Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Kosmonautika

Dopřejte si "drtivý dopad" na kometu

Přesněji řečeno svému jménu, to má možnost 4. července 2005 dopadnout na kometu Tempel 1. Sonda Deeep impact ponese mini-CD se statisíci jmen. Může tam být i Vaše. Deep impact bude zkoumat jádro komety Tempel 1 a umožní tak poprvé přímo zkoumat materiál ze kterého se skládají komety. Z nepřímých pozorování pomocí spektroskopie víme, že se komety skládají převážně z ledu (25%) a prachových zrn (75%). Z chemických sloučenin se v jádře vyskytuje množství jednoduchých uhlovodíků.

Karel Mokrý Ostatní

Co lze vyfotit na Slunci i malým dalekohledem

Asi hodně z Vás si klade otázku, jak velký dalekohled potřebuji na to či ono. A proto zde uveřejníme postupně pár odkazů na stránky, které se zabývají právě touto problematikou, aby jste věděli, co můžete od toho či onoho dalekohledu očekávat. Zaměříme se převážně na cenově dostupná řešení.
Karel Halíř Sluneční soustava

Prachová bouře na Marsu

Prachová boue na Marsu
Prachová boue na Marsu
Prachová bouře na Marsu
Zdroj: Sky and Telescope
Na Marsu vypukla prachová bouře, viditelná i ze Země. Objevili ji J.Beish a D. C. Parker 41-cm dalekohledem v noci z 1. na 2. červenec2003 (použili CCD). Střed bouře je přibližně na 294. stupni západníareografické délky a 25. stupni jižní areografické šířky.

Zdroj: Cirkulář IAU č. 8162.

Karel Mokrý Kosmonautika

MOST - kanadský vesmírný teleskop

MOST.jpg
Kanadská vesmírná agentura (CSA) vypustila mikrosatelit MOST (Microvariability and Oscillations of Stars) byl vypuštěn 30. června 2003 (současně s českou družicí MIMOSA). Družice MOST je určena ke studiu změn jasností hvězd a ke studiu extrasolárních planet.

Dle presidenta CSA Marc Garneau umožní nejmenší vesmírný teleskop zkoumáním blízkých hvězd lépe porozumět vesmíru. MOST bude zkoumat malé změny v jasnostech blízkých hvězd a určovat jejich stáří a složení. Dalším pozorovacím programem je studium atmosfér extrasolárních planet.

Karel Mokrý Kosmonautika

MIMOSA: na oběžné dráze

Dnes v 17:43 SELČ byl z pozemní stanice v Panské Vsi potvrzen příjem radiomajáku družice MIMOSA, která tímto byla úspěšně vyvedena na oběžnou dráhu kolem Země!

Právě teď v 17:52 bylo telemtrii ruské rakety ROKOT oddělení družic MIMOSA a MOST podle plánu. Přesná data budou k dispozici později.

Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa - START !!!

16:18:30 - oddělil se první stupeň... Odhozen kryt užitečného nákladu
16:15:02Právě došlo k zažehnutí hlavních motorů, poté zahájen LIFT-OFF, začíná nejdůležitějších 300 sekund...
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa: poslední minuty před startem

16:09 - právě se odsouvá servisní věž, už je vidět i raketa ROCKOT.Do startu zbývá 6 minut a 46 sekund.
15:50:09 - byl vydán povel ke startu!
15:40 - zbývá 10 minut do zahájení automatické startovní sekvence.
15:31 lSEČ - zapojeno napájení do raketového napájení a systém přešel do autonomního režimu.
15:06 LSEČ - začala příprava ke startu. Podle posledního (další už nebude) měření je vítr pod 10 m/s.
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa - události před startem

