Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) agentur NASA/ESA/CSA opět předvedl své možnosti, když nasnímal planetu Neptun, její prachové prstence a sedm měsíců. Neptun, který někdy řadíme mezi ledové obry, se nachází 30krát dále od Slunce než Země a obíhá na samé hranici, v temných končinách Sluneční soustavy.
Přístroj pro zobrazování extrasolárních planet SPHERE, který pracuje ve spojení dalekohledem ESO/VLT, pořídil vůbec první potvrzený snímek planety formující se v protoplanetárním disku mladé hvězdy. Planeta si razí cestu diskem primordiálního plynu a prachu, který obklopuje hvězdu s označením PDS 70. Získaná data rovněž naznačují, že planeta je obklopena oblačnou atmosférou.
Mnoho objektů zájmu Webbova vesmírného dalekohledu je skryto lidskému zraku v kosmických dálavách, často i mimo naši Galaxii. Jednou z výjimek, na kterou se nyní dalekohled zaměřil, je Velká mlhovina v Orionu, v Messierově katalogu objekt č. 42. Pod trojicí známých hvězd Orionova pásu ji spatříme jako rozmazanou hvězdičku i pouhým okem. Už malý dalekohled odhalí slabý závoj mlhavého vzhledu kolem jasného středu, který ukrývá několik velmi zářivých hvězd. Čtyři z nich jsou dobře vidět i amatérsky a říká se jim Trapez. Mlhoviny, jako je tato, jsou nádhernou ukázkou tvorby nových hvězd a jejich planetárních soustav. A M42 je jednou z těch nejbližších. JWST zde odhalil dosud neviděné detaily.
Nová studie sedmi planet obíhajících kolem mimořádně chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1 ukázala, že tělesa jsou většinou tvořena horninami a mohou nést dokonce větší množství vody než planeta Země. Hustoty jednotlivých těles v systému, které jsou nyní známy mnohem přesněji než doposud, naznačují, že některé planety mohou obsahovat až 5 % hmotnosti v podobě vody – tedy 250krát více než v oceánech na Zemi. Teplejší planety ležící nejblíže své mateřské hvězdy mají pravděpodobně husté atmosféry obsahující značné množství vodní páry, vzdálenější pak mohou být pokryty silným ledovým příkrovem. Čtvrtá planeta systému je, pokud jde o velikost, hustotu a množství záření dopadajícího na povrch, nejpodobnější Zemi. Ze všech sedmi těles obsahuje největší množství hornin a má potenciál udržet na povrchu vodu v kapalném stavu.
Prostřednictvím nového kosmického teleskopu s názvem James Webb Space Telescope (JWST) astronomové pořídili přímou fotografii objektu HIP 65426b, což je exoplaneta typu plynného obra o hmotnosti zhruba 6 až 12 hmotností planety Jupiter. Tato exoplaneta se nachází ve vzdálenosti přibližně 363 světelné roky a její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura. Byla objevena v roce 2017 a je 1,5krát větší než Jupiter. Obíhá kolem hvězdy spektrální třídy A2 s označením HIP 65426 (rovněž známé jako HD 116434), která je téměř o 3 000 K teplejší než Slunce a přibližně dvakrát hmotnější.
Astronomové nedávno informovali o objevu osmé planety obíhající kolem hvězdy Kepler-90 podobné Slunci. Od Země je vzdálena 2 545 světelných roků a najdeme ji v souhvězdí Draka. Výsledky práce byly publikovány v časopise Astronomical Journal. Planetární soustava kolem hvězdy Kepler-90 má podobnou konfiguraci jako Sluneční soustava. Obsahuje malé planety obíhající blízko mateřské hvězdy a velké planety na vzdálenějších drahách. Ve Sluneční soustavě se vnější planety zformovaly v chladnějších oblastech, kde se mohly utvářet stále větší a větší plynná tělesa. Uskupení planet pozorované u hvězdy Kepler-90 může být důkazem, že se stejné procesy uplatnily i zde. Vzdálenosti planet u obou soustav nejsou na obrázku ve vzájemném měřítku.
James Webb Space Telescope (JWST) pořídil fotografii hnědého trpaslíka se zrníčky křemičitanů v jeho atmosféře. Astronomové popsali analýzy hnědého trpaslíka a jeho atmosféry v článku publikovaném na arXiv preprint server. Hnědý trpaslík je vesmírné těleso, které vytvoří protohvězda, jež nemá dostatečnou hmotnost, aby v ní mohly probíhat termonukleární reakce. Objekt tak ve svém jádře nedosáhne teploty potřebné ke spalování vodíku a nestane se tedy hvězdou.
Teoreticky je možné, aby obyvatelné planety obíhaly i kolem pulsarů – rychle rotujících neutronových hvězd, které emitují krátké pulsy záření. Podle nových výzkumů však takové planety musí mít dostatečnou hmotnost a rozsáhlou hustou atmosféru, která přemění smrtící rentgenové paprsky a částice o vysokých energiích vyzařované pulsarem na teplo. Tyto závěry astronomů z University of Cambridge a Leiden University byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.
Dalekohled Jamese Webba se kromě skupiny kolidujících galaxií známých jako Stephanův kvintet zaměřil také na další galaxii, která prošla srážkou. Přezdívá se jí Kolo od vozu, protože na snímcích opravdu trochu připomíná loukoťové kolo ze starých kočárů. Dříve šlo totiž o spirální galaxii, podobnou té, která tvoří naši Mléčnou dráhu. Po srážce se však rozpadla a bývalá spirální ramena tvoří paprsky vedoucí k oněm loukotím na okrajích, obehnaným obručí, kterou představuje intenzivní tvorba nových hvězd. Část hmoty, nebo zbytek druhé galaxie, která srážku prodělala, vidíme jako podobně zbarvenou galaxii vlevo od té velké.
Kouzlo nechtěného – tak nějak by bylo možné charakterizovat výsledky práce přijaté k publikaci v Astronomy&Astrophysics, jejíž hlavním autorem je Tereza Klocová z ASU. Zatímco původním cílem bylo studovat průběh přechodu extrasolární planety přes disk Slunci-podobné hvězdy ve spektrálních čarách, během přechodu nečekaně došlo na hvězdě k erupci a týmu se tak podařilo nasbírat velmi kvalitní materiál pro její studium.
Podle nové studie mezinárodního týmu vědců umožní JWST astronomům získat přesná měření hmotnosti raných galaxií. Na základě dat z blízké infračervené kamery NIRCam získal tým odhady hmotnosti některých vzdálených galaxií, které jsou 5 až 10× přesnější než předchozí měření. Je to další ukázka, jak JWST převratně mění naše chápání toho, jak rostly a vyvíjely se nejstarší galaxie ve vesmíru.
Astronomové objevili u vzdálené trpasličí hvězdy obří exoplanetu, která by podle současných teorií neměla existovat. Informace byly uveřejněny v článku, který byl nedávno přijat k publikování v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Existence monstrózní planety pojmenované NGTS-1b mění teorii vzniku planet, podle které by planeta této velikosti neměla vzniknout u tak malé hvězdy. Podle teorie mohou u malých hvězd snadno vzniknout malé kamenné planety, ale nemůže se zde shromáždit dostatečné množství hmoty ke vzniku planety velikosti Jupitera.
S tím, jak jsou postupně uvolňovány další snímky z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), můžeme se setkat i s jejich zpracovanými verzemi. V dnešním článku se podíváme na trojici galaxií očima kamery MIRI, která snímá střední vlnové délky infračerveného pásma. Uvidíme tedy především rozložení prachu v galaxiích, ale také aktivní jádro s černou dírou, která silně pohlcuje hmotu v okolí. Takovou aktivní galaxií je NGC 7496 na úvodním snímku.
Astronomům využívajícím dalekohled ESO/VLT se poprvé podařilo detekovat molekuly oxidu titanatého v atmosféře extrasolární planety. Objev u exoplanety WASP-19b, která je typu horký Jupiter, učinili vědci s pomocí výkonného zařízení FORS2. Přináší unikátní informace o chemickém složení, teplotě a tlaku v atmosféře tohoto neobvyklého a velmi horkého světa. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature.
Nový kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který vznikl ve spolupráci americké NASA, evropské ESA a Kanadské vesmírné agentury, doslova zíral 16. března 2022 do vzdáleného vesmíru a prokázal perfektní vidění: pořídil ostrý snímek daleké hvězdy 2MASS J17554042+6551277 obklopené tisícovkami prastarých galaxií. Vědecký tým dalekohledu očekává, že jeho optika a vědecké přístroje budou schopny splnit plánované vědecké cíle.
Objev objektu s označením 2MASS J11193254–1137466 byl oznámen v minulém roce jako těleso planetární hmotnosti nacházející se ve hvězdné asociaci TW Hydrae, což je seskupení asi 30 mladých hvězd. Objekt 2MASS J11193254–1137466 leží ve vzdálenosti zhruba 160 světelných roků od Země, avšak jeho pohyb naznačuje, že existuje 80% pravděpodobnost, že je součástí tohoto seskupení mladých hvězd. Z nedávných analýz však vyplývá, že se nejedná o jednu velkou planetu, ale o dva poněkud menší plynné obry, jejichž stáří bylo určeno na 10 miliónů roků. Toto zjištění je výsledkem pozorování uskutečněných pomocí dalekohledu Keck Telescope vybaveného adaptivní optikou. Nové označení objektu je nyní 2MASS J11193254–1137466AB.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 12. do 2. 1. 2021. Fáze Měsíce se mění od čtvrti k novu, bude vidět hlavně ráno. Kometa C/2021 A1 (Leonard) ozdobila jižní oblohu. Večer doplní planetu Venuši také Merkur a o něco výše setrvávají Jupiter a Saturn. Ráno je vidět slabý Mars a doplní jej Měsíc. Start vesmírného dalekohledu Jamese Webba byl úspěšný. K ISS dorazila zásobovací loď Dragon. Před 450 lety se narodil Johannes Kepler, kterému se podařilo stanovit tři důležité zákony o pohybu planet.
Dvě mladé vědkyně, Češka Dr. Tereza Klocová z Astronomického ústavu AV ČR a Němka Msc. Silvia Kunz z Thueringer Landessternwarte Tautenburg, Německo (Durynská zemská observatoř v Tautenburgu), začaly na půdě Astronomického ústavu AV ČR s ambiciózním vědeckým výzkumem. Pomocí ondřejovského dvoumetrového Perkova teleskopu, největšího dalekohledu v České republice, a dvoumetrového dalekohledu v Tautenburgu budou hledat v našem hvězdném okolí planety u vzdálených hvězd.
Zveme vás na přednášku prof. Vladimíra Karase a dr. Michala Zajačeka s názvem "James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru". Přednáška se koná v rámci JWST MASTER CLASS WORKSHOP PRAGUE ve středu 4. 3. 2020 v 16:15 hodin, v posluchárně s označením T2:C3 - 135 Fakulty elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6.
Keď príde reč na objavovanie exoplanét, môže byť rozumné vziať si so sebou potápačskú výstroj. Nová štúdia publikovaná v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, na základe štatistického modelu vyriekla predpoklad, že väčšine obývateľných planét môžu dominovať oceány, ktoré presahujú viac ako 90% ich plochy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
