Každoročně můžeme na soumrakové letní obloze pozorovat vzácný typ oblačnosti tvořící se vysoko v zemské atmosféře. Jev, který si v posledních letech našel vděčné diváky i fotografy, byl poprvé pozorován v červnu před 133 lety. Shrňme si četnost pozorování těchto oblaků z ČR za poslední roky, připojme pár nevšedních tipů na jejich pozorování a fotografování. Budou se vám hodit i brýle s barevnými filtry pro sledování 3D snímků.
V závěru tohoto roku na Silvestra 31. 12. máme příležitost spatřit astronomický zákryt hvězdy Aldebaran Měsícem nad západním obzorem, který by se měl podle předpovědi odehrát mezi cca 02:23:16 - 03:09:11 SEČ (Praha). Bohužel, z aktuálních dat družic MSG můžeme akorát konstatovat, že v době úkazu budeme vystaveni dešťům.
Vědcům se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podařilo poprvé detailně zachytit, jak se záhadné záře na pólech obří planety mění v čase i prostoru. Zdejší polární záře jsou mnohem silnější než na Zemi. Způsobuje je nejen interakce magnetosféry Jupiteru se slunečním větrem, ale také s nabitými částicemi uvolněnými sopečnou činností z měsíce Io. Překvapivě se ukázalo, že jsou jinak jasné v infračerveném oboru, kde pozoroval JWST a v ultrafialovém, kde současně pozoroval HST.
Sonda Hakuto-R se pokusila o přistání na Měsíci již v roce 2023. Mise však skončila neúspěchem. Japonská společnost ispace však okamžitě začala pracovat na náhradní misi číslo dvě. Tato sonda startovala 15. ledna 2025 pomocí rakety Falcon 9 společně se sondou Blue Ghost, jejíž mise skončila naprostým úspěchem, když přistála 2. 3. 2025 v Moři nepokojů. Na japonskou sondu, letící po jiné, mnohem úspornější trajektorii, se díky tomu možná již zapomnělo. Nyní se blíží čas pokusu o přistání. Podaří se na povrch Měsíce posadit i evropské vozítko Tenacious?
S nástupem obnovené tlakové výše přijde sice další vlna smogových situací, ovšem na horách by mělo zůstat jasno. Pokud se přidá dobrá dohlednost, čeká nás zajímavé období, které vyzývá k pozorování srpku Měsíce těsně před novem (ráno 26. ledna), nebo těsně po novu (večer 28. a 29. ledna). Večerní oblohu dozdobí také blízké setkání planet Venuše a Marsu. Ráno je zase vysoko nad jihem Jupiter a nízko na jihovýchodě Saturn a Merkur.
Hviezda PDS 100 zo súhvezdia Orion je hviezda podobná nášmu Slnku. Od Zeme je vzdialená približne 1 000 svetelných rokov a jej teplota dosahuje približne rovnaké čísla ako naše Slnko a rozmerovo je len o kúsok väčšia. Doposiaľ ju ale zahaľovala nevyriešená záhada.
Unikátní vlastnosti dalekohledu Jamese Webba vedly k odhalení úzkého jet streamu (tryskového proudění v atmosféře) nad vrcholky oblačnosti v rovníkové oblasti Jupiteru. Dalekohled umožňuje snímat záření v blízké infračervené oblasti spektra, které jsou vhodné také ke studiu vrstev atmosféry ve výšce asi 25 až 50 km nad vrcholky oblaků. Vítr zde přesahuje rychlost 500 km/h, což na Zemi odpovídá rychlosti větru silného tornáda. Tento jev dosud nemohl být pozorován jinými dalekohledy, pro jejich nízké rozlišení a nepozorovaly jej ani kosmické sondy.
Naše planeta má jeden stálý přirozený satelit – Měsíc, který je dokonce pátým největším měsícem v celé Sluneční soustavě. Občas ale kolem naší Země krouží i další přirozená tělesa, která sice zdaleka nejsou tak vlivná jako náš Měsíc, ale i tak představují zajímavé objekty. Jedno z takových těles „obíhá“ i kolem Venuše.
Chcete se podívat opravdu velkým hvězdářským dalekohledem na objekty vzdáleného vesmíru zdobící podzimní oblohu? Západočeská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna v Rokycanech a Plzni pro vás připravily na pátek 23. září veřejné pozorování v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt v podobě planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud nám počasí dovolí, nenechme si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z našich krajin viditelné.
Úkolem dalekohledu Jamese Webba je odhalovat dosud neviděné detaily v různých oblastech vesmíru. Díky přelomovému vesmírnému dalekohledu vidíme první galaxie a podmínky, ve kterých vznikaly, pozorujeme protoplanetární disky vznikajících hvězd a vidíme i nové molekuly, které je tvoří a dosud nešly spatřit. Zkoumáme atmosféry exoplanet a můžeme detailně pozorovat planety Sluneční soustavy v dosud neviděném detailu v infračerveném oboru spektra. Právě uveřejněným snímkem Saturnu se uzavřelo snímání všech čtyř plynných obrů.
Ptát se dam na jejich věk je samozřejmě krajně neslušné. V případě Iny to ale geology zajímá ze všeho nejvíc! Ina je totiž ženské jméno pro zvláštní lunární útvar, který se nachází v Jezeře štěstí. Problém je, že stáří Iny dosud neznáme. Odhady se pohybují od 3,5 miliardy let až po méně než 100 milionů roků.
