Kolik znáte šestihvězd? Neboli šestice gravitačně vázaných hvězd obíhajících kolem společného těžiště? Možná většina z vás neví, že třeba Castor v souhvězdí Blíženců právě takovou šestihvězdou je. Obecně ale není ve vesmíru zatím známo mnoho šestinásobných systémů. Dle aktuální statistiky publikované v tzv. MSC (Multiple star catalog) je jich pouze 13.
Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 60. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 22. - 29. srpna 2020. Máte-li zájem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Jarní semináře pořádané SPHE ČAS mají svou dlouholetou tradici. V posledních letech se konaly v Ondřejově a byly zaměřené na možnosti různorodého zpracování dat. V letošním roce měníme nejen místo, ale lehce pozměníme i zaměření. Poprvé se sejdeme v Havlíčkově Brodě, kde se na ZŠ Nuselská nachází moderně vybavené Přírodovědné centrum s planetáriem. Seminář proběhne ve dnech 15. - 17. 5. 2020.
Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od počátku tohoto pozorovacího programu funguje spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, která sdružuje profesionální a amatérské astronomy.
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 59. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 24. - 31. srpna 2019. Máte-li zájem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Semináře o zpracovávání dat proměnných hvězd pořádné SPHE ČAS zpět získávají svou jarní tradici. Letos se opět vracíme na Astronomický Ústav AV ČR, který se nachází na okraji malebné vesničky Ondřejov kousek za Prahou. I v letošním roce bude seminář, který proběhne od 24. - 26. 5. 2019 kombinovaný s workshopem a zaměříme se na zpracování dat a ukázky postupů užitečných zejména pro zkušenější a pokročilé pozorovatele proměnných hvězd a exoplanet.
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevili na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.
Článek vychází jako druhý v cyklu "Z kopulí proměnářů", kdy Vám představujeme pozorovací stanoviště a techniku pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je inspirovat pozorovatele mezi sebou a zejména motivovat začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít. Dnes představujeme pozorovací stanoviště astronoma Martina Maška, který se věnuje řadě oblastí astronomie, ale jeho dlouholetým koníčkem jsou i proměnné hvězdy, které pozoruje na balkóně na sídlišti. Užitečná data z proměnných hvězd je tedy možné pozorovat opravdu odkudkoliv!
Vítejte u nepravidelného seriálu článků z cyklu "Z kopulí proměnářů". V přibližně měsíčním intervalu Vám budou představována pozorovací stanoviště a technika pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je především vzájemná inspirace mezi pozorovateli a motivace pro začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít. V prvním článku z cyklu si představíme dlouholetého pozorovatele Bohuslava Hladíka, který v průběhu let předělal svou pozorovací sestavu na cestovní, kterou může vzít jednoduše i do vlaku.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 58. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 18. - 25. srpna 2018. Máte-li zájem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Po dvou letech se seminář o zpracování fotometrických a astronomických dat vrací opět na Astronomický Ústav AV ČR, který se nachází na okraji malebné vesničky Ondřejov kousek za Prahou. I v letošním roce bude seminář, který proběhne od 20. - 22. 4. 2018 kombinovaný s workshopem a zaměříme se na zpracování dat a ukázky postupů užitečných zejména pro zkušenější a pokročilé pozorovatele proměnných hvězd a exoplanet. Seminář je organizován Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, letos ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v. v. i. v Ondřejově.
Rok se sešel s rokem a na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se podruhé sjeli amatérští i profesionální astronomové, kteří mají rádi proměnné hvězdy. Akce se uskutečnila ve dnech 19. – 26. srpna 2017 a celkem se ji zúčastnilo 21 kamarádů a kolegů. Objevilo se i několik nováčků, ale i účastníků úpické astronomické expedice, kteří se věnovali proměnným hvězdám. Program byl pojat tradičně – kromě přednášek a nočních pozorování se podařilo uspořádat kulturní akce, byť některé netradiční.
Po delší době máme možnost na severní obloze spatřit jasnější supernovu, která je ve vizuálním dosahu středně velkých dalekohledů. Supernova se objevila v galalaxii NGC 6946, ve které bylo za posledních 100 let bylo zaznamenáno rekordních 10 vzplanutí supernov.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 57. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 19. 8. – 26. 8. 2017. Máte-li zájmem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE), kromě běžné činnosti, do níž spadá například sledování zajímavých zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes hvězdné disky, vyhlašuje i pozorovací kampaně. Jedním z nových programů je pozorování eruptivních hvězd. Tyto objekty, které se také mohou vyskytovat ve dvojhvězdných systémech, vykazují poměrně velkou erupční aktivitu. Mimo jiné zajímavosti patří i zjištěná skutečnost, že uvolněná energie erupcí je o dva až tři řády větší, než jaké pozorujeme u největších erupcí na Sluncie. Délka hvězdných erupcí je poměrně krátká, většina erupcí odezní do 15 minut. Pokud chceme získat například vícebarevnou fotometrii těchto erupcí, ideální situací je pozorování z více stanovišť. V posledních dvou letech se těmto hvězdám věnuji na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, ale do programu se už zapojilo více pozorovatelů ze Sekce.
Čeští astronomové zaznamenali jubilejní objev. 1000. proměnnou hvězdu objevil Ing. Pavel Cagaš ze Zlína. Ne všechny hvězdy svítí stále stejně. Jasnost některých hvězd se v čase mění, někdy i dost výrazně. Takové hvězdy nazýváme proměnné. V mezinárodním Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 52 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje všechny objevy, především z robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 400 tisíc. Na jejich objevování se podílejí i čeští astronomové, v posledních letech s nebývalou intenzitou.
V pátek a o víkendu 11. - 13. 11. 2016 se na Štefánikově hvězdárně v Praze uskuteční již 48. konference o výzkumu proměnných hvězd a extrasolárních planetách. Na jedinečném setkání s téměř půlstoletou tradicí zazní mnoho zajímavých příspěvků, zavítají na něj vzácní hosté a předána bude i prestižní cena. Uzávěrka přihlášek k účasti na konferenci je 1. listopadu.
Aneb Proměnářské praktikum v nové lokalitě... Těsně před skončením prázdnin 20. - 27. srpna 2016 vyrazili nadšenci ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti na 56. pozorovací praktikum. Pro letošní ročník byla zvolena nová, dosud neokoukaná lokalita Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, a velká očekávání se podařila nejen bezezbytku naplnit, ale i překonat. Lze to dokumentovat tím, že se zde vystřídalo kolem 30 účastníků a ubytovací kapacity tak byly zcela naplněny. Kromě zajímavých přednášek, které byly cíleny zvláště pro začínající pozorovatele proměnných hvězd, se každou jasnou noc pozorovalo. I začátečníkům se tak pod odborným dohledem zkušených astronomů podařilo vykonat velkou řadu velmi kvalitních měření, která se v budoucnu objeví v nejedné vědecké publikaci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
