Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna… Třeba ho máte i vy! Zkuste se zamyslet a takovou sondu sami zkonstruovat. Česko-slovenskou soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s S.A.B Aerospace a Czechinvest.
Jste z Brna? Znáte někoho z Brna? Pokud ano, prosím podpořte vznik Naučné stezky Kurta Gödela. Stačí pár minut a dva kladné body v rámci výzvy tzv. participativního rozpočtu.
Před čtyřiceti roky se na cestu do vesmíru vydal Magion-1. Buďte u toho, když se zlehka dotkneme jeho úspěchu, a to společnou česko - slovenskou akcí 3. listopadu. První československá družice Magion-1 startovala 24. října 1978 z ruského kosmodromu Pleseck raketou Kosmos-3M spolu s družicí Interkosmos 18.
Brno, Hamburk a Varšava – co mají tato tři města společného? Jsou to jediné evropské metropole, kde můžete navštívit skutečně veliké 3D planetárium. To nejnovější se přitom otevřelo právě na Kraví hoře, jen několik minut chůze od centra města.
Přednáška From Belarus to Mars aneb Making science more approachable via Google Earth od Katja Minitsenka v brněnském planetáriu v úterý 19. června od 18 hodin. Vstup zdarma, pouze v angličtině.
Počátkem října tohoto roku se na Kraví hoře otevře největší stereoskopické planetárium ve střední Evropě. Nová instalace Hvězdárny a planetária Brno nabídne zcela jiné uspořádání prostoročasu. Doslova prolomí prostor a změní tok času.
Celkem 169 registrovaných hostů zhlédlo 37 nových pořadů pro digitální planetária od producentů z Asie, Evropy i Ameriky. Nejvzdálenější návštěvníci přiletěli z Chile a Japonska, nejdelší film trval 50 minut, nejkratší ukázka 95 sekund. Cenu – odborné veřejnosti, mezinárodní poroty a ředitele Hvězdárny a planetária Brno – si odnesly hned čtyři snímky.
Přijďte na přehlídku nejnovějších a nejzajímavějších filmů pro digitální planetária, které byly natočeny v posledním roce. Již po třetí se v brněnském planetáriu koná DigiFest – o víkendu 9. a 10. června.
Tak co, už jste si v kalendáři zatrhli pátek 11. května? A dopsali poznámku – MUSÍM BÝT V BRNĚ!? Znamenitě. Vždyť se na Hvězdárně a planetáriu Brno v 16 hodin sejdou (nejen) členové České astronomické společnosti, aby se pokusili obnovit tamní brněnskou pobočku.
Přijďte v pátek 11. května v 16 hodin na Hvězdárnu a planetárium Brno a buďte svědky jedinečné události – obnovení brněnské pobočky České astronomické společnosti. Za účasti Jiřího Grygara a dalších zástupců si nejen popovídáme o možných aktivitách jihomoravského výhonku vědecké společnosti, která prožívá 101. rok své existence, ale také se podíváte na unikátní filmový dokument.
Přijďte na přehlídku nejnovějších a nejzajímavějších filmů pro digitální planetária, které byly natočeny v posledním roce. Již po třetí se v brněnském planetáriu koná odborný Fulldome Festival Brno (6. až 8. června), na který navazuje přehlídka těch nejzajímavějších pořadů - DigiFest o víkendu 9. a 10. června
Před čtyřmi miliardami let se stalo něco velice zvláštního a tajuplného – na planetě Zemi vznikl život, největší záhada nejen naší planety, ale snad možná vůbec celého vesmíru! Navíc samotný vznik života, o kterém toho ještě spoustu nevíme, se určitým částečně neuchopitelným způsobem vymyká všemu ostatnímu, co jsme dosud objevili a prozkoumali. Přijměte tedy naše pozvání na Hvězdárnu a planetárium Brno a vydejte se s námi na fascinující a dechberoucí cestu za poznáním tajemství vzniku a původu života na Zemi a dokonce také ve vzdálených hlubinách našeho vesmíru...
Všichni fanoušci vesmíru a filatelie, ale i další zájemci budou mít možnost ve středu 7. března od 13 do 17 hodin na Hvězdárně a planetáriu Brno získat příležitostné razítko ke 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Bude zde zřízena příležitostná přepážka České pošty. Návrh razítka připravili Zdeněk Okáč a Jaroslav Punčochář. Na razítku je vyobrazena kosmická loď Sojuz 28, která letěla k orbitální základně Saljut 6.
Co jste dělali v březnu roku 1978? Byli jste někteří z vás vůbec na světě? Nebo si pamatujete už první let člověka Jurije Gagarina do vesmíru v roce 1961? Zdá se to neuvěřitelné, ale už je to skutečně 40 let, co kolem Země létala československo-sovětská výprava lodi Sojuz 28 s Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na palubě. Náš první a jediný kosmonaut, ale vlastně i první Evropan ve vesmíru, má výjimečný vztah k městu Brnu. Už jako školák chodil do astronomického kroužku na Kraví hoře, jako začínající pilot zde absolvoval první let Migem 21 a později se stal patronem restartu Hvězdárny a planetária Brno.
Myslíte si, že znáte Jihomoravský kraj? Jste si zcela jistí? Někdy se totiž stačí podívat na notoricky známá místa z jiného úhlu pohledu a najednou vypadají… skutečně neuvěřitelně. Na vlastní oči se můžete přijít přesvědčit na Hvězdárnu a planetárium Brno, která počátkem února v premiéře uvede představení MORAVA 360. Příběhy vepsané do vrásek krajiny vypráví Bolek Polívka, autorem celé koncepce je vizuální kouzelník Pavel Karas.
Hvězdárna a planetárium Brno v české premiéře promítne představení Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. A ten vypráví, jak jinak, historii temné hmoty, která se začala psát okamžikem velkého třesku a dnes dospěla do kapitoly odehrávající se v největším vědeckém zařízení, které kdy člověk sestavil, ve Velkém hadronovém urychlovači – LHC. Jde o největší záhadu současné vědy, na hranici – a možná až za ní – mystiky.
Zdá se to neuvěřitelné, ale Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech slaví hned tři výročí. Skutečně! Už je to 63 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše tajemná kopule. Už je to 6 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše čarokrásná budova. A už to jsou 4 roky, co na vršku Kraví hory provozujeme stroj na vizuální zázraky – digitárium.
Poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) byla slavnostně představena a také pokřtěna v sobotu 8. listopadu 2017 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Týden vědy a techniky Akademie věd České republiky je nejrozsáhlejší a největší vědecký festival v České republice. V pořadí 15. ročník proběhne od 6. do 12. listopadu 2017 v Praze, Brně, Ostravě a na dalších místech po celé České republice. Celkově se uskuteční více než několik stovek přednášek, výstav, dnů otevřených dveří… Vstup na všechny akce je zdarma!
V úterý 31. října Hvězdárna a planetárium Brno slaví Den temné hmoty. V české premiéře promítne představení Fantom vesmíru – hon na temnou hmotu. Vypráví, jak jinak, historii temné hmoty, která se začala psát okamžikem velkého třesku a dnes dospěla do kapitoly odehrávající se v největším vědeckém zařízení, které kdy člověk sestavil, ve Velkém hadronovém urychlovači LHC.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
