Související stránky k článku Opportunity se neozvala, mise MER končí
Při sledování rychlosti rotace rudé planety využili planetární vědci experiment RISE (Rotation and Interior Structure Experiment) na palubě sondy InSight. Zjistili, že rotace planety se zrychluje přibližně o čtyři tisíciny úhlové vteřiny za rok – což odpovídá zkrácení délky marťanského dne o zlomek milisekundy za rok.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 9. do 1. 10. 2023. Měsíc bude v úplňku. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno je kromě nepřehlédnutelné Venuše vidět také poměrně jasný Merkur. Aktivita Slunce je středně vysoká. Sonda OSIRIS-Rex doručila pouzdro se vzorky z planetky Bennu. Falcon 9 společnosti SpaceX zaznamenal 200. opakované použití a tři starty z jedné rampy v rozmezí 8 dnů. Československý kosmonaut Vladimír Remek se dožívá 75 let.
Mapa oblohy 12. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 6. do 16. 6.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět Venuše a Saturn. Ráno kometa Lemmon u M31. Uvidíme jasná NLC? K ISS se připojí nákladní loď ATV-4. Odstartovat by měla čínská kosmická loď.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. června ve 23:00 SELČ.
Přehled událostí na obloze od 21. 1. do 27. 1. 2019. Měsíc bude v úplňku a 21. 1. ráno proběhne úplné zatmění Měsíce. Večer je vidět Mars a Uran, ráno nastává konjunkce Venuše a Jupiteru. Stále ještě můžeme doporučit i kometu 46P/Wirtanen. Dočkali jsme se startu Delta IV Heavy s něčím, co zřejmě připomíná HST, jen bude koukat na Zemi. Před 25 lety odstartovala mise Clementine, tehdy po dlouhé době další průzkumník Měsíce.
Den D. Pokud dnešní start doopravdy vyjde, zapamatuje si každý z nás tento den do konce svého života. Bude se jednat o milník srovnatelný s momenty legendárního programu Apollo. Již podruhé za jediný týden se opět přepíšou dějiny kosmonautiky a nyní ještě významněji než tomu bylo v pátek. Tentokrát v tom ale hlavní roli hraje tradiční tahoun tohoto oboru a to sice Spojené státy americké. V Texasu v základně Starbase nedaleko vesničky Boca Chica totiž čeká na svůj první start raketa, jakou lidstvo dosud nespatřilo. Nejedná se samozřejmě o nic jiného než kolos soukromé firmy SpaceX se jménem Super Heavy-Starship. V tomto článku Vám nabídneme základní informace o dnešním startu i projektu jako takovém a také několik zajímavostí a rekordů, které přinese.
Dalekohled Jamese Webba, konkrétně jeho přístroj MIRI (Mid-InfraRed Instrument), který se zaměřuje na středně dlouhé infračervené záření, pozoroval hvězdu TRAPPIST 1. Kolem ní obíhá rovnou sedm exoplanet, což z něj činí druhý největší jiný planetární systém co se počtu planet týče. Pozorování proběhlo v době, kdy spolu s hvězdou z pohledu od Země bylo možné vidět i jednu z jejích oběžnic, exoplanetu TRAPPIST-1c. Přesněji řečeno v tu chvíli osvětlenou stranu exoplanety. Když naopak vidět opět nebyla, od hvězdy přicházelo světla méně. Odborně můžeme tuto situaci nazvat jako sekundární zákryt. Během něj se dalekohledu podařilo získat důležitá data o teplotě exoplanety a její atmosféře.
Přehled událostí na obloze od 2. 7. do 8. 7. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Přehlídka planet pokračuje večer Venuší na severozápadě, Jupiterem na jihozápadě a Saturnem na jihovýchodě. Mars je vidět hlavně v druhé polovině noci. K Mezinárodní vesmírné stanici přilétá nákladní loď Dragon. Před 150 lety se narodila Henrietta Leavittová, která přišla na vztah mezi svítivostí a periodou změn jasu Cefeid.
Skoro jeden a půl roku, od konce léta 2021, sbíral nejdokonalejší planetární rover všech dob vědecky zvláště zajímavé vzorky marťanské půdy. Každý z nich byl přitom odebrán v páru, jeden pro uložení na povrch a jeden pro uložení uvnitř roveru a budoucí předání speciálnímu landeru. Od konce loňského roku probíhal proces odhazování vzorků na určené místo na povrchu planety. Uplynulou neděli došlo k vyložení posledního, desátého vzorku.
Mezinárodní tým astronomů zabývající se analyzováním dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) a jiných teleskopů nedávno narazil na fotografii galaktické kupy Abell 370 z let 2010–2016, ve které objevil velice vzácný jev.
V červnu 2010, krátce poté, co jsme ztratili kontakt s vozítkem Spirit, dosáhla Opportunity půlmaratónu. A uběhlo jen pět roků a máme tu další mezník, když se tento rekordman mezi průzkumníky sluneční soustavy blíží ujetí maratónu na Marsu.
Také hledáte na Štědrý den první hvězdu? Letos patrně jako první „světélko“ na obloze spatříte jasnou planetu. Podle vašeho výhledu na tu či onu stranu to bude buďto největší planeta Sluneční soustavy Jupiter nebo přibližně stejně jasný a velmi nápadně oranžový Mars. Jsou totiž na večerní obloze hned po Měsíci nejjasnější. Zatímco na Jupiter už jsme si v posledních týdnech zvykli, Mars se do své maximální jasnosti dostává až před Vánoci. Nejblíže se k Zemi přiblíží 1. prosince, opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince. A v ten den také dojde k zákrytu Marsu Měsícem, který bude vidět i očima bez dalekohledu.
Historicky poprvé proběhl test planetární obrany, i s českým přispěním. Vykonala ho americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) dnes v 1:14 SELČ metodou tzv. kinetického impaktu, kdy se obrovskou rychlostí srazila s asteroidem Dimorphos, který obíhá kolem většího tělesa s názvem Didymos. Test byl plně úspěšný a sonda naprosto přesně strefila cíl. Vědecké poznatky z impaktu vyhodnotí sondy LICIACube, Hera a pozemské teleskopy. Srážka se bezesporu zařadila mezi největší kosmonautické a astronomické události tohoto roku.
Mapa oblohy 10. července 2013 ve 23 hodin SELČ.Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7.
Měsíc kolem novu. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. ISS přelétá občas přes sluneční disk. Havarovala raketa Proton. Opportunity slaví 10 let.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. července ve 23:00 SELČ.
Sonda InSight zkoumá Mars a jeho vnitřní strukturu od roku 2018. Přistála v oblasti Elysium Planitia, což je místo poblíž rovníku Rudé planety se skvělými podmínkami pro provádění experimentů a měření. Snaží se odpovědět na otázky týkající se vzniku kamenných planet naší Sluneční soustavy a jejich vývoje do podoby, jak je známe dnes. Nejdůležitějším přístrojem, který robot dopravil na povrch Marsu, je seismometr, který měří marsotřesení a další otřesy způsobené jinými vlivy. Na Vánoce v roce 2021 dostali vědci pěkný dárek. Seismometr sondy InSight totiž zachytil poměrně výrazné otřesy, které pocházely ze silného nárazu meteoroidu do Marsu.
NASA vybrala pro realizaci dvě nové vědecké mise pro výzkum Slunce. Tou první je MUSE: Multi-slit Solar Explorer, a druhou HelioSwarm. Pomohou nám porozumět dynamice Slunce, propojení Země a Slunce a stále se měnícímu vesmírnému prostředí. Poskytnou tak kritické informace důležité k ochraně astronautů, satelitů a komunikačních systémů, jako je například GPS. Níže si představíme nám dnes známé informace o podobě těchto misí.
Opportunity a její stín na okraji kráteru EnduranceAutor: NASA/JPL/CornellNedávné deváté výročí výzkumu Marsu robotem Opportunity
okomentovali také dva významní šéfové. Pete Theisinger jako manažer Mars Exploration Rover (Spirit,
Opportunity) a také současné mise Curiosity a také Steve Squyres, hlavní šéf vědeckých operací vozítek.
Z jejich vyjádření vyplynuly zajímavé představy o dalším směřování obou funkčních robotů, a proto se k nim
v následujících odstavcích vracíme podrobněji.
V sobotu 6. srpna uplynulo přesně 10 let od přistání slavného roveru Curiosity na povrchu Marsu. V souvislosti s touto událostí jsme vám již nabídli článek zaměřující se na příběh roveru Curiosity. Ten je však jen střípkem, byť jedním z největších, z obsáhlé a fascinující mozaiky, jakou historie průzkumu Marsu představuje. Kulaté výročí přistání takto důležité mise je ale také vhodnou příležitostí k připomenutí té fascinující cesty lidstva na Mars.
Titulní obrázek dnešního článku znáte asi všichni. Mediálním světem vloni v dubnu rezonovala historicky první fotografie černé díry. Ono historické pozorování provedla soustava pozemských radioteleskopů Event Horizon Telescope (EHT). Dnes ale nebude řeč o slavné fotografii z loňska, ale o výzkumu, který prováděla kosmická observatoř Chandra. Ta se zaměřila na horké výtrysky směřující z centra galaxie M87 v rentgenovém oboru elektromagnetického záření a přinesla nové zajímavé poznatky.
Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2.
Měsíc úbývá k poslední čtvrti. V první polovině noci pozorujeme Jupiter, ráno Saturn. Opportunity
je na Marsu 9 let. Uplynulo 10 let od havárie raketoplánu Columbia.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. ledna v 18:00 SEČ.
6. srpna 2012 se na Marsu odehrála jedinečná podívaná. I když jsme ji zažívali jen zprostředkovaně díky internetovému online přenosu, přesto jsme trnuli a poté nevěřícně žasli, co za šílenství si inženýři z NASA vymysleli – a hlavně – ono to fungovalo! V kráteru Gale se podařilo měkce posadit přímo na šest kol přelomovou pojízdnou laboratoř – vozítko Curiosity. Jednalo se o nejpřesnější přistání v tehdejší historii dobývání Marsu. Byl využit vznášející se jeřáb, a přestože vše bylo důkladně testováno, tak způsob, jakým to vše automaticky, bez zásahu ze Země, vyšlo, byl ohromující.