Třetí keplerův zákonV občanském životě nemá "průměrný" člověk s rokem zvláštní potíže. Dotaz na trvání obyčejného roku by mohl sloužit za test sníženého IQ. Pro někoho může být problémem zapamatovat si měsíce s 31 dny. (Na obecné škole nás učili, že existuje spolehlivá mnemotechnická pomůcka, totiž prstní klouby a dolíky mezi nimi, a to tak, že kloubu přísluší delší měsíc a dolíku kratší.) Méně lidí zná pravidlo výpočtu přestupného roku a už velmi málo jich zná pravidlo pro rok sekulární. Podstata gregoriánské reformy byla (z mé zkušenosti) pro žáky střední školy novum. Trvání tropického roku si žáci zapamatovali na 4 desetinná místa dobře. Tím ale znalosti maturantů v tomto směru vrcholily. Pochybuji, že člověk nezajímající se o astronomii má rozsáhlejší znalosti, než tyto zmíněné.
Krajina severního pólu. Autor: Petr HorálekTrochu dobrodružství nás čekalo hned po úvodu, kdy jsme na bílé pláni omylem odbočili na polskou cestu a místo k Luční boudě nás vztyčené klacky vedly kamsi dolů z hřebenu. Dnešní doba ale vyžaduje i správnou technickou výbavu, takže Petr okamžitě při první nejistotě vytáhl svou GPS navigaci, která - kdyby měla zapnutého komentátora - by okamžitě začala řvát "Ostře vlevo!" Tímto malým omylem se nám ovšem naskytly hned dva pohledy. Prvním byla náhražka za cestu na severní (jižní) pól. Byli jsme totiž nuceni jít přímo proti větru, který za polárně vzhlížejícího počasí a proudících vzdušných řekách prašného sněhu vyvolával dojem, že za sebou táhneme stany a zásoby jídla na 14 dnů a naše psí spřežení už jsme snědli za účelem přežít. Tak silný dojem tahle "polární" krajina vyvolala.
Magellanův proud (vodíku)Obrovský proud plynů směřující od sousedních galaxií (Velké a Malé Magellanovo mračno) kolem naší Mléčné dráhy je podstatně delší, než astronomové ještě donedávna předpokládali. Nové objevy poskytují zřetelnější pohled na vznik mezigalaktického plynného proudu.
Baron Artur KrausJeště než odtikaly pomyslné hodiny života roku 2009, uskutečnil se v pořadí již třetí ročník Krausova pochodu. Tento pochod pořádá každoročně mezi vánočními svátky a Silvestrem Astronomická společnost Pardubice, aby uctila památku významného pardubického rodáka barona Artura Krause. Ten měl mimo astronomii na přelomu 19. a 20. století i jiné záliby, při nichž dokonce vlastnil mnoho primátů ve střední Evropě. Patřily k nim i lyže, se kterými sjížděl pláně nad Harrachovem.
Exoplaneta CoRoT-7b v představě malířeVětšina exoplanet podobných Zemi, doposud objevených u jiných hvězd, může být kamennými pozůstatky plynných obrů velikosti Saturnu. Vyplývá to z výzkumů, prezentovaných 6. 1. 2010 na zasedání Americké astronomické společnosti ve Washingtonu.
Modul Tranquility v montážní haleVe středu 6. ledna byl převezen na rampu 39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Endeavour, který se má 7. února vydat k ISS v rámci mise STS-130 a doručit na stanici nový modul. To se ale může změnit na základě pozemního testu nového modulu, při kterém selhal jeho chladící systém.
Země a Měsíc v době rozpínajícího se SlunceRádi bychom vám představili projekt Gimeda, jehož cílem je na základě vyprávění příběhu Hvězdného rytíře
Ylema, probudit v dětech zájem o astronomii a touhu po poznání. Projekt
"Gimeda" přináší dětem zábavu a s ní i nového hrdinu. Životním posláním
Hvězdného rytíře Ylema je naučit mladou, nastupující dětskou generaci
ohleduplnosti k přírodě i k sobě navzájem, dříve, než lidská civilizace si
svůj svět zničí sama. Touží je učit, vážit si hmotných i duchovních pokladů,
které planeta Země nabízí všem stejným dílem a snažit se je využívat ku
prospěchu celé lidské společnosti, tak, aby jí nezničenou zachovali a jednou
s hrdostí předali svým potomkům.
Projekt GigaGalaxy Zoom nám umožňuje porovnat fascinující pohled na noční oblohu viděnou lidským okem s detailním záznamem profesionální techniky používané v astronomickém výzkumu. Prostřednictvím tří obřích, několikametrových snímků ve vysokém rozlišení lze porovnat, jak se mění pohled na naši Galaxii, zvanou též Mléčná dráha, díváme-li se pouhým okem, amatérským dalekohledem nebo velkým profesionálním teleskopem. Snímky bohatých oblastí v Mléčné dráze byly pořízeny na jednom z nejlepších pozorovacích míst na Zemi. Projděte se kolem třpytivého pásu Mléčné dráhy, ponořte se do jejího středu v souhvězdí Střelce a seznamte se zblízka s mlhovinou Laguna. Lákají vás Magellanova mračna, Omega Centauri, Trifid, či mlhovina Kočičí tlapka? To všechno vám nabízí Gigagalaxy Zoom.
Návrh sondy k výzkumu Titanu s názvem TiME Prvním meziplanetárním námořním plavidlem se může stát člun k průzkumu jezera kapalného metanu na Saturnově měsíci Titan. Navrhovaná (zatím neschválená) mise by mohla provádět výzkum některého z jeho největších jezer - například jezera Ligeia Mare nebo Kraken Mare. Obě se nacházejí na severní polokouli Titanu. Jedná se o rozsáhlá jezera: Kraken Mare je větší než například Kaspické moře. Návrh sondy byl studován v uplynulých dvou letech vědeckým týmem, jehož vedoucím byla Ellen Stofan (Proxemy Research, Inc., Washington DC, USA).
Mladá hvězdokupa v mlhovině 30 Doradus (LMC)Jedna z nových fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje stovky velmi jasných modrých hvězd, obklopených zářivými oblaky. Tento impozantní portrét je doposud nejdetailnějším pohledem na největší hvězdnou "školku" v našem nejbližším galaktickém okolí.
ČAM 2009.12: Asteroidy (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2009 obdržel snímek "Slovensko, Morava a Čechy na oblohe", jehož autory jsou Tomáš Maruška a Ivan Majchrovič.
Přímo v srdci Evropy, obklopeny řekami Labem, Dunajem, Tisou a Odrou a chráněny horskými masivy, žijí již téměř dva tisíce let naše národy Čechů a Slováků. Není asi důležité, zda jsme potomky kmene legendárního praotce Čecha či knížete Přemysla, nebo kupce Sáma či knížete Pribiny. Není snad ani důležité, kolik slovanské, germánské, polské, keltské či uherské krve v našich žilách koluje. Cesty obou národů se však prolínají historií jako chapadla malé chobotničky. Malé proto, že jsou to národy nevelké počtem obyvatel i rozlohou. I když, pravda, často sahaly hranice až k mořským břehům, jindy jsme si zase stěží udrželi alespoň hlavní město.
Okolí kráteru CabeusVoda je na Měsíci na neočekávaných místech. Naznačují to nová, avšak zatím sporná pozorování. V souladu s teorií voda na povrchu Měsíce nemůže být stabilní při teplotě nad -167 °. Proto by měl být led koncentrován ve "studených kapsách" poblíž lunárních pólů - na dně kráterů, kam nikdy nedopadlo sluneční světlo. Kosmická sonda NASA s názvem LCROSS potvrdila přítomnost vody, když v říjnu 2009 narazila do povrchu Měsíce v oblasti kráteru Cabeus.
Kometa SOHO 2010 krátce před rozpadem.Nálet komety, který jsme mohli do odpoledních hodin 3. ledna 2010 sledovat pomocí družice SOHO, skončil efektním vypařením tělesa vysoko nad slunečním povrchem. Sluneční vítr kometární jádro doslova rozprášil. Podle snímků SOHO (z kamery LASCO C2) došlo k jeho destrukci kolem 13. hodiny středoevropského času.
Snímek komety nad Sluncem z kamery LASCO C2, SOHO.Na snímcích družice SOHO, která několika kamerami pozoruje sluneční tvář v několika filtrech, je v kamerách LASCO C2 a LASCO C3 již jeden den pozorovatelná kometa, která se nezadržitelně blíží ke slunečnímu kotouči. Při tomto pohybu též zjasňuje a je více než pravděpodobné, že v následujících hodinách její nešikovný let skončí nebezpečně blízko nad žhavým slunečním povrchem.
