Viktor Votruba při předávání Prémie O. Wichterleho. Foto Stanislava Kyselová, Akademický bulletinViktor Votruba, vědecký pracovník Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získal Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátem o jeho vědecké práci.
První oficiální "Noc na hvězdárně" pořádala Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti v Pardubicích o víkendu 12-13.6. Začala podle plánu společným obědem na terase restaurace Pod košem. Než nám donesli objednaná jídla, stali se z našich mladých hvězdářů "kosmonauti ve výcviku": zkoušeli, co zvládnou na kolotočích, houpačkách a dalších atrakcích místního hřiště.
Připravovaná japonská sluneční plachetnice IkarosBudeme si muset zvyknout, že významným hráčem v meziplanetárním prostoru bude/je Japonsko. Svědčí o tom nejen úspěšný návrat pouzdra sondy Hayabusa (snad) se vzorky z povrchu planetky Itokawa, ale též let japonské sondy pro průzkum atmosféry Venuše označované jako Planet - C/Akatsuki ("svítání").
Známá kometa Hale-Bopp. Autor: A. Dimai, R. Volcan, D. GhirardoNejedna z velmi dobře známých komet včetně Halleyovy komety, Hale-Bopp či poslední komety McNaught se mohla vytvořit na oběžné dráze kolem jiné hvězdy než Slunce. Vyplývá to z nové teorie, kterou vypracoval mezinárodní tým astronomů pod vedením vědců ze Southwest Research Institute (SwRI), Boulder, Colorado.
Hayabusa se vrací domůJaponský návratový modul sondy Hayabusa (Sokol, původně MUSES-C), která v roce 2005 navštívila planetku Itokawa, se úspěšně vrátil po sedmi letech putování zpět na Zemi. Velká pozornost je věnována právě pouzdru s možnými vzorky, které snad sonda nasála při odběru horniny z povrchu planetky - bohužel při tomto úkonu došlo k selhání čidel a tak vědci zatím nemohu říci, jaké množství horniny se v pouzdru nachází.
Minulý týden se v Berlíně konal tradiční aerosalón ILA, který kromě jiného sliboval i účast Evropské kosmické agentury (ESA) v podobě pavilonu s kosmickou expozicí, týkající se současnosti a budoucnosti evropské kosmonautiky a přítomnost členů evropského oddílu astronautů. Neváhal jsem tedy a na akci se vypravil.
Předpověď maxima sluneční aktivity v roce 2013Články, které se objevily "nezávisle" 18. června na všech hlavních internetových zpravodajských portálech (Novinky.cz, iDnes.cz, Aktualne.cz) jsou zajímavou ukázkou dezinterpretace závěrů konference Space Weather Enterprise Forum 2010, na němž se 8. června ve Washingtonu sešli vědci, novináři a zástupci komerční sféry z firem, jejichž provoz může být ovlivněn děním v blízkém okolí Země. Tématem nebylo nic jiného než blížící se maximum sluneční činnosti a jeho dopady na život lidí. Zprávy v českých sdělovacích prostředcích mají téměř katastrofický podtext.
Po ročním pozorování stovky tisíc hvězd v souhvězdí Labutě oznámil tým kolem družice Kepler objev již 700 možných exoplanet. A aby toho nebylo málo, podařilo se zjistit, že u pěti hvězd tranzity vykonává více planet! Znamená to, že všechny planety u těchto hvězd se pohybují téměř přesně ve stejné rovině a tato rovina (v terminologii naší sluneční soustavy jde o rovinu ekliptiky) je rovnoběžná se směrem k naší Zemi. Tento přelomový objev zveřejnil ve své práci 14. června 2010 Jason H. Steffen a kol.
Tři snímky bolidu nad severním Slovenskem
Jen několik měsíců poté, co nad východním Slovenskem
prolétl velmi jasný bolid a jeho zbytky
dopadly poblíž obce Vyšný Klátov, bylo možné na obloze pozorovat podobný jev v severní části země.
Kometa C/2009 R1 McNaught 6. června 2010. Autor: Michael JägerV pondělí 21. června ve 13 hodin 28 minut letního času Slunce vstupuje do znamení Raka (v dnešním souhvězdí Blíženců) a nastává letní slunovrat. Den bude nejdelší, noc nejkratší. A právě v noci v období kolem slunovratu můžeme upřít zrak hned k několika nebeským objektům a úkazům. Mezi absolutní špičky v žebříčku bude nepochybně patřit pohled na Venuši coby večernici v těsné blízkosti otevřené hvězdokupy Jesličky, dále na stále zjasňující kometu C/2009 R1 McNaught a možnost výskytu nočních svítících oblak.
