Související stránky k článku Obědvající černá díra v centru naší Galaxie
Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) astronomové odhalili o mnohém vypovídající známky přítomnosti 11 hvězd o malé hmotnosti vznikající v těsné blízkosti pouhých 3 světelných let od zdroje záření Sagittarius A*, který ukrývá supermasivní černou díru v centru naší Galaxie (Mléčné dráhy). Supermasivní černá díra o hmotnosti téměř 4 milióny hmotností Slunce se nachází přibližně 26 000 světelných roků od Země a promítá se do souhvězdí Střelce (Sagittarius).
Rozložení molekulárního plynu v naší GalaxiiAutor: ESA - C. CarreauObjeven doposud neznámý stavební materiál pro vznik nových hvězd v naší Galaxii.
Nově vzniklé hvězdy září velmi intenzivně, jako by přímo volaly: „Hej, podívej se na nás!“ Avšak ne všechny hvězdy v naší Galaxii jsou snadno pozorovatelné. Značné množství hmoty mezi hvězdami – studeného plynného vodíku, z kterého se mohou zrodit nové hvězdy – představuje téměř neproniknutelnou překážku při jejich pozorování.
Mezinárodní tým astronomů provedl na superpočítači úspěšné simulace ke znázornění procesu vzniku velmi hmotných černých děr ze supersonických proudů plynu zbylých po Velkém třesku. Studie byla publikována v časopise Science. Vedoucím výzkumného týmu byl Shingo Hirano z University of Texas, Austin's Department of Astronomy. „To je významný postup vpřed. Původ monstrózních černých děr zůstával dlouhou dobu záhadou a teprve nyní jsme se přiblížili k jejímu vyřešení,“ říká Shingo Hirano.
Způsob určování paralaxy hvězdyAutor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF Sousedé Sluneční soustavy v naší Galaxii se nacházejí v její významné části. Spolu s nimi jsme se usadili mezi dvěma hlavními spirálními rameny, v útvaru nazvaném Místní spirální rameno (Local Arm). K novému výzkumu astronomové použili mimořádně „ostrý“ pohled radioteleskopem VLBA (Very Long Baseline Array), který ukázal, že místní spirální rameno doposud považované jen za malý výběžek, je ve skutečnosti mnohem více podobné hlavním spirálním ramenům a je pravděpodobně jejich významnou součástí (větví).
Preeti Kharb a Dharam Vir Lal z National Centre for Radio Astrophysics (NCRA), TIFR, Pune, a David Merritt z Rochester Institute of Technology, New York, USA objevili nejtěsnější dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii pojmenované NGC 7674, která je od Země vzdálena zhruba 400 miliónů světelných roků. Zdánlivá vzdálenost mezi oběma objekty v tomto binárním systému je menší než jeden světelný rok. To je mnohem méně než dosavadní platný rekord, kdy dvojici supermasivních černých děr dělila vzdálenost 24 světelné roky.
Střed naší Galaxie v oboru IR záření podle družice HerschelAutor: ESAAstronomická observatoř Herschel Space Observatory pro oblast infračerveného záření, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA, uskutečnila detailní pozorování překvapivě horkého molekulárního plynu, který buď obíhá nebo padá směrem na superhmotnou černou díru nacházející se v centru naší Galaxie.
Supermasivní černé díry jsou všeobecně stacionárními objekty, které sídlí v centrech většiny velkých galaxií. Nicméně na základě použití dat z rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a z dalších teleskopů astronomové nedáno vypátrali, že může existovat supermasivní černá díra, která se pohybuje. Tato možná černá díra – odpadlík, která má hmotnost přibližně 160 miliónů hmotností Slunce, se nachází v eliptické galaxii vzdálené zhruba 3,9 miliardy světelných roků od Země. Astronomové mají zájem o tuto pohybující se supermasivní černou díru, protože tak mohou odhalit více informací o vlastnostech těchto tajemných objektů.
Současná představa o stavbě naší GalaxieAutor: NASA/JPLHvězdný průvodce by mohl informovat o téměř polovině naší mateřské Galaxie jako o neznámé zóně. Jedná se především o tu část Galaxie za galaktických středem, která je téměř nepozorovatelná a o které toho víme opravdu velmi málo. A to i přesto, že Mléčná dráha je jednou z dobře zmapovaných spirálních galaxií v blízkém vesmíru. Zaplnit tato prázdná místa, jak se zdá, by mohly hvězdy vyvržené z rodných hvězdokup. S jejich pomocí bude snad možné vytvořit první přesnější mapu celé naší Galaxie.
Astronomové používající k pozorování vesmíru Hubblův kosmický dalekohled HST objevili, že objekt pojmenovaný Markarian 231 (zkráceně Mrk 231), což je nejbližší galaxie k Zemi, která ve svém nitru hostí kvasar, je poháněný dvěma centrálními černými děrami kroužícími navzájem kolem sebe.
Pohled na střed naší GalaxieAutor: Petr SkalaPřijdou 4 dny temnoty a kvílení astronomů. Smícháme střed Galaxie, souhvězdí Střelce, galaktický rovník, nulovou rovinu galaxie, zvěrokruh, precesi, protřepeme a podáváme jako guláš.
Galaxie NGC 4178Autor: X-ray: NASA/CXC/George Mason Univ/N.Secrest et al; Optical: SDSSJedna z nejméně hmotných supermasivních černých děr byla objevena uprostřed spirální galaxie NGC 4178, jejíž poloha se promítá do souhvězdí Panny. Snímek této galaxie byl pořízen v rámci přehlídky oblohy s názvem Sloan Digital Sky Survey. Na vloženém obrázku je vidět zdroj rentgenového záření v pozici černé díry – uprostřed snímku pořízeného družicí Chandra X-ray Observatory.
výduť Galaxie - VISTA - eso1242Autor: ESO/VVV ConsortiumVISTA vytvořil dosud největší katalog objektů ve středu Galaxie
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (042/2012): Na základě mohutného devíti gigapixelového snímku složeného ze záběrů získaných pomocí přehlídkového dalekohledu pro infračervenou oblast ESO/VISTA (Paranal, Chile) vytvořil mezinárodní tým astronomů katalog více jak 84 milionů hvězd nacházejících se v centrální části naší Galaxie. Tento obří datový soubor obsahuje desetkrát více hvězd než předchozí katalogy a představuje významný krok k pochopení struktury naší domovské Galaxie. Uvedený snímek poskytuje zvětšovatelný pohled na její v centrální část. Obrázek je tak velký, že vytištěný ve standartním rozlišení by měřil 9x7 m.
Naše Galaxie je obklopena rozsáhlým oblakem horkého plynuAstronomové objevili na základě pozorování, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, obrovský oblak (halo) horkého plynu, obklopující naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Tento nově objevený útvar má průměr několik set tisíc světelných roků. Jeho odhadovaná hmotnost je srovnatelná s hmotností všech hvězd vytvářejících Galaxii.
Planeta vymrštěná z Galaxie do mezigalaktického prostoruPřed sedmi lety astronomové doslova žasli, když objevili první hvězdu-uprchlíka unikající z naší Galaxie rychlostí 2,5 miliónu km/h. Objev zaujal teoretické astronomy, kteří začali uvažovat: jestliže může být hvězda vyhozena ven z galaxie tak mimořádně vysokou rychlostí, může stejný osud postihnout i planety?
Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky.Autor: NASAAstronomové předpokládají, že asi polovina hvězd v naší Galaxii je, na rozdíl od našeho Slunce, součástí binárních systémů (dvojhvězd), v nichž dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe, resp. kolem společného hmotného středu. Avšak existují rovněž limity, jak blízko se mohou obě hvězdy k sobě přiblížit, aniž by splynuly v jednu velkou hvězdu.
