Erupce X5 na Slunci 25.2.2014 Autor: SDO/NASAČeští vědci poskytli detailní trojrozměrný popis sluneční erupce
Sluneční erupce a kosmické počasí, to je také výzkum ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR. Přinášíme informaci o velmi zajímavé erupci, kterou společně zpracovali astronomové z několika evropských institucí. Studie byla publikována v prestižním časopise The Astrophysical Journal v březnu tohoto roku a také v online verzi časopisu Science.
Kosmická slunečnice může fotografovat povrchy exoplanet Autor: NASA, JPLKosmický dalekohled, který vypadá jako obří vesmírná slunečnice, může být jednoho dne použit k pořízení fotografií kamenných planet podobných Zemi, které obíhají kolem blízkých hvězd. Prototyp konstrukce schopné použití, tzv. koronograf (stínítko hvězd), vyvíjí NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie.
Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnostČeská astronomická společnost, Město Litomyšl a Astronomický ústav Univerzity Karlovy vás srdečně zvou na pietní shromáždění k uctění památky prof. Zdeňka Kopala, které se uskuteční na Vyšehradském hřbitově Slavín v Praze v pátek 4. dubna 2014 od 10 hodin (v den 100. výročí narození Zdeňka Kopala).
František Nušl Autor: archiv
Cena Františka Nušla České astronomické společnosti je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla za rok 2014 lze dle statutu Ceny podávat do konce dubna.
Dráhy nejvzdálenějších známých těles Sluneční soustavy Autor: Scott Sheppard a Chad Trujillo Ve Sluneční soustavě bylo objeveno nové velmi vzdálené těleso, které posunulo její vnější hranice do středu pozornosti. Nová práce, kterou publikovali Scott Sheppard (Carnegie Institution for Science) a Chadwick Trujillo (Gemini Observatory), informuje o objevu vzdáleného tělesa, které dostalo označení 2012 VP113. Bylo objeveno za hranicí známého vnějšího okraje Sluneční soustavy. Jeho průměr se odhaduje na 450 km. Kolem Slunce obíhá v periodě 4274 roků.
Mapa oblohy 2. dubna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 31. 3. do 6. 4.
Měsíc je po novu viditelný večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný kromě večera celou noc, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je neustále zvýšená. ISS má opět šestičlennou posádku. Přelety stanice probíhají v brzkých ranních hodinách a v neděli se překlopí do večerních hodin.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. dubna ve 21:00 SELČ.
Umělecká představa prstence při pohledu z planetky Chariklo. Autor: ESO, NASA.Kentaur Chariklo má dva prstence
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (010/2014): Pozorování provedená na mnoha místech jižní Ameriky včetně observatoře La Silla v Chile přinesla překvapivý objev. Vzdálená planetka Chariklo má systém dvou prstenců. Jedná se o teprve pátý objekt ve Sluneční soustavě (a o zdaleka nejmenší těleso), u kterého byl prstenec objeven. Původ tohoto útvaru je však záhadou. Mohlo by se jednat o pozůstatek kolize, při které na oběžné dráze kolem planetky vznikl disk trosek. Výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Nature 26. března 2014.
Mars Reconnaissance Orbiter Autor: NASA/JPLJako mrknutí oka je z geologického hlediska časový okamžik mezi dvěma snímky, z nichž na druhém byla na povrchu planety Mars objevena nová úžlabina na vnitřním svahu kráteru. Tyto snímky z kosmické sondy NASA pojmenované Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) ukázaly nový kanál na svahu kráterového valu v oblasti Terra Siernum na jižní polokouli planety. Fotografie byly pořízeny 5. listopadu 2010 a 25. května 2013.
Start lodi Sojuz TMA-12M z Bajkonuru Autor: NASAZase jednou jsme vás pozvali k prožití kosmonautiky trochu jinak: k nervydrásajícímu sledování a prožití startu party kosmonautů v reálném čase. Kosmická loď Sojuz s třemi lidmi na palubě na špici stejnojmenné rakety vzlétla z Bajkonuru vstříc orbitální stanici 25. března 2014 ve 22:17 SEČ, náš přenos se rozběhl v půl desáté.
Fotografie Marsu Autor: NASAZatímco jasná planeta Jupiter se stává pomalu ale jistě objektem večerní oblohy, není už zdaleka jedinou k pozorování v průběhu první poloviny noci. Dalším výrazným planetárním objektem se stává naoranžovělý Mars, který najdeme pozdě v noci nízko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Panny u jasné hvězdy Spica. Právě Mars (a později i Saturn) bude mimořádným lákadlem k pozorování v pozdních jarních i letních měsících. V úterý 8. dubna se totiž octne po více jak dvou letech v opozici se Sluncem a bude pozorovatelný po celou noc. Navíc půjde o dosti výraznou opozici – marsovský kotouček přesáhne úhlový průměr 15” a planeta se tak stane dobře pozorovatelná i středními dalekohledy. Do nejvýraznější opozice, ke které dochází průměrně jednou za 15 let, si ovšem musíme ještě 4 roky počkat.