Poslední přistání raketoplánu Atlantis
Když se raketoplán Atlantis po návratu z mise STS-132 dne 26. května 2010
ve 14:48 SELČ po 11 dnech, 18 hodinách a 28 minutách opět
dotkl zemského povrchu, s největší pravděpodobností pro něj skončilo poslední
kosmické dobrodružství. Stal se tak prvním americkým raketoplánem, který ukončil
svoji činnost a pokud půjde vše podle současných plánů, již do vesmíru nevzlétne.
Zatím však bude udržován v plně provozuschopném stavu, protože má sloužit jako
záchranný stroj. Kdyby nastal nějaký závažný problém při poslední plánované misi
raketoplánu (STS-134) a posádka by se nemohla bezpečně vrátit, musel by se Atlantis vydat na záchranný let a dopravit ji na Zem. Tato záchranná mise by se uskutečnila pod označením STS-335.
Voyager 2 míjí Saturn. Kresba: Don Davis, NASA.Na nočním nebi existuje nepřeberné množství objektů, jež jsou vhodné i pro malý dalekohled. Pouze u některých z nich však zažijeme pocit naprostého úžasu. Mezi takové vděčné cíle bezesporu patří povrch Měsíce, planeta Jupiter se svými měsíčky nebo prstencem opásaná planeta Saturn. Shodou okolností jsou to také jedny z prvních objektů, na které pohlédnul svým dalekohledem Galileo Galilei - první člověk, který dalekohled využil k soustavnému pozorování vesmíru.
Jedna třetina povrchu Marsu byla dříve pokryta oceánemPodle nejnovějších studií, provedených pracovníky University of Colorado (Boulder) byla před 3,5 miliardy roků pokryta oceánem přibližně jedna třetina povrchu planety Mars (včetně oblasti Hellas Basin). Podle výpočtů vědců existovalo na povrchu rudé planety asi 10krát menší množství vody v porovnání s pozemskými oceány (Mars má zhruba poloviční průměr než Země). Toto množství vody by pokrylo celou planetu Mars oceánem o hloubce 550 m.
Noční svítící oblaka nad Bratislavou. Foto Miroslav Grnja.Sdružení Astrofoto.sk ve spolupráci s Amatérskou prohlídkou oblohy (www.astronomie.cz) vyhlašuje soutěž NLC 2010. Soutěž probíhá od 7. května do 31. července 2010 na portálu gala.astrofoto.sk. Předmětem soutěže jsou snímky nočních svítících oblaků, jejichž sezóna pozorování právě začala.
V úterý 15. června pro tři kosmonauty startem jejich lodi z Bajkonuru ve 23:35 SELČ začala půlroční kosmická pouť. Přenos v tomto článku začal ve 23 hodin.
Raketa Sojuz na startovací rampěUž jsou to bezmála dva týdny, co se z Mezinárodní kosmické stanice vrátila loď Sojuz TMA-17 a přivezla s sebou tři členy dlouhodobé posádky stanice, na které zůstali pouze tři lidé. To se má brzy změnit, 15. června se z Bajkonuru ke stanici vydá ruská kosmická loď Sojuz TMA-19 a po jejím příletu bude posádka komplexu opět šestičlenná. Sojuz už stojí na rampě a vše směřuje k jeho vzletu.
Fotografie komety McNaught (H. Kučáková)V těchto dnech můžeme na ranní obloze pozorovat kometu C/2009 R1 McNaught, která by měla dosáhnout hranice viditelnosti pouhým okem. Do jaké míry se to splní a kde kometu nalezneme, to nám prozradí dr. Pavel Koten z Astronomického ústavu AV ČR.
Bolid, který možná dopadl u Huntsville
Celooblohové kamery v Marshallově středisku vesmírných letů a Vědeckém středisku oblasti Walker (Walker County Science Center) poblíž města Chickamauga v americkém státě Georgia zaznamenaly ve večerních hodinách 18. května 2010 průlet jasného bolidu. Začal zářit ve výšce kolem 76 kilometrů nad severozápadem města Huntsville a pohyboval se jihovýchodním směrem rychlostí přibližně 13 km/s. Pohasnul ve výšce
asi 37 km, když se nacházel severovýchodně od obce Gurley.
Obr. 10: Paválcové zobrazení MollweidovoV předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.
Astronomové objevili nové důkazy potvrzující fakt, že v nedávné minulosti se planeta Neptun srazila s kometou. Své závěry přednesli na 216. konferenci Americké astronomické společnosti, která se konala v Miami (Florida, USA). Článek popisující objev byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
