Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jan Hollan Světelné znečištění

Světelné znečištění nad hvězdárnami ve Vyškově a v Brně: nad vyškovskou je osmkrát menší

Brno - k městu (barevně kódovaný)
Brno - k městu (barevně kódovaný)
Porovnání bylo provedeno v neděli 3. února 2008, s využitím digitálního fotoaparátu Fuji S5000 (ve Vyškově hned po půlnoci, v Brně pak večer) a pomocí speciálního přístroje na měření nízkých jasů, Sky Quality Meter (obojí hned po půlnoci). Ve Vyškově je měření pořízeno vedle hvězdárny (u staré hlavní silnice Vyškov-Kroměříž), na místě stejně vzdáleném od města, ale necloněném okolní vegetací, takže jsou lépe patrné místní zdroje světla.

Petr Horálek Úkazy

Prstencové zatmění Slunce bude vidět pouze v Antarktidě

Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
Ve čtvrtek 7. února kolem 4. hodiny UT nastane prstencové zatmění Slunce, které budou moci někteří lidé spatřit pouze v oblasti okolo jižního světového pólu. Pás annularity zde bude mít šířku okolo 444 km a nejdéle zatmění potrvá 2m 11.7s.

Petr Sobotka Kosmonautika

Írán otevřel svůj první kosmodrom

Start první íránské vesmírné rakety 4.2.2008
Start první íránské vesmírné rakety 4.2.2008
Íránská státní televize přinesla 4. února záběry startu íránské rakety z vlastního kosmodromu. Jeho poloha na území státu zveřejněna nebyla, ale podle televize byl tímto startem zahájen provoz prvního íránského vesmírného centra, které bude do vesmíru vypouštět íránské výzkumné satelity.
Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – leden 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v lednu astronomie objevila v 5 pořadech, 5 článcích a 3 aktualitách. Poslechněte si čtyři vydání astronomického pořadu Nebeský cestopis, vyprávění dr. Antonína Vítka o raketoplánech a Mezinárodní vesmírné stanici a začtěte se do prvních dílů 26ti dílného seriálu Michala Václavíka o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.
Petr Kubala Úkazy

Leták: zatmění Měsíce 21. února 2008

Zatmění Měsíce 21. ledna 2008
Zatmění Měsíce 21. ledna 2008
Přinášíme vám jednu novinku – elektronický leták ve formátu pdf, který je volně šířitelný pro nekomerční účely. Letáky budeme vydávat při významných událostech v astronomii a kosmonautice v dostatečném časovém předstihu. Leták si můžete vytisknout, dát si ho na web apod. Cílem elektronického informačního letáku je přinést základní a ucelené informace o aktuálním dění nejen na obloze. Leták bude vydáván vždy ve dvou provedeních – klasické a zkrácené. Ve stručnější verzi najdete na pouhé jedné straně A4 výtah toho nejdůležitějšího.

Petr Horálek Úkazy

Kometa 46P Wirtanen na večerní obloze

Kometa 46P Wirtanen
Kometa 46P Wirtanen
Po západu Slunce můžeme v následujících několika týdnech spatřit malými dalekohledy kometu 46P Wirtanen. Ta právě v těchto dnech dosahuje největší hvězdné velikosti (kolem 9. magnitudy) a díky její poloze na obloze a její poměrně velké centrální kondenzaci je to objekt hodný k pozorování za současných bezměsíčných nocí.

Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Mladá hvězdokupa Westerlund 2

wd2_scale.jpg
Rentgenová (Chandra) a infračervená (Spitzer) pozorování umožňují odhalit nejžhavější, nejsvítivější a nejhmotnější dosud známé hvězdy. Chandra „odhrnula“ roušku prachu a plynu a astronomové spatřili velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v celé její kráse.
Luboš Brát Hvězdy

Co nového v Sekci pozorovatelů proměnných hvězd ČAS?

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Pozorování proměnných hvězd má v Česku dlouhou tradici, o což se stará Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. Ta patří k nejaktivnějším složkám ČAS. O aktivitách Sekce z poslední doby se rozepsal její předseda Luboš Brát.