V noci ze středy 20. července na čtvrtek 21. července můžete na Kraví hoře oslavit úplněk. A ne ledasjaký. Bude to totiž 47 roků od okamžiku, kdy se našeho vesmírného souseda dotknula noha pozemšťana. Připraveny budou projekce v digitáriu, light painting v prostoru přilehlého parku nebo akvabely smáčející se v lunárním světle. Umožní-li to počasí, samozřejmě se podíváte na Měsíc. Úplňková noc začíná ve 21.00 a končí po druhé hodině ranní. Uskuteční se za každého počasí, vstupné (až na bazén) platit netřeba.
V letošním roce už několikrát měli astronomičtí nadšenci možnost pokusit se zahlédnout zákryt nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka – Aldebaran – Měsícem. Pokaždé to však bylo komplikované něčím dalším. Jednou se úkaz odehrával na denní obloze, jindy k němu došlo jen těsně nad obzorem. A to raději ani nemluvě o záludnostech počasí, které si s námi většinou velice nepěkně pohrávalo. Nyní se tedy, v samém závěru roku, můžeme těšit na skutečně pěknou a nerušenou podívanou (pokud samozřejmě opět nezasáhne počasí). Vychutnáme si ji ve večerních hodinách jen den před Štědrým večerem, tedy 23. prosince mezi 18. a 20. hodinou.
Po nějaké době se opět schyluje ke startu, který se zařadí mezi největší kosmické události roku a významným písmem se zapíše do dějin kosmonautiky, tentokrát především té evropské. Na vrcholku rakety Ariane 5 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně totiž nyní čeká na svůj start sonda JUICE, JUpiter ICy moons Explorer. Jak už název článku i samotné sondy napovídá, jejím cílem se stane největší planeta Sluneční soustavy. Už jen skutečnost, že na oběžnou dráhu této planety doposud vstoupily jen dvě sondy, činí tuto misi výjimečnou. Zároveň se však také jedná o vůbec první sondu, která je zařazena mezi velké vědecké mise Evropské kosmické agentury, které můžeme přezdívat vlajkovými loděmi. Snad největší zajímavostí je ale to, že se má stát první sondou, která bude obíhat měsíc jiné planety. V tomto článku se postupně podíváme na to, jak se projekt JUICE vyvíjel, jak samotná sonda vypadá, jak bude její mise probíhat a jaké jsou její hlavní vědecké cíle.
Podlehli jste novinovým titulkům, vyšli v noci do přírody, hledali Měsíc a ... odcházeli zklamaní, že místo růžové měl svoji klasickou bělavou barvu? Nic si z toho nedělejte. Růžový Měsíc, stejně jako modrý Měsíc, krvavý Měsíc, nebo třeba jahodový Měsíc nemá nic společného s aktuální barvou Měsíce na obloze. Ta je vždy závislá na momentálním stavu atmosféry, výšce Měsíce nad obzorem a též na případné fázi zatmění Měsíce.
Planeta Mars se 22. 5. 2016 ve 13 hodin SELČ ocitá v opozici se Sluncem. Termínem opozice astronomové označují situaci, kdy se planeta na obloze nachází naproti Slunci a díky tomu je pozorovatelná po celou noc. Mars vychází ve 21 hodin na jihovýchodě, vrcholí o půlnoci (okolo jedné hodiny SELČ) ve výšce 18° nad jihem a do rána se přesouvá k jihozápadu. Pod obzor se zanoří za rozbřesku v 5 hodin SELČ.
Již v červnovém čísle loňského Zákrytového zpravodaje ve článku věnovaném úkazům roku 2015 se objevila zmínka o mimořádnosti data 23. květen 2015. Střední Evropou se totiž proženou stíny dvou planetek s odstupem pouhé čtvrthodiny. Navíc i jasnosti zakrývaných hvězd a délka úkazů dávají naději na mimořádné pozorování. Tato zákrytářská „dvojudálost“ zaujala i známého pozorovatele zákrytů hvězd planetkami Olivera Klöse, který zajímavému datu věnoval polovinu svého příspěvku na setkání pozorovatelů zákrytů ESOP XXXIII, který se na konci srpna 2014 uskutečnil v Praze.
Hubbleův dalekohled během celé doby své činnosti v určitých časových odstupech pravidelně pozoruje všechny vnější planety Sluneční soustavy. V současné době je tento teleskop naší jedinou šancí, jak mapovat proměny atmosfér plynných planet v průběhu času. Zvláště nenahraditelný je v tomto ohledu v případě Saturnu, Uranu a Neptunu, jelikož žádnou z těchto planet teď nezkoumá aktivní sonda. Nedávno nadešel čas pro další fotografování Jupiteru a Uranu. V tomto článku se podrobněji podíváme na čtyři snímky těchto plynných obrů.
V období 1. až 5. dubna bylo na českých sítích k vidění několik zajímavých snímků Měsíce. Nejprve se Měsíc dostal k hvězdokupě Plejády, kterou posléze zakrýval. 4. dubna pak testoval novou kameru Moravských přístrojů Martin Myslivec a vznikl obří snímek v rozlišení dosud běžném spíše při snímání mozaiky. A protože nastala výhodná librace, přišly na řadu i zajímavé útvary u jihozápadního okraje měsíčního kotouče v podání Martina Trojana.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2026 obdržel snímek Karla Kolomazníka s kolektivem „Obálky kolem kataklyzmatické hvězdy Z Cam“ Vítězná fotografie červnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je v rámci dosavadní soutěže poněkud netradiční. I když jsme již měli snímky s více
