V tomto článku naleznete každý den čerstvé informace o průběhu mise raketoplánu Discovery, který má za úkol doručit na Mezinárodní kosmickou stanici 10 tun zásob a vybavení a jeho posádka bude mít na ISS také plné ruce práce. Návrat na Zemi je plánován 19. dubna.
Dotkni se hvězd...Je teplý letní večer, asi dvě hodiny po západu slunce. Pod jasnou a hvězdami prozářenou oblohou se otevírá kopule hvězdárny. Dalekohled se mezitím sám automaticky nastavuje na souřadnice, které před chvíli do počítače zadal mladý astronom. Stejně jako minulou noc se chystá fotografovat galaxii ve Velké medvědici. Na včerejším snímku je totiž neidentifikovaný objekt. Rychle prohlídne právě pořízený snímek, na kterém ho ale nezajímají úchvatné detaily v galaxii, ale slabá hvězdička. Od včerejší noci se mírně posunula. Zdá se taky trochu rozmazaná — není pochyb — je to kometa! Rychlý výpočet její dráhy odhalí… PROBOHA! Srazí se ze Zemí!
Kosmický letoun Discovery se se sedmi astronauty vydal k Mezinárodní kosmické stanici na Velikonoční pondělí ve 12:21 SELČ, náš přenos zde začal v 11:30.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerVětšina přírodních diamantů na Zemi vznikla za vysokých tlaků a teplot, tedy za podmínek, které panují v zemském plášti, v hloubkách 140 až 200 km pod povrchem. Minerály obsahující uhlík poskytly zdroje pro vznik diamantů, který probíhal v období 1 až 3,3 miliardy po vzniku Země (tj. v období 25 až 75 % věku planety).
Start raketoplánu Discovery k misi STS-131 na Mezinárodní kosmickou stanici je v plánu právě na Velikonoční pondělí. Půjde především o zásobovací a údržbářský let, při kterém raketoplánem pocestuje dopravní modul Leonardo. I když se provoz raketoplánů nezadržitelně blíží ke svému závěru, mohou mise těchto strojů ještě stále lámat rekordy.
Kulová hvězdokupa M4 Dnes se vydáme za další kulovou hvězdokupou. Tato bude ale trochu jiná než ty z předchozích dílů tohoto seriálu. Kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121) najdeme v souhvězdí Štíra. Leží jen asi stupeň západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí, červeného veleobra Antares, představujícího Štírovo srdce. Za velmi dobrých podmínek může být M4 viditelná dokonce pouhým okem. V našich zeměpisných šířkách však nikdy nevystoupí příliš vysoko nad jižní horizont a často se tak ztrácí na přesvětlené obloze.
Start Expedice 23Z kosmodromu Bajkonur 2. dubna odstartovala nosná raketa Sojuz se stejnojmennou lodí, která nesla tři kosmonauty a po vynesení na oběžnou dráhu zamířila k Mezinárodní kosmické stanici, kde její posádka stráví půl roku. Přenos zde začal v 5:30, start se uskutečnil v 6:04.
Apokalyptická zář SlunceSrážky a nadměrné slapové síly jsme již vyčerpali, a tak nám zbývá už jen jediné těleso, které se zdá být reálnou hrozbou. A tím je naše Slunce. Vyskytují se obavy, že v roce 2012 s příchodem maxima sluneční aktivity Zemi zasáhne oblak nabitých částic z ohromné sluneční erupce. Lidstvo bude vystaveno silné radiaci, která jej do několika dní zahubí. Druhý katastrofický scénář spojený se Sluncem počítá se zeslabením geomagnetického pole (či přepólováním tohoto pole), což opět povede k následkům apokalyptických rozměrů.
Převoz rakety s lodí Sojuz na rampuJe to už dva týdny, co ve stepích Kazachstánu dosedl návratový modul lodi Sojuz TMA-16 s Maxem Surajevem a Jeffem Williamsem, kteří předtím strávili půl roku na Mezinárodní kosmické stanici. Na té zůstala jen tříčlenná osádka, jež se nyní krapet rozroste.
Společné foto, zleva: J. Grygar, E. Marková, J. Vondrák, I. Hána. Autor: Jan MánekV neděli 28. března 2010 skončil na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově dvoudenní 18. sjezd České astronomické společnosti.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 30. března 2010
V dubnu uvidíme na večerní obloze hned 4 planety Konec března a začátek dubna bude ve znamení poměrně mimořádné příležitosti ke spatření hned čtyř planet Sluneční soustavy viditelných pouhýma očima. Čtveřici planet budeme moci již za soumraku pozorovat až do poloviny dubna. Nejníže bude položená nad západním obzorem planeta Merkur, výše Venuše, vysoko na jihozápadě Mars a nad jihovýchodem najdeme Saturn.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 141 z 30. 3. 2010.
Vznik héliového deště v nitru planety JupiterPlynné hélium je na Zemi používáno k plnění balónů, pohybujících se "vzhůru". Uvnitř planety Jupiter jsou však tak nezvyklé podmínky, že podle předpovědi vědců University of California, Berkeley, hélium kondenzuje do kapiček, které naopak padají dolů v podobě héliového deště.
Srážka planety Nibiru se Zemí podle umělceUž desítky let se mluví o záhadné "Planetě X", která podle mýtu obíhá kolem Slunce po dráze kolmé na dráhu zemskou (tedy na rovinu ekliptiky). Jednou za přibližně tři tisíce let se k Zemi přiblíží tak nebezpečně, že slapovými silami naruší zemský povrch. Říká se dokonce, že naposledy díky jejímu přiblížení k Zemi slapové síly rozevřely Rudé moře a napomohly tak Mojžíšovi při vyvádění Židů z Egypta. V novodobé mytologii se setkáváme s planetou Nibiru (název spojovaný s Mardukem v babylonské astrologii), která se má právě v roce 2012 srazit se Zemí a vše živé bezpodmínečně zahubit. Její existence se však bere až zbytečně vážně.
Největší světová organizace pro ochranu přírody, WWF, vyzývá prostřednictvím Českého svazu ochránců přírody česká města, vesnice, firmy i jednotlivce, aby se připojili k celosvětové klimatické akci Hodina Země 2010. Proběhne 27. března od 20:30. Jde o symbolické hodinové vypnutí veřejného osvětlení, zhasnutí dominant, osvětlení budovy Vaší firmy či zhasnutí ve Vaší domácnosti. Zhasnutím se připojíte k cca 6 000 obcí po celém světě, k mnoha milionům lidí a dáte tak najevo, že si uvědomujete svoji odpovědnost za budoucnost naší Země.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Ve dnech 27. - 28. 3. 2010 se na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově bude konat 18. sjezd České astronomické společnosti - jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 60 delegátů jednotlivých složek společnosti a několik hostů, mimo jiné i předseda Slovenské astronomické společnosti. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další tři roky.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 140 z 26. 3. 2010.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2010 Martina Lehkého z Hradce Králové. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2010 byla udělena Martinu Lehkému především za jeho přínos v oboru studia meziplanetární hmoty.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 139 ze 25. 3. 2010.
Prvotní superhmotné černé díry ve vesmíru podle družice SpitzerAstronomové pravděpodobně objevili dvě z nejranějších superhmotných černých děr ve vesmíru. Tento objev, založený především na pozorování prostřednictvím kosmické observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope, umožní lépe porozumět podstatě našeho vesmíru a vzniku prvních černých děr, galaxií a hvězd.
Apokalypsa v malířově představě.21. prosince 2012 se zlověstnou temnotou končí mayský kalendář. Je to okamžik, kdy nastává závěr přes 5000 let dlouhého cyklu tohoto kalendáře a dále již nic nepokračuje. Mnozí lidé se proto s velkou fantazií domnívají (někteří ve svých oborech právem), že zimní slunovrat roku 2012 má být dnem apokalypsy. Vystrašení lidé se tak potýkají se zprávami ze všech stran. Jedni tvrdí, že Zemi roztrhá mimořádná gravitace při vzájemné konjunkci planet, Slunce a středu Galaxie. Jiní očekávají srážku se záhadnou planetou Nibiru. Třetí se pak obávají smrtelně nebezpečné sluneční aktivity. Jak je to ale doopravdy?
Výřez z objevové desky 423
K napsání tohoto článku autora inspirovala jedna vcelku nenápadná větička. Poprvé na ni narazil již někdy před čtvrtstoletím a shodou okolností v nedávné době znovu. Našli byste ji, pokud byste pozorně listovali druhým dílem knihy "Co je co?" Tuto publikaci, stejně jako její první díl, sestavil Roman Reisenauer, CSc. s kolektivem a vydalo ji v roce 1982 Pressfoto - vydavatelství ČTK, Praha.
Výstava umístěná na Základní škole v PřešticíchJiž skončil Mezinárodní rok astronomie 2009 a Západočeská pobočka České astronomické společnosti se Vám rozhodla touto cestou i v roce 2010 nabídnout možnost zapůjčení několika výstav, které si v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 připravila a nabízela k bezplatnému zapůjčení. Naposledy naší nabídky využila Hvězdárna v Českém Těšíně a Gymnázium v Žatci viz přiložené fotografie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
