Související stránky k článku Český amatérský astronom objevil unikátní soustavu hvězd
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos poměrně příznivé podmínky. Čas maxima sice vychází na páteční odpoledne 14. prosince ve 13:30 SEČ, ale vysokou aktivitu meteorů zaznamenáme v obou nocích kolem maxima. Pozorovat se vyplatí zejména 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Při pozorování v těchto hodinách nebude vůbec rušit Měsíc, který bude ve fázi okolo první čtvrti a zapadne ještě před půlnocí. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří nad českým nebem, daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 57. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 19. 8. – 26. 8. 2017. Máte-li zájmem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je zvláště vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Další úplněk, tentokrát ten ze 4. května, je nenávratně za námi. Osvětlené procento Měsíce je tedy stále menší a menší, což zlepšuje viditelnost slabých difúzních objektů, jakými jsou právě komety. Osm z nich pak budeme moct zpozorovat většími dalekohledy i vizuálně v nadcházející lunaci s novem 18. května 2015. Které komety to jsou? Zjistit to můžete právě v tomto článku.
O víkendu 1. a 2. dubna 2017 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskuteční 20. sjezd České astronomické společnosti. Kromě formálního sjezdového programu jako je především projednání zprávy o činnosti a volba nového Výkonného výboru bude tentokrát sjezd ve znamení jubilejního, stého roku od založení České astronomické společnosti. Spolu s hostitelskou Hvězdárnou a planetáriem Brno je připraven temný ohňostroj a slavnostní prvorepublikový ohňostroj či společenský večer ve stylu první republiky. Volbu čestných členů České astronomické společnosti přijedou podpořit také Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka, protože na čestné členství byl navržen také Jára Cimrman. Sjezdu se zúčastní také významní hosté.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE), kromě běžné činnosti, do níž spadá například sledování zajímavých zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes hvězdné disky, vyhlašuje i pozorovací kampaně. Jedním z nových programů je pozorování eruptivních hvězd. Tyto objekty, které se také mohou vyskytovat ve dvojhvězdných systémech, vykazují poměrně velkou erupční aktivitu. Mimo jiné zajímavosti patří i zjištěná skutečnost, že uvolněná energie erupcí je o dva až tři řády větší, než jaké pozorujeme u největších erupcí na Sluncie. Délka hvězdných erupcí je poměrně krátká, většina erupcí odezní do 15 minut. Pokud chceme získat například vícebarevnou fotometrii těchto erupcí, ideální situací je pozorování z více stanovišť.
V posledních dvou letech se těmto hvězdám věnuji na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, ale do programu se už zapojilo více pozorovatelů ze Sekce.
V průběhu května proběhne několik tradičních víkendových akcí, během kterých můžete pomocí dalekohledů a zkušených pozorovatelů nahlédnout do blízkých i vzdálenějších končin vesmíru. V rámci astronomických dnů v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy si také můžete poslechnout zajímavé přednášky na různá astronomická témata.
Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.
Aneb Proměnářské praktikum v nové lokalitě...
Těsně před skončením prázdnin 20. - 27. srpna 2016 vyrazili nadšenci ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti na 56. pozorovací praktikum. Pro letošní ročník byla zvolena nová, dosud neokoukaná lokalita Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, a velká očekávání se podařila nejen bezezbytku naplnit, ale i překonat. Lze to dokumentovat tím, že se zde vystřídalo kolem 30 účastníků a ubytovací kapacity tak byly zcela naplněny. Kromě zajímavých přednášek, které byly cíleny zvláště pro začínající pozorovatele proměnných hvězd, se každou jasnou noc pozorovalo. I začátečníkům se tak pod odborným dohledem zkušených astronomů podařilo vykonat velkou řadu velmi kvalitních měření, která se v budoucnu objeví v nejedné vědecké publikaci.
Jak jsme slibovali, budeme postupně uveřejňovat vaše příběhy spojené s pozorováním úchvatného částečného zatmění Slunce v pátek 20. března 2015. Díky fantastickému počasí do redakce dorazilo nejen spoustu nádherných snímků, ale rovněž se kupí i texty se zážitky. Další samozřejmě můžete průběžně zasílat na redakční adresu info@astro.cz. Ten první z nich, který právě nyní přinášíme, se zatmění jen dotýká a pokračuje moc pěkným zážitkem z večerní Kadaně. Autorem je Jaroslav Landa z Chomutova a my mu moc děkujeme za barvité vyprávění i dodané snímky!
V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.
Brněnský tým astrofyziků nalezl několik kandidátů pro extrémně vzácné dvojhvězdy, jejichž jednou složkou je proměnná pulzující hvězda typu RR Lyrae. Pokud je interpretace pozorování správná, výsledky týmu naznačují, že druhou složkou takovýchto systémů mohou být jak červení trpaslíci, tak také černé díry. Práce také ukázala, že oběžné doby těchto dvojhvězd mohou být mnohonásobně delší, než se původně předpokládalo. Studie, která podstatně rozšiřuje seznam těchto ojedinělých objektů, tak představuje velký úspěch.
Na pátek 27. ledna 1967 se chystá komplexní nácvik předstartovních operací první mise ambiciózního amerického programu Apollo. Během původně plánované 3,5 hodinové zkoušky má tříčlenná posádka Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee vyzkoušet velké množství předstartovních činností tak, jak jsou rozepsané pro skutečný start 21. února 1967. Ale od samého počátku nejde v ten den nic dobře. V kabině je cítit nepříjemný zápach, spojení s řídícím centrem i techniky před kabinou vypadává, jednotlivé aktivity trvají výrazně déle, než se počítalo. Až se najednou v 18 hodin a 31 minut místního času ozve z kabiny kosmické lodě Apollo zoufalý výkřik: „Je tady ošklivý oheň!“. Prudký požár v kabině naplněné čistým kyslíkem nedává posádce čas k téměř žádné akci. Po pouhých 18 sekundách od okamžiku prvního výkřiku se už z kabiny nikdo neozývá. Posádka je v bezvědomí a po několika dalších sekundách všichni tři kosmonauté umírají…
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 56. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 20. 8. – 27. 8. 2016. Máte-li zájmem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v úterý 3. ledna 2017 za minimálního rušivého vlivu měsíčního svitu, který zapadne ještě před půlnocí. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima, v noci z 3. na 4. ledna 2017, až 60 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, tentokrát ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, pořádá jarní seminář/workshop zaměřený na zpracování astronomických dat. Seminář proběhne o víkendu 29. 4. - 1. 5. 2016 na hvězdárně v Ondřejově. Účastníci workshopu se seznámí s metodami dávkového zpracování fotometrických dat; s programem PHOEBE pro modelování světelných křivek; a také s jednoduchou metodou měření radiálních rychlostí ve spektrech dvojhvězd. Součástí semináře bude také představení nového pozorovacího projektu eruptivních dvojhvězd. V případě jasné oblohy budou mít účastníci jedinečnou možnost se zapojit do pozorování na ondřejovském 65 cm dalekohledu.
Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2016 a 2017. Po sedmadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude v noci ze 31. prosince 2016 na 1. ledna 2017 po 0:59:59 SEČ vložena jedna sekunda navíc. Na místech nultého poledníku – tedy v greenwichském čase – bude sekunda vložena právě před začátkem nového roku 2017 a lidé budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu sekundu přidat. Sekunda se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude na automaticky seřizovaných přístrojích, ukazujících světový čas, si přestupnou sekundu vyfotografovat spolu se silvestrovským datem.
V době prvních snímků objektů noční oblohy velkými dalekohledy a širokoúhlými komorami na filmy či skleněné desky pokryté emulzí představovala astronomická fotografie významnou část astronomického výzkumu. Stejné snímky mlhovin, hvězdokup i vzdálených galaxií, které jsme obdivovali přetištěné v astronomických knihách, sloužily k poznání stavby těchto objektů a vedly k prvním teoriím popisujícím jejich historii a vývoj.