T - 1:47:29
Právě jsme dostali zprávu, ze servisní věž je připravena k odsunutí.Před chvílí nás připojili na elektřinu v MCC (Mission Control Center)Do startu zbývá přesně 1:47:29.
T - 3 hodiny
Počasí se radikálně změnilo (umoudřilo) a je zde nádherně. Obloha je zcela jasná. Vítr při zemi je ješte dost silný, ale zcela v normě. Budeme-li mít štěstí, uvidíme i zde v kontrolním centru, tedy cca 35 km od místa startu, odlet naší MIMOSY do kosmu. Tedy pokud nás nesežerou dřív komáři.... Do startu zbývají téměř přesně 3 hodiny. Zatím vše podle plánu.
T - 7 hod. 35 min
Ruská státní komise na základě aktuálního stavu počasí rozhodla o provedení startu dnes, podle původního plánu! Vitr ve výšce 10 km mírný, asi 9 m/s. Předpověď počasí je dobrá.
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Karel Mokrý Kosmonautika

MIMOSA

01VibrTest.jpg
Dnes v 16:15:12 SELČ bude z ruského kosmodromu Pleseck vypuštěna česká družice MIMOSA (MIcroMeasurements Of Satellite Accelerations, tj. mikroměření satelitních zrychlení). Družice Mimosa bude řízena z pozemní stanice v Panské Vsi v severních Čechách.
Kamil Hornoch Hvězdy

Nova v M31

O tom, že se mi 26.6. nad ránem podařilo objevit další novu v galaxii M31, už nekteří asi víte. Oficiální zpráva o objevu vyšla 26.6. v IAUC, asi 15 hodin po objevu. Dnes v noci na moji žádost pořídili snímky této novy Peter Kusnirak v Ondřejově (65cm) a Ondřej Pejcha v Brně (40cm). Před chvílí se mi podařilo domluvit pořízení spektra s Alexem Filippenkem (zřejmě opět na 3-m Shane teleskopu na Lick observatory).
Pavel Koten Kosmonautika

Problém s anténou družice SOHO

Sluneční observatoř SOHO, která od roku 1995 sleduje naši mateřskou hvězdu, utrpěla problémy s hlavní anténou. Anténa, která je určena pro přenos vědeckých dat, se přestala požadovaným způsobem otáčet. Výsledkem budou mnohadenní přerušení pozorování Slunce, kdy nebude možno předat získaná dat na Zemi.
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Spojitost mezi záblesky gama a hypernovami

Velmi jasný záblesk gama záření, ke kterému došlo 29. března letošního roku by se mohl stát "Rosettskou deskou" výzkumu těchto pozoruhodných jevů. Přinesl totiž důkazy pro teorii spojující gama záblesky s explozemi hypernov. Spektrum jeho pohasínání dokumentoval obří dalekohled VLT. Časový vývoj spektra ukázal jeho shodnost se spektrem produkovaným právě při explozi hypernovy.
prof. RNDr. Jan Palouš DrSc., RNDr. Ladislav Sehnal DrSc. Kosmonautika

Družice MIMOSA prošla předstartovní přípravou

Již šestá česká družice s názvem MIMOSA bude 30. června 2003 z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku (asi 200 km jižně od Archangelska) vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Je určena pro vědecký výzkum podmínek, za nichž se pohybují umělé družice blízké Zemi (ve výškách od 100 do 800 km). Jedná se o působení atmosféry, různých druhů tlaků záření (např. i odraženého od zemského povrchu) a vůbec všech sil které působí při letu družice na její povrch. Síly bude měřit originální přístroj, tzv. mikroakcelerometr, který je schopen zachytit jevy až miliardkrát menší, než je síla přitažlivosti na povrchu Země.

Karel Mokrý Hvězdy

1E1207.4-5209: podivná neutronová hvězda

1E1207.4-5209: podivná neutronová hvizda
1E1207.4-5209: podivná neutronová hvizda
Neutronové hvězdy jsou obklopeny silným magnetickým polem. Teleskop XMM-Newton umožnil první přímé měření tohoto pole. Výsledkem je mnoho informací o fyzice neutronových hvězd, ale objevily se nové otázky, které je třeba zodpovědět.

Snímek zobrazuje magnetické pole neutronové hvězdy.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »