Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2001-2010  >  Zatmění Slunce 1. srpna 2008

Zatmění Slunce 1. srpna 2008

Zatmění slunce 1. srpna 2008 bude pozorovatelné jako úplné ve středním Rusku, Mongolsku a Číně. Nejpříhodnější pozorovací podmínky bude mít například Novosibirsk, Bernaul a Biysk. Nejdele (2 minuty a 27 sekund) bude zatmění trvat v odlehlých částech Sibiře. V ČR bude zatmění pozorovatelné jen jako částečné o velikosti kolem 24 procent.

Obsah

Úvod

Zatmění Slunce 1. srpna 2008
Zatmění Slunce 1. srpna 2008

 

Animace pohybu měsíčního stínu po Zemi
(Autor: A. T. Sinclair)

Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008
Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008


Informace

Rok 2008 patří k nadprůměrně bohatým, pokud jde o zatmění, která můžeme spatřit přímo na území ČR. V únoru nastalo úplné zatmění Měsíce, které žel kvůli špatnému počasí spatřila jen hrstka těch šťastnějších, jenž se vydali do zahraničí nebo se nad nimi protrhala oblačnost. Měsíc srpen nám však nabídne hned dvě další zatmění, a to částečné sluneční (v pátek 1. srpna) a částečné měsíční (v sobotu 16. srpna). Naposledy jsme mohli tolik zatmění spatřit v roce 2003, další takový výtečný bude až rok 2011.

Zatmění Slunce 1. srpna budou moci pozorovat jako úplné ti šťastnější, kteří se vydají do středního Ruska, do Mongolska či do Číny. Nejdéle potrvá 2 minuty 27 sekund, a to v méně hostinných oblastech ruské Sibiře. Avšak jižněji v pásu totality (odkud je zatmění vidět jako úplné), leží hned několik poměrně příhodných destinací, z nichž nejlákavější je ruský Novosibirsk, Barnaul a Biysk, případně oblast poblíž mongolské pouště Gobi (kde je také největší pravděpodobnost jasného počasí). Maximální šířka pásu bude dosahovat 237 km. Jako částečné však zatmění spatří obyvatelé většiny asijského kontinentu (vyjma severovýchodního cípu) a většiny evropského kontinentu (mimo Španělsko a nejjižnější státy Evropy). Pás totality začíná na severu Aljašky a postupně se přes Arktidu (včetně Grónska) přesouvá na území Ruska. Mongolsko přejde jen ze západního cípu a končí v Číně.

Zatmění Slunce 1. srpna 2008 u nás

Z našeho území budeme moci pozorovat přibližně 24% sluneční zákryt, a to v pozdních dopoledních hodinách. Čím budete na území ČR severněji a východněji, tím větší zatmění spatříte (velikost zatmění se však liší jen v řádech desetin procenta). 

2008.08.01 - postup zatmeni
2008.08.01 - postup zatmeni

Město Začátek Střed Konec Velikost
Praha 10:50:23 11:40:21 12:31:06 23,6%
České Budějovice 10:53:35 11:40:58 12:29:04 20,4%
Karlovy Vary 10:48:31 11:37:41 12:27:48 23,0%
Brno 10:54:54 11:44:39 12:34:58 22,7%
Ostrava 10:54:46 11:47:02 12:39:42 25,6%

Údaje v SELČ.

Časy pro další větší města v ČR najdete zde (pdf). Čas pro jakékoliv místo na světě lze najít pomocí mapy od Google.

Fakta:

  • Zatmění Slunce proběhne v ČR dne 1. srpna zhruba od 10:50 do 12:40
  • Sluneční kotouč bude u nás zakryt zhruba z 25%
  • Úplné zatmění spatří lidé v úzkém a dlouhém páse, který prochází např. Ruskem a Čínou
  • Další zatmění Slunce pozorovatelné z území ČR nastane v úterý 4. ledna 2011 (zákryt cca z 80%)

Online reportáže z expedicí:

Západočeská pobočka ČAS
Expedice SAROS

Pošlete nám své fotografie

Pokud se vám podaří pořídit zajímavé fotografie ze zatmění Slunce, určitě nám je pošlete! Rádi je zveřejníme na webu astro.cz. Máme zájem o snímky úplného i částečného zatmění a také o fotografie z vašeho pozorování (pozorovacího stanoviště, účastníků expedice apod.) Své fotografie posílejte na email: kubala(zavináč)astro(tečka)cz

Zdařilé fotografie částečného a úplného zatmění můžete také poslat do
České astrofotografie měsíce na email: cam@astro.cz.

Brýle na pozorování zatmění Slunce

Papírové brýle s vlepenými skleněnými filtry na pozorování zatmění Slunce má ve své nabídce firma Fokus optik (www.fokusoptik.cz) za cenu 45 Kč. Filtry jsou vyrobeny českým výrobcem a jsou certifikovány. Tyto brýle se prodávají v síti prodejen Fokus optik a také budou k dispozici při pozorování pro veřejnost v pražské ZOO (Pražská pobočka České astronomické společnosti) a na observatoři v Ondřejově (Astronomický ústav AV ČR). Filtry pro pozorování také nabízí Hvězdárna ve Valašském Meziříčí a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové.

Další informace, odkazy, zdroje webkasty


Další informace:

Jak vzniká zatmění Slunce?
Online rozhovor s RNDr. Evou Markovou, pátek 11. července
Přehled zatmění 2001 až 2020
Jaký tvar bude mít koróna během zatmění

Odkazy a zdroje:

http://astro.sci.muni.cz/zatmeni
http://eclipse.gsfc.nasa.gov-1
http://eclipse.gsfc.nasa.gov-2 
Pás totality na mapě od Google
Zatmění na Wikipedii (EN)
Velká encyklopedie vesmíru, Josip Kleczek; Academia, 2002

Webkasty:

Pozice Adresa Začátek částečného zatmění Maximální fáze (úplné zatmění) Konec částečného zatmění Poznámka
Čína, vesnice Yiwu, severně od města Hami (provincie Xinjiang) exploratorium.edu 12:09 13:09 14:04 Vysílání má začít ve 12:00 a skončit ve 14:15. Od 12:30 do 13:30 bude probíhat zřejmě komentovaný program.
Čína Xi'an

sems1.cs.und.edu

odkaz již není funkční

12:26 13:20 14:11 organizuje University of North Dakota
Novosibirsk, Rusko novosibirskguide.com 11:40 12:45 13:45 město Novosibirsk je cílem většího počtu i českých expedic
Čína NASA TV 12:09 13:09 14:04 Vysílání NASA TV začíná ve 12:00 a končí ve 14:15. Vřele doporučujeme!
 

Poznámka: Časy jsou v SELČ.

 

Další webkasty:

Novosibirsk, stránky jsou v japonštině
 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2008, Slunce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »