného zatmění a také o fotografie z vašeho pozorování (pozorovacího stanoviště, účastníků expedice apod.) Své fotografie posílejte na email: kubala(zavináč)astro(tečka)cz

Zdařilé fotografie částečného a úplného zatmění můžete také poslat do
České astrofotografie měsíce na email: cam@astro.cz.

Brýle na pozorování zatmění Slunce

Papírové brýle s vlepenými skleněnými filtry na pozorování zatmění Slunce má ve své nabídce firma Fokus optik (www.fokusoptik.cz) za cenu 45 Kč. Filtry jsou vyrobeny českým výrobcem a jsou certifikovány. Tyto brýle se prodávají v síti prodejen Fokus optik a také budou k dispozici při pozorování pro veřejnost v pražské ZOO (Pražská pobočka České astronomické společnosti) a na observatoři v Ondřejově (Astronomický ústav AV ČR). Filtry pro pozorování také nabízí Hvězdárna ve Valašském Meziříčí a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové.

Další informace, odkazy, zdroje webkasty


Další informace:

Jak vzniká zatmění Slunce?
Online rozhovor s RNDr. Evou Markovou, pátek 11. července
Přehled zatmění 2001 až 2020
Jaký tvar bude mít koróna během zatmění

Odkazy a zdroje:

http://astro.sci.muni.cz/zatmeni
http://eclipse.gsfc.nasa.gov-1
http://eclipse.gsfc.nasa.gov-2 
Pás totality na mapě od Google
Zatmění na Wikipedii (EN)
Velká encyklopedie vesmíru, Josip Kleczek; Academia, 2002

Webkasty:

Pozice Adresa Začátek částečného zatmění Maximální fáze (úplné zatmění) Konec částečného zatmění Poznámka
Čína, vesnice Yiwu, severně od města Hami (provincie Xinjiang) exploratorium.edu 12:09 13:09 14:04 Vysílání má začít ve 12:00 a skončit ve 14:15. Od 12:30 do 13:30 bude probíhat zřejmě komentovaný program.
Čína Xi'an

sems1.cs.und.edu

odkaz již není funkční

12:26 13:20 14:11 organizuje University of North Dakota
Novosibirsk, Rusko novosibirskguide.com 11:40 12:45 13:45 město Novosibirsk je cílem většího počtu i českých expedic
Čína NASA TV 12:09 13:09 14:04 Vysílání NASA TV začíná ve 12:00 a končí ve 14:15. Vřele doporučujeme!
 

Poznámka: Časy jsou v SELČ.

 

Další webkasty:

Novosibirsk, stránky jsou v japonštině
 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2008, Slunce


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »