Úvodní  >  Související stránky k článku Úplňková noc na Kraví hoře

Související stránky k článku Úplňková noc na Kraví hoře

Jan VeselýSluneční soustava

Mars v opozici a tedy v nejlepších pozorovacích podmínkách

Planeta Mars se 22. 5. 2016 ve 13 hodin SELČ ocitá v opozici se Sluncem. Termínem opozice astronomové označují situaci, kdy se planeta na obloze nachází naproti Slunci a díky tomu je pozorovatelná po celou noc. Mars vychází ve 21 hodin na jihovýchodě, vrcholí o půlnoci (okolo jedné hodiny SELČ) ve výšce 18° nad jihem a do rána se přesouvá k jihozápadu. Pod obzor se zanoří za rozbřesku v 5 hodin SELČ.

Petr HorálekÚkazy

Video: Muž na Měsíci i na Zemi

Video Moonwalk.Autor: Reel Water Productions.Na internetu se můžete každým dnem kochat nesmírně zajímavými amatérskými videi, která ve vysoké kvalitě ukazují zpravidla krásu severské přírody, polární záře, Mléčnou dráhu nebo i světelné znečištění. O jedno takové jsme se s vámi podělili i v nedávném PF-ku 2013 z úpické hvězdárny. Neobvyklým a skutečně originálním videem se ale v posledních dnech stal odvážný kousek zvaný prostě "Moonwalk". Muž, natáčený kameramanem ze vzdálenosti necelých dvou kilometrů, přechází po laně v přesně vybraném místě mezi dvěma výstupky skal. Ve stejný čas mezi těmito výstupky vychází "obří" Měsíc.

Martin PopekÚkazy

Tančící skřítci a blesková činnost mateřské bouřky

Red sprites (Červení skřítci) jsou krátké optické emise v mezosféře. Jejich vznik je spjatý s intenzivním troposférickým bleskem typu CG+ nebo IC (blesk s kladným nábojem nebo mezimračný blesk). Skupina Red sprites, v kterých se objevují sprites v rychlém sledu za sebou, některé s výrazným bočním posunutím jeden od druhého, se označuje jako úkaz (skupina) tanečních Red sprites. Pro tyto skupiny je typické postupně se objevující sprites bez výrazného pohybu v lineárním směru. Příčina vzniku je zřejmě v sekvenci více výbojů ze zdrojového troposférického blesku, ale je zde také možnost, že vše způsobí jeden velký CG+ blesk, který čerpá náboj z dalších a dalších částí bouřkového oblaku. Občas tato skupina Red sprites vypadá, jako by cestovala po přímce mezosférou nad bouřkovým systémem. Pravda je, že vzniká podobně jako tančící Red sprites. Lineární uspořádání emisí skřítků pravděpodobně sleduje kanál zdrojového blesku v bouřkovém oblaku.

Petr HorálekÚkazy

Fotogalerie: Největší úplněk roku 2012

Fotogalerie: Největší úplněk roku 2012Dnes časně ráno za svítání nastal největší úplněk roku 2012. Měsíc se octl v přízemí jen pár minut před časem úplňku a v průběhu noci na dnešek tak rozzářil oblohu o téměř třetinu větším jasem, než kdyby ležel v odzemí. Za opravdu dobrých podmínek jste si o úkazu mohli počíst v novinách přímo při svitu Měsíce. Do redakce i přes nepříliš příznivé počasí dorazily pěkné snímky nejen samotného úplňku, ale i Měsíce den před tím. Autorům fotografií děkujeme. Aktualizováno: 11. května 2012, 22:06 SELČ.

Jiří DušekKosmonautika

Vzhůru na palubu brněnské družice!

Máš zajímavý nápad na aparát, který má smysl vystřelit do vesmíru? Bezva, ale jenom ten stačit nebude. Musíš také pořádně máknout. Když to ale nevzdáš a uspěješ, zařadíš se do výjimečného klubu kosmických konstruktérů a badatelů.

Petr SobotkaMultimédia

Fotogalerie: Sjezd České astronomické společnosti 2013

Účastníky sjezdu pozdravilo i Slunce a vytvořilo kolem sebe pěkné haló. Autor: Martin Mašek Pojďme si společně připomenout 19. sjezd České astronomické společnosti, který se konal 23. až 24. března na Hvězdárně a planetáriu v Brně. 90 účastníků z řad členů ČAS, funkcionářů ČAS a hostů hodnotilo uplynulé 3 roky práce ČAS a diskutovalo o činnosti. Kdo na sjezdu chyběl, může alespoň takto nahlédnout do dění.

Martin PopekÚkazy

Bohatá sezóna nadoblačných blesků 2015

Rok 2015 byl bezesporu jeden z nejlepších za posledních pět let, kdy jsou nadoblačné blesky (TLE) systematicky pozorovatelné z ČR. TLE sezónu, podobně jako v roce 2014, zahájil vzácný Elves. Tentokrát nad Polskem v noci 27. dubna. Poslední úkazem byla skupina tančících Red sprites a Sprites halo z MCS bouře dne 3. října nad Jaderským mořem. Celkem se podařilo zachytit 282 TLE z 34 většinou MCS nebo MCC bouří v rozmezí vzdálenost 125-616km. Z celkového počtu bouří jsem vybral patnáct, které byly zajímavé jak vysokou aktivitou, vzácnými úkazy nebo blízkostí samotných Red sprites. Co mě na letošní sezoně nejvíc zaujalo, byl vysoký počet ukázkových Sprites hal. Hala z 13. května byly navíc zcela exotické a hodně unikátní. Vyjímečná byla na počátku srpna bouře nad Slezskem. Severní ze dvou aktivních bouřkových jader vytvořila Jet a to  nejběžnější typ Blue starter.  

Petr HorálekÚkazy

Fotogalerie: Největší úplněk 19. března 2011

Největší úplněk 19. března 2011Sobotní večer při postupně od západu vyjasněné obloze nabídl nevšední zážitek nejen pro fajnšmekry. Měsíc se octl v 19:11 SEČ v úplňku a o necelou hodinu později prošel přízemím ve vzdálenosti výjimečných 356 577 km od Země. Tato neobvyklá soudobost vměstnala do jarního souhvězdí Panny s jasnou hvězdou Spica a nedalekým Saturnem největší měsíční úplněk od března roku 1993. Pravdaže šlo spíše o symbolickou záležitost než o do očí bijící jev, přesto do redakce došly krásné fotografie. Všem autorům za ně děkujeme. Aktualizováno: 25. března 2011, 2:51 SEČ.

Jiří DušekOstatní

České astronomické vody zčeří brněnský Astronomický festival

Letos na podzim se po čtvrtstoletí zopakuje největší shromáždění českých astronomů – Astronomický festival na brněnské Kraví hoře. Cílem je jediné. Ukázat, kam až dospěla (nejen) česká astronomie, a nahlédnout – s odborníky na slovo vzatými – do blízké budoucnosti. Festivalu, který se uskuteční od 1. do 3. října 2024 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno, se přitom mohou zúčastnit úplně všichni: odborníci a laici, vědychtiví studenti, milovníci hvězdného nebe, nadšení pozorovatelé i virtuální kosmoplavci. 

Lumír HonzíkOstatní

Stalo se: Exkurze na jižní Moravu a do Vídně

V kopuli jindřichohradecké hvězdárny.Autor: Ondřej TrnkaHvězdárna a planetárium Plzeň uskutečnila ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech ve dnech 4. až 7. 7. 2012 další odbornou tematicky zaměřenou exkurzi do oblasti jihomoravského kraje a Vídně v Rakousku. Kromě pracovníků obou jmenovaných institucí se exkurze zúčastnilo i několik členů astronomických kroužků při H+P Plzeň a členů Západočeské pobočky ČAS.

Karel HalířÚkazy

Pět planet na úsvitové obloze ... a zúčastní se i Měsíc

Na přelomu letošního ledna a února budeme mít zajímavou příležitost podívat se během druhé poloviny noci, respektive v průběhu svítání, hned na všech pět očima viditelných planet naší Sluneční soustavy. Tímto seskupením Jupitera, Marsu, Saturnu, Venuše a Merkuru bude navíc den po dni procházet couvající srpek Měsíce, blížící se k novu.

Jiří DušekMultimédia

Brněnská hvězdárna opět pořádá Festival planet

Na počátku byla tma. A pak vzniklo světlo. Tak začíná jeden z nejznámějších příběhů. Rozdíl mezi světem bdění a světem spánku, slunným dnem a ponurou nocí. Rozdíl mezi místy s přirozenou tmou a oblastmi, které se dávno utopily v záplavě umělé záře – to všechno demonstruje Temnalóna, obří model temné planety Země. Obyvatelé města Brna i jeho návštěvníci se s ním seznámí od 10. do 16. července, resp. od 1. do 8. srpna na již tradičním Festivalu planet. 

Jana TicháSluneční soustava

Planetky zdálky, planetky zblízka

Vrchol Kletě s kopulemi observatoře... aneb Astroléto na Kleti Hvězdárna na jihočeské Kleti je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. O letní prázdniny se hora Kleť stává významným a lákavým turistickým bodem. Zdejší astronomové proto připravili pro návštěvníky oblíbené a vždy hojně navštěvované letní exkurze, letos pod názvem Planetky zdálky, planetky zblízka aneb Astroléto na Kleti.

Redakce Astro.czOstatní

Pozorování hvězdné oblohy v Kadani

V sobotu 15. 8. 2015 se uskutečnilo v zahradě Františkánského kláštera v Kadani další pozorování hvězdné oblohy pro širokou veřejnost s RNDr. Pavlem Pintrem, Ph.D, který s sebou přivezl hvězdářský dalekohled. Takové akce začínají mít již svojí tradici a každá další akce přivítá více a více zájemců o astronomická pozorování. Tentokrát se sešlo asi 60 účastníků včetně 20 dětí a studentů školního věku z blízkého a i vzdálenějšího okolí.

Jiří DušekMultimédia

Startuje Fulldome Festival Brno 2023

Od 6. do 8. června se v prostorách Hvězdárny a planetária Brno setkávají výrobci planetárií, producenti dokumentárních filmů a zaměstnanci, kteří tyto filmy často následně odvážejí do svých organizací.  

Marek BielySluneční soustava

Květnové komety i pro malé dalekohledy

Další úplněk, tentokrát ten ze 4. května, je nenávratně za námi. Osvětlené procento Měsíce je tedy stále menší a menší, což zlepšuje viditelnost slabých difúzních objektů, jakými jsou právě komety. Osm z nich pak budeme moct zpozorovat většími dalekohledy i vizuálně v nadcházející lunaci s novem 18. května 2015. Které komety to jsou? Zjistit to můžete právě v tomto článku.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »