Související stránky k článku Tmavá obloha v Brdech: Rozsáhlé území bez světelných zdrojů je v ČR unikátem
Předseda ČAS Jan Vondrák.Autor: Wiki (uživatel Packa).
V neděli 24. března 2013 skončil na Hvězdárně a planetáriu Brno dvoudenní 19. sjezd České astronomické společnosti.
Předsedou na další čtyřleté období byl zvolen vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR Ing. Jan Vondrák, DrSc., který byl předsedou i v uplynulém volebním období. Čestným předsedou České astronomické společnosti je RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 25. března 2013.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil udělil na návrh senátorů Jiřího Duška a Ladislava Václavce stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky panu Jiřímu Grygarovi. Stalo se tak 28. září 2021.
10 přednášek od 12 inspirativních studentů z celého Česka. 300 minut jedinečných příběhů plných informací o vědě, technice a zajímavých příležitostech. Více než 100 nadšených středoškoláků v publiku. Nespočet zajímavých setkání. To jsou jen některá z čísel charakterizujících akci Zvaž vědu!, která se chystá už v pondělí 9. června v prostorách Senátu. Vesmír na ní rozhodně chybět nebude. A zúčastnit se může úplně každý student.
Od 3. do 19. srpna na pozemku Hvězdárny v Úpici probíhá jubilejní šedesátý ročník letní školy astronomie pro mládež – Astronomická expedice v Úpici 2018. Při té příležitost se v sobotu 11. srpna na Hvězdárně v Úpici uskuteční setkání bývalých účastníků, při němž budou moci zavzpomínat na dřívější expedice a také se seznámit s tím, jak probíhá tato akce v současnosti. Setkání se zúčastní také čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar a její současný předseda profesor Petr Heinzel. Novináři jsou na akci srdečně zváni.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 7. srpna 2018
Snímek z družice NOAA-20 pořízený 4. dubna 2025 kolem 03:04 našeho času, krátce po západu Měsíce, vznikl díky přístroji VIIRS, který je určený pro sledování atmosféry a zemského povrchu v noci. Pokud je scéna nasvícena Měsícem, blíží se snímky denním záběrům „obohaceným“ o světla měst. Za bezměsíčných nocí lze sledovat i výrazně slabší zdroje – např. větší požáry, menší vesničky, ropné plošiny, větší rybářské a výletní lodi, z přirozených jevů v atmosféře pak polární záře a noční airglow i nehomogenity v něm.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2017 Jindřicha Suchánka z TV Noe za jeho v letošním roce již desetiletý seriál pořadů popularizujících astronomii. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 20. října 2017 v 17:00 na 27. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 se bude konat beseda s laureátem na téma "Astronomie prostřednictvím televize".
V pátek 3. května byl slavnostně vyhlášen Park tmavej oblohy Muránska planina. Stalo se tak přímo v Národním parku Muránska planina na Zbojské. Memorandum podepsali zástupci Oblastnej organizácie cestovného ruchu GEMER, Správy národného parku Muránska planina, obce Muráň, Krajskej organizácie cestovného ruchu Banskobystrický kraj Turizmus, Krajskej hvezdárně a planetária Maximiliána Hella v Žiari nad Hronom, Slovenského zväzu astronómov a Slovenskej astronomickej spoločnosti pri SAV.
Čeští astronomové podrobně analyzovali 144 bolidů meteorického roje Taurid zachycených v roce 2015 Evropskou bolidovou sítí řízenou z observatoře v Ondřejově. Ukázalo se, že zvýšená aktivita Taurid v roce 2015 byla způsobena meteoroidy, které dohromady tvořily dobře definovanou strukturu ve Sluneční soustavě. Porovnání drah navíc ukázalo, že tato „nová větev Taurid“ obsahuje také přinejmenším dvě planetky o velikosti 200 – 300 metrů. Je velmi pravděpodobné, že je v ní přítomno i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech desítek metrů nebo i větších. Nebezpečí srážky s planetkou tudíž výrazně narůstá každých několik let, když se Země s tímto proudem meziplanetárního materiálu potkává.
