Planetce Apophis je věnována náležitá pozornost odborné veřejnosti, neboť se jedná o blízkozemní planetku s potenciálním rizikem impaktu na Zemi v budoucnosti. Dnes je již jistě vyloučena srážka v roce 2029, kdy proletí tato planetka těsně kolem Země (blíže, než obíhají geostacionární družice), avšak předpovědi dalších přiblížení jsou zatíženy větší chybou. Tyto chyby mají původ i v tom, že nejsou dostatečně přesně známy základní popisné parametry této planetky. Petr Scheirich a Petr Pravec z AsÚ se podíleli na studii, která měla za cíl tyto parametry zpřesnit.
17. března 2015 nastala nečekaně jasná polární záře. Protože ji vyvolala erupce, která narazila na zemskou magnetosféru ráno a článek vzniká během odpoledne, není jisté, zda od nás něco uvidíme. Každopádně geomagnetická bouře, která záři vyvolala, je nejintenzivnější právě teď v odpoledních hodinách, a proto bude zajímavé sledovat, co se bude dít dál. Proto vás budeme ještě informovat. Aktualizace: 18. 3. v 10:15 SEČ.
V souhvězdí Střelce náhle výrazně zjasnila hvězda tak, že je na hranici viditelnosti okem a pohodlně k jejímu spatření stačí triedr. Jedná se o tzv. novu a takto jasné novy jsou relativně vzácné. Na obrázku vidíme, že nova se nachází za ranního svítání jen velmi nízko nad obzorem, takže i přes jasnost, která je nyní uváděna kolem 5,5 mag je k jejímu vyhledání třeba dalekohled.
V dopoledních pátečních hodinách 20. března 2015 se nad územím České republiky odehraje velmi výrazné částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje asi tři čtvrtiny průměru slunečního disku. Při zatmění bude možné vyhledat na nebi i planetu Venuši. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026 a zároveň poslední u nás viditelné v tomto desetiletí. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu. 20. března také nastane jarní rovnodennost, a to ve 23 hodin 44 minut, začne astronomické jaro.
Přehled událostí na obloze od 16. 3. do 22. 3. 2015. Čeká nás zatmění Slunce, Měsíc bude tedy kolem novu. Večer je dobře vidět
jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter vysoko na jihovýchodě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivitu Slunce ovlivňuje jedna aktivnější
oblast s menšími skvrnami. Večer pozorujeme zvířetníkové světlo.
Když někde zahlédnete slovo Herschel, zřejmě se vám k němu automaticky vybaví jméno „William“. V tomto článku se se však budeme věnovat jinému členovi rodiny Herschelů. Bude jím Williamova mladší sestra, která se také věnovala astronomii.
20. prosince 2013 Valné shromáždění OSN, na svém 68. zasedání, vyhlásilo rok 2015 jako Mezinárodní rok světla a světelných technologií. Organizátoři fotosoutěže „Sviťme si na cestu...ne na hvězdy“ při této příležitosti vyhlašují 5. ročník mezinárodní fotosoutěže zaměřený (nejen) na problematiku světelného znečištění, správného svícení, ochranu hvězdné oblohy a nočního životního prostředí.
Blížící se jarní rovnodennost přináší spolu s vyrovnáním délky dne a noci, pomalým nástupem jarního počasí či vzácným částečným zatměním Slunce jeden velmi zajímavý každoroční úkaz na obloze. Pokud máte možnost pobýt právě v následujících 14 dnech někde na vysočině, vysoko v horách či nejlépe v oblastech tmavé oblohy, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení, rozhodně si jej nenechte ujít. Právě v těchto dnech začíná nejlepší viditelnost zvířetníkového světla.
Další z řady úplňků se nad našimi hlavami ukázal 5. března. Nyní se osvětlená část povrchu Měsíce zmenšuje, ten tak během noci čím dál tím méně ruší teleskopickému pozorování mlhavých objektů, jakými jsou třeba i komety. Těch jsme mohli v předešlé lunaci spatřit pouze 7, v březnu jich však bude až 11. Které to budou? To se dozvíte v následujících odstavcích.
Přehled událostí na obloze od 9. 3. do 15. 3. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasná Venuše a slabší Mars na západě a Jupiter na východě. Saturn je vidět nejlépe ráno. Aktivitu Slunce výrazně ovlivňuje jedna aktivnější oblast s menšími skvrnami.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2015 získal snímek Jaroslava Trnky „Planetární rendez-vous nad hvězdárnou“.
Bloudivé hvězdy vždy dráždily mysl našich předků. Aby také ne. Vždyť se jim ztrácela ta úžasná jistota neměnného. Každý to vyřešil po svém.
Seriál se přehoupl do dalšího roku a událo se toho tolik nového, že je z čeho vybírat. V dnešním přehledu uvidíte například krásné pohledy na kometu Lovejoy a planetu Saturn, zajímavé záběry kosmických raket a testy nových technologií. V dalších ukázkách se opět zadíváme na Rudou planetu, naši a další zajímavé hvězdy. Z kosmonautiky vybíráme ještě překrásný start rakety Proton a úžasný odlet lodi ATV od ISS. Závěr musí patřit temné obloze, máme ji přece tak rádi.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti pořádá ve spolupráci s Hvězdárnou Zlín specializovaný seminář zaměřený na korektní analýzu fotometrických dat proměnných hvězd, objevených českými pozorovateli. Seminář proběhne v prostorách zlínské hvězdárny o víkendu 1. - 3. května a přihlášky zasílejte nejpozději do 7. dubna. Jak a komu? Na co se na semináři těšit? Čtěte dále...
Laboratoř metalomiky a nanotechnologií Mendelovy univerzity v Brně vyhlašuje společně se svými partnery v projektu Společně pro výzkum, rozvoj a inovace soutěž pro studenty a mladé výzkumníky. Soutěž je zaměřena na vývoj technických subsystémů výzkumné stratosférické platformy a jeho experimentálního vědeckého vybavení. Soutěž je realizována v rámci spolupracující a kooperující sítě orientované na vybudování a využívání stratosférické a pozemní výzkumné a vzdělávací infrastruktury STRATO–NANOBIO LAB.
Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Kataklyzmické proměnné hvězdy jsou význačnou a zajímavou skupinou proměnných hvězd se společným jmenovatelem, jímž je přítomnost kompaktní komponenty (nejčastěji bílého trpaslíka) v těsném dvojhvězdném systému. Skupina astrofyziky vysokých energií stelárního oddělení AsÚ se kataklyzmickými proměnnými zabývá již delší dobu. Ve svém článku shrnuje Vojtěch Šimon studium jedné z nich – proměnné V1223 Sgr.
Ke Slunci se blíží poměrně neznámá krátkoperiodická kometa, která byla objevena teprve v roce 2003. Tehdy ji nalezla slavná automatická přehlídka oblohy LINEAR, a to při jasnosti 19,0 mag. Kometa pak byla pozorována i v roce 2009, v obou návratech dosáhla maxima jasnosti mezi 17 a 18 mag, tedy celkem hluboko pod vizuálním dosahem. Nyní jsme na prahu třetího pozorovaného návratu komety a ta má teď jistý potenciál překvapit.
Hvězdárna a planetárium Brno připravuje první ročník festivalu pořadů pro digitální planetária s tzv. fulldome projekcí. Proběhne v polovině dubna 2015 a již nyní je jisté, že se zde budou prezentovat ti nejlepší producenti z celého světa.
V souvislosti s počátkem roku 2015 a konkrétně s jeho prvním měsícem lednem nám do seznamu přibyly některé nově objevené komety. Jaké je jejich označení, typ a co pro nás možná připraví? To a mnohem více se dozvíte v následujících odstavcích.
Planety, hvězdy, všechno, co kolem sebe vidíme, představuje méně než 5 procent vesmíru. Co je zbývajících 95 procent? Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejlepších představení pro digitální planetária na světě. Představení Temný vesmír se věnuje tajemství, které nemůžeme spatřit na vlastní oči. Mystériu, jehož jsme součástí.
