Hvězdárna a planetárium Brno i tento rok – o víkendu 11. a 12. června – organizuje přehlídku DigiFest 2022, tedy přehlídku nejlepších filmů, které za poslední rok vznikly pro digitální planetária. Mnohé z těchto filmů budete moci v Brně vidět poprvé a možná také naposled!
ÚSTŘEDÍ EVROPSKÉ JIŽNÍ OBSERVATOŘE, GARCHING, 22. ZÁŘÍ 2017: Obloha nad observatořemi Evropské jižní observatoře (ESO) v poušti Atacama v Chile patří k nejtemnějším a lidskou činností nejméně dotčeným místům na světě. Profesionální astronomové používají pokročilou technologii ESO k hledání odpovědí na naše nikdy nekončící otázky o vesmíru. Ovšem tmavé chilské nebe mají v lásce také fotografové. Oddělení ESO pro popularizaci a styk s veřejností podporuje skupinu fotografů nočního nebe zvaných „fotovyslanci ESO“. Na jejich snímcích se kombinují noční obloha a přístroje a zařízení ESO. Jedním z fotovyslanců je Petr Horálek, světově proslulý astrofotograf, spisovatel, cestovatel a astronom. Specializuje se na fotografování vzácných jevů noční oblohy a jeho záběry se často objevují v publikacích ESO, na webových stránkách ESO a objevily se také jako snímky týdne ESO či jako Astronomický snímek dne NASA. Popovídali jsme si s ním o triumfech a výzvách astrofotografie.
Po mimořádném úspěchu publikací Měsíční dvanáctka (2012) a Lunární noci pro fajnšmekry (2020), jejíž pdf verzi si stáhlo přes 2 tisíce čtenářů, připravil Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno 76stránkovou publikaci formátu A5 s aktualizovanými informacemi a novými úžasnými záběry měsíčního povrchu. Publikace nyní vychází na kvalitním papíře, jež odolá i náročným podmínkám během pozorovacích seancí.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Nečtiny a Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Nečtinech, který se koná v pátek 2. 6. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.
Zúčastněte se odborné konference, která se na výjimečného přírodovědce Gregora Johanna Mendela podívá z jiného než genetického úhlu pohledu. Bude diskutována nejen jeho odborná a publikační činnost v oboru meteorologie a astronomie, ale také jeho schopnost využít tyto poznatky v dalších oborech, zvláště v zemědělství.
26. května 2017 se v Bystřici nad Pernštejnem uskuteční podpis Memoranda za zachování tmavé oblohy na Bystřicku. Česká astronomická společnost bude jedním ze signatářů a podpis za ní učiní její čestný předseda Dr. Jiří Grygar.
Kam přesně? Na brněnskou hvězdárnu! Ve které dny? O březnových prázdninách! Proč? Protože brněnská hvězdárna opět nabízí chytrou zábavu pro všechny kosmoplavce.
Pokud se dlouhodobě zajímáte o problematiku světelného znečištění, nebude pro vás novinkou, že v České republice již nenajdeme přírodně tmavou oblohu. Co je ovšem ještě víc alarmující, že o mnoho lépe na tom nejsou ani oblasti tmavé oblohy. S náznaky pěkně tmavé oblohy s výraznou Mléčnou dráhou se zde ještě setkáme, ale teprve pokud navštívíme lokality s oblohou téměř dokonale tmavou nebo úplně přírodní, zjistíme, že obloha nad Českem je tristní a ani na Šumavě či v Novohradských horách to není žádná výhra. Motivací k napsání článku bylo nejen poukázat na to, že některé mapy světelného znečištění nejsou vhodné, ale také to, že u nás vznikly aktuální mapy, které situaci vystihují celkem přesně, byť to není pozitivní pohled.
Dnes by Zdeněk Pokorný, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, slavil 75. narozeniny. Jiří Dušek, současný ředitel Hvězdárny a planetária Brno, si dovolil napsat zamyšlení o této výjimečné osobnosti.
Bohužel se zdá, že dohody neplatí stoprocentně. Mgr. Martin Gembec z Klubu astronomů Liberecka – pobočky České astronomické společnosti, zdokumentoval případ z 27. 3. 2017, kdy bylo světlo ve skleníku v 5:00 SELČ zapnuto a zjevně jim nefunguje automatika nebo jsou prostě líní (a bohužel velmi bezohlední) ho na tu hodinu zastínit. O takových případech jsme měli občasná hlášení. Proto pište, pokud takový případ zaznamenáte. O tomto případu už jsme informovali Ministerstvo životního prostředí i vedení Libereckého kraje, kterým náleží poděkování za zásadní roli v nápravě stavu zhruba před rokem. Fotografie byla pořízena z lokality Bulovka vzdálené 16,8 km.
Brněnská hvězdárna vydává druhý díl časopisu Mendel. Slavnému vědci tak věnuje dárek k jeho 200. narozeninám.
Astronomové z České astronomické společnosti loni na jaře a na podzim měřili jas noční oblohy na 10 místech nové CHKO Brdy. V rozsáhlém území nové CHKO totiž na rozdíl od našeho běžného vnitrozemí nejsou světelné zdroje. Z pohledu astronomů je to potenciálně zajímavá lokalita pro pozorování. Noční obloha bez rušivých světel je ale také přírodním bohatstvím, které láká k výpravám za nočními živočichy. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy tak nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení.
Hromnicové palačinky přivítají Slunce. Nejen o tomto astronomicko-gastronomickém jevu bude v následujících měsících vyprávět nový videoseriál ASTROgastro. Pořad pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno se pokusí spojit zajímavosti ze světa hvězd, planet i planetek s dobrým jídlem a pitím.
Hvězdárna a planetárium Brno, Společnost Kurta Gödela, umělecká uskupení Bazmek entertainment a Mikro-teatro uvádí přímý, neopakovatelný přenos inscenace Ein Strudel und Nekonečno. Odehraje se v předvečer, kdy si připomínáme úmrtí Kurta Gödela – jednoho z největších logiků všech dob, navíc původem z Brna. Tedy ve čtvrtek 13. ledna 2022 od 20 hodin.
V první dny roku 2022 odvysílá Hvězdárna a planetárium Brno speciály s Vladimírem Remkem a Dušanem Majerem.
Hvězdárna a planetárium Brno se dlouhodobě věnuje problematice světelného znečištění. Novinkou je mapa osvětleného Brna a svižný dokument diskutující tento novodobý fenomén.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