Časová pásma světaMožná jste už někdy přemýšleli o tom, jak je vlastně tenká ta pomyslná hranice mezi budoucností a minulostí? Jak dlouho trvá to "teď", které přesouvá události z kolonky "má se státi" do sloupečku "stalo se"? Asi si myslíte, že mířím k otázkám kvantování času. Kdepak, to je příliš hutné téma na tuhle roční dobu. Kdysi, s příchodem nového milénia, jsem si poprvé prakticky uvědomil a televizním přenosem také "ohmatal", že to naše silvestrovské "teď" trvá pro celou planetu neuvěřitelně dlouhých 24 hodin. To zas není tak rychlý konec, nemyslíte?
Stejně dlouho bude trvat i globální konec Mezinárodního roku astronomie 2009.
Prošel jsem tedy všechny časové zóny a co mne zaujalo, tak naleznete v tomhle silvestrovském menu o 24 chodech. Někde je až neuvěřitelně pusto, jinde jsem musel vybírat z velkého množství informací a tak jsem volil velmi subjektivně. Nejedná se však o žádnou encyklopedii ani přímé přenosy v pravém smyslu slova a tak jsem si to mohl dovolit :-).
Přeji pevné zdraví všem, bez výjimky! A to po celý "Rok pražského orloje", tedy rok 2010.
Technická poznámka - časová pásma jsou označena časovým rozdílem proti světovému času (UT), tj. času na nultém poledníku v Greenwichi.
Vrchol Kletě s kopulemi observatořeNa vrcholu jihočeské Kleti se nachází nejvýše položená hvězdárna
v České republice. Je známá po celém světě objevy planetek a komet
i sledováním blízkozemních asteroidů. Jihočeští astronomové se
tu věnují jak astronomickému výzkumu, tak předávání poznatků
z astronomie dětem i dospělým.
Odraz slunečního světla od hladiny jezera na povrchu měsíce TitanNa připojené fotografii je zachycen vůbec první odraz slunečního světla od povrchu jezera na Titanu, měsíci planety Saturn. Tento druh záblesku byl detekován pomocí vizuálního a infračerveného zobrazovacího spektrometru VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) na palubě sondy Cassini. Potvrzuje přítomnost kapaliny na severní polokouli měsíce, kde se nachází větší počet jezer, která jsou rovněž větších rozměrů v porovnání s jižní polokoulí Titanu.
Konec Mezinárodního roku astronomie 2009 bude skutečně symbolický. A postará se o něj sama příroda. Ve čtvrtek 31. prosince totiž dojde k částečnému zatmění Měsíce. Úkaz bude z území České republiky pozorovatelný v celém průběhu a ve 20 hodin 23 minut, kdy nastane jeho maximální fáze, bude Měsíc vypadat, jakoby jej někdo z pravého dolního okraje začadil černým kouřem.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 137 z 28. prosince 2009.
Bolid z roje Geminid nad Mohavskou pouští. Autor: Wally Pacholka. Nad Mohavskou pouští, v jihovýchodní části amerického státu Kalifornie se 14. prosince ve 3:59 místního času (11:59 UT) rozzářila obloha při průletu mimořádně jasného meteoru. Vzhledem k tomu, že bolid patřil k meteorickému roji Geminidy, jednalo se vlastně o zánik malé části planetky 3200 Phaethon, která je mateřským tělesem tohoto roje. Snímek, který u tohoto článku naleznete, pořídil fotograf Wally Pacholka poblíž skalního útvaru Hercules Finger (Herkulův prst), nedaleko města Victorville.
Nejmenší známé těleso Kuiperova pásu v představě malířePodobně jako úspěšné nalezení jehly v kupce sena můžeme označit za úspěch objev doposud nejmenšího objektu v oblasti Kuiperova pásu pomocí HST. Hubblův kosmický dalekohled však nepořídil skutečnou fotografii tohoto objektu, to je zatím zcela mimo jeho dosah. Nově objevené těleso má průměr 975 m a dělí jej od nás obrovská vzdálenost 6,7 miliardy km. Doposud nejmenší pozorovaný objekt Kuiperova pásu měl průměr přibližně 48 km, což je 50krát více. HST tak podal první pozorovatelský důkaz existence populace těles kometární velkosti v oblasti Kuiperova pásu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