Evropská unie nedávno přijala novou směrnici týkající se tzv. greenwashingu. Tomuto tématu se u nás věnuje iniciativa No Greenwashing. Zeptali jsme se, zda je možné směrnici uplatnit i na příklady týkající se světelného znečištění.
NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala v pátek 23. prosince 2016 snímek Petra Horálka „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen popáté, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem, a zároveň již potřetí jde o snímek stejného autora, Petra Horálka.
V Brně se 12. září 2023 za přítomnosti zástupců mnoha měst (včetně Brna a Prahy), výrobců světelné techniky a také odborníků z akademické sféry konala konference MĚSTO A SVĚTLO. Její průběh nás naplňoval střídavě optimismem i zklamáním. Jistě, ještě před pár lety by bylo nepředstavitelné, že by se v rámci diskuze o osvětlování měst výrazněji řešilo světelné znečištění. Dnes tomu je jinak, od úvodu až po závěr se jako nit neslo to, že světlo má také nežádoucí účinky a že je třeba ho v noci omezovat.
Astronomický talent z Hané oslnil indický Bhubaneswar!
Na 10. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové zlatou a bronzovou medaili. Mimořádným úspěchem je zlato, které vybojoval teprve šestnáctiletý student druhého ročníku gymnázia.
I za španělského předsednictví EU chce Ministerstvo životního prostředí ČR pokračovat v iniciativě ohledně řešení problematiky světelného znečištění na úrovni EU i států V4. Ještě tento rok chce navázat také na Brněnskou výzvu na další konferenci v listopadu v Granadě.
Na konci října byla v hotelu nacházejícím se v Amálině údolí nedaleko Kašperských Hor na Šumavě zaznamenána vysoká koncentrace astronomů na jeden metr čtverečný. Důvod byl velmi prostý: v roce 1965 se poprvé v Plzni sešli odborníci na astronomické vzdělávání a teď si dali další, v pořadí už jedenácté „dostaveníčko“ na konferenci, na které se hovořilo nejen o astronomickém vzdělávání, ale i o tom, jak nejlépe popularizovat astronomii. To uvedl svojí přednáškou Dr. Jiří Grygar. Usnesení konference (níže) je zároveň doporučením orgánům zodpovědným za vzdělávání v České republice.
Ministerstvo životního prostředí vydává Příručku správného osvětlování. Ta shrnuje pravidla pro bezpečné a kvalitní osvětlení, které je současně příznivé k životnímu prostředí a minimalizuje negativní dopady světelného znečištění. Nová Příručka správného osvětlování reflektuje novinku z letošního roku, vydání české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.
Čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR Dr. Jiří Grygar obdržel 20. října 2016 čestné občanství města Litomyšl, a to za vynikající celoživotní vědeckou práci, občanské postoje a mimořádný vztah k městu Litomyšl.
Jako důsledek světelného znečištění asi každého napadne hvězdná obloha a méně viditelných hvězd, o viditelnosti Mléčné dráhy z měst si můžeme už jenom nechat zdát. Astronomové a milovníci noční oblohy už v tom ale mnoho let nejsou sami. Přesvědčili jsme se o tom v sobotu 4. března 2023, tedy na den přesně 10. narozenin Beskydské oblasti tmavé oblohy.
Na tomto novém snímku, který zachycuje mlhovinu M78, osvětlují mladé modrobílé hvězdy své okolí, zatímco ty sotva zrozené jen vykukují z rudě zářících zárodečných kokonů kosmického prachu. Pro náš zrak by většina těchto hvězd byla schována za neproniknutelnými oponami prachu. Ale dalekohled ESO/VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) je schopen zaznamenat jejich infračervené záření, které prachovým závojem prochází. Teleskop VISTA je tak pro astronomy nástrojem, který umožňuje proniknout hluboko do srdce mlhoviny.
Česká astronomická společnost ve spolupráci s CHKO Beskydy pořádá mezioborovou konferenci, jejímž jednotícím tématem bude tma, noc, noční přidané světlo, proměny nočního prostředí. Konference se koná v Planetáriu Ostrava v sobotu 4. 3. 2023, program bude začínat od 9 hodin, s možností pokračování do nočních hodin s možností odborných ukázek či astronomického pozorování.
Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin – právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.