Astronomická expedice v Úpici. Autor: Archiv expedice.Vesmír, léto, hory. Již po čtyřiapadesáté se na hvězdárně v Úpici bude konat letní škola astronomie. Co však v sobě tato tři slova skrývají? Pro nás znamenají zejména hluboká přátelství, nádhernou oblohu, spaní pod hvězdami, profesionální astronomickou techniku a zážitky s lidmi stejných zájmů a smýšlení. Je to zážitek, který se vryje pod kůži, a tak se mnozí z nás vracejí v létě na úpickou hvězdárnu již více jak podesáté.
Mapa oblohy 26. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 3. do 30. 3.
Měsíc je po poslední čtvrti, nov nastane v neděli večer. Večer je vysoko planeta Jupiter. Mars je viditelný před půlnocí, Saturn v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše jako jasná jitřenka. Aktivita Slunce je zvýšená. Startuje další posádka k ISS. V neděli se mění čas.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. března ve 20:00 SEČ.
Exkurze dětí na Hvězdárně v Úpici. Autor: Archiv Hv. v Úpici.Hvězdárna v Úpici hledá pracovníka do oddělení popularizace astronomie. Nástup je možný po 15. dubnu 2014.
Autor: Národní technické muzeum, Kateřina UksováV neděli 30. března Pražská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Národním technickým muzeem opět pořádají společnou akci pro širokou veřejnost: „Den s PP ČAS v Národním technickém muzeu“. Přijměte naše pozvání a spojte návštěvu muzea s přednáškami a pozorováním dalekohledy.
Friedrich Wilhelm August Argelander Autor: http://kids.britannica.comPři vyslovení jména tohoto německého astronoma se těm, kteří někdy vizuálně pozorovali proměnné hvězdy, pravděpodobně vybaví pojem "Argelanderova stupnice". Pomocí ní se určují rozdíly v jasnosti sledované hvězdy vůči tzv. srovnávacím hvězdám.
Friedrich Argelander, od jehož narození uplyne 22. března 215 let, se zajímal o různá odvětví astronomie. Vytvořil například rozsáhlý katalog, který obsahoval údaje o více než 324 000 hvězdách, studoval jejich pohyby a také se zabýval fotometrií.
Čtyři z patnácti známých „starých“ galaxií v mladém vesmíru Autor: Caroline Straatman Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější příklady galaxií v období raného vesmíru, které již v té době byly dospělé a hmotné a prakticky penzionované jako „galaktické babičky“. Nejednalo se tedy o galaxie se vznikajícími novými hvězdami.
Soutěž ke 160. výročí barona Artura Krause. Autor: Hv. Pardubice.Zapojte se do projektu „Rok Artura Krause“, který pořádá Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice, Hvězdárna barona Artura Krause, Klub přátel Pardubicka, Česká astronomická společnost a další subjekty pod záštitou Magistrátu města Pardubic. Ty zvou širokou veřejnost k oslavám 160. výročí narození zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách. V průběhu celého roku 2014 budeme v rámci projektu „Rok Artura Krause“ veřejnost seznamovat s tím, kdo byl Artur Kraus a jaký odkaz nám zde zanechal. V plánu jsou veřejná pozorování oblohy, přednášky i mimořádná vzpomínková setkání a samozřejmě soutěž o zajímavé a hodnotné ceny probíhající od března do listopadu 2014, určená opravdu pro všechny.
Na animaci jde dobře vidět zadní nákladní oddíl Dragonu Autor: Redorbit.comAsi bychom nespočítali, kolikrát jsme v dětství slyšeli od rodičů věty typu „Umyj si před jídlem ruce!“ nebo „Ukliď si po sobě ten svinčík!“ Uklízet se samozřejmě musí i v kosmonautickém řemeslu, o čemž se na vlastní šroubky přesvědčila soukromá loď Dragon, které byl minulý týden zapovězen start k ISS kvůli kontaminaci, jež by mohla ohrozit vědecké přístroje.
Nejde navíc o jedinou očekávanou misi, kterou nyní stihl odklad.
Skvrny na zapadajícím Slunci. Autor: Martin GembecRok co rok se opakuje diskuse nad začátkem jara. Nejinak tomu zajisté bude i letos. Ze školních lavic má většina populace jako začátek jara zažité datum 21. března, a proto jsou mnozí v posledních letech zaskočeni informací, kterou jim poskytuje kalendář, uvádějící, že jaro začíná již o den dříve. A bude tomu tak i v letošním roce, kdy se jara dočkáme již v tento den. Ti, u nichž tato informace vzbudí další zájem, se dokonce dopracují ke zjištění, že jaro nezačíná 20. března obecně, ale přesně v 17h 56m SEČ. Jak to tedy s tím jarem skutečně je?
Leták k baronu Krausovi - předek Autor: ČAS.Mimořádně již předposlední pátek v měsíci, tedy 21. 3. 2014, Vás zve Astronomická společnost Pardubice na přednášku nazvanou stručně „Baron Artur Kraus“. Přednášet bude historik a znalec historie pardubického regionu Jiří Kotyk. Přednáška začíná v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
![\"Fotografie](\"/_data/images/news/2012/11/05/701409main_ming_1_43_946_710.jpg\" "\\"Fotografie")