Peter Kušnirák Sluneční soustava

Tesný prelet asteroidu 2007 TU24 okolo Zeme

Obr.1.
Obr.1.
Snímky planétky 2007 TU24 zhotovené v noci 29./30. januára 2008 (len 14 hod po maximálnom priblížení k Zemi) ilustrujú rýchly pohyb po oblohe spôsobený malou vzdialenosťou asteroidu od Zeme. V čase pozorovania sa planétka nachádzala vo vzdialenosti 718 tis. km od Zeme, mala jasnosť +10,8 mag a premietala sa do SZ časti súhvezdia Veľkej Medvedice (UMa), približne 2,3 stupňa JZ od známej galaxie M81.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2008.01: Alnitak

CAM 2008.01
CAM 2008.01
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2008 obdržel snímek komplexu mlhovin nazvaný Okolí hvězdy Alnitak, který pořídil Jan Hovad z Červeného Kostelce.

Vláda zimních souhvězdí na našem nočním nebi je stále ještě neotřesitelná. Avšak již nízko pod obzorem si brousí klepeta Rak, aby z oblohy na půl roku vyhnal lovce Oriona. Alespoň tak praví stará řecká legenda. V každém případě si musíme pospíšit, chceme-li si překrásné souhvězdí, představující tohoto bájného lovce a milovníka, prohlédnout. A je zde opravdu mnoho k vidění.

Miroslava Hromadová Hvězdy

Akreční disky jsou mnohem větší

disk.jpg
Prachový disk kolem interagující dvojhvězdy WZ Sagittae je mnohem větší než astronomové, na základě dřívějších pozorování, očekávali. Povede tento nový objev až k přehodnocení počítačových modelů vzniku a vývoje akrečních disků?
Zdeněk Bardon Multimédia

Zápis ze setkání porotců ČAM 2007

Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce
Se začátkem roku 2008 nastalo i hodnocení soutěže ČAM (Česká astrofotografie měsíce) za rok 2007. Na půdě Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. se sešli porotci a organizátoři v tomto složení: Dr. Pavel Ambrož, Ing. Marcel Bělik, Ing. Martin Myslivec, Ing. Martin Cholasta, Pavel Suchan a Zdeněk Bardon (Mgr. Karel Mokrý byl omluven pro pracovní zaneprázdněnost).
redakce Kosmonautika

Před pěti roky havaroval raketoplán Columbia

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., číslo 106 z 30. ledna 2008

Obr.1.: Oficiální portrét posádky Columbie STS-107
Obr.1.: Oficiální portrét posádky Columbie STS-107
Ve čtvrtek 16. ledna 2003 odstartoval ke své misi raketoplán Columbia. Jednalo se celkově o 113. misi amerického raketoplánu a v žargonu NASA měl tento let označení STS-107. Posláním sedmičlenné posádky bylo provést velmi rozsáhlý soubor vědeckých experimentů z oblasti biologie, fyziky, geofyziky a pokročilé techniky. Přistání raketoplánu Columbia bylo naplánováno na sobotu 1. února 2003. Bohužel zůstalo jenom u plánů. V důsledku poškození tepelné ochrany levého křídla raketoplánu došlo ve výšce 64 kilometrů k destrukci celého stroje. Všichni členové posádky zahynuli. Prvního února 2008 si připomínáme 5. výročí této kosmické havárie.

redakce Ostatní

Organizační změny na astro.cz

V týmu serveru astro.cz došlo k několika významným změnám, které ovlivní obsah a v budoucnu i vzhled těchto stránek.

  • O články se bude starat Petr Kubala.
  • Nově budou články publikovány každý den večer. Výjimkou budou tiskové zprávy, ČAM a informace o dění na obloze.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Extrémně rychle rotující černé díry

bhe_closeup.jpg
Některé superhmotné černé díry rotují tak rychle, že část materiálu je ve formě jetů vyvrhována do okolního mezigalaktického prostoru. Tyto jety s sebou odnášejí obrovské množství energie a tím ovlivňují růst mateřské galaxie. Jeden z dosud nejlepších důkazů poskytla rentgenová kosmická observatoř Chandra (NASA).
Petr Kubala Multimédia

Panorama kráteru Victoria

NASA zveřejnila panoramatický snímek kráteru Victoria na Marsu. Kráter zkoumá již několik měsíců vozítko Opportunity, které před několika dny oslavilo čtvrté narozeniny na povrchu rudé planety.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »