Pozorování 8. června 2011V minulém díle jsem shrnul všechny druhy nadoblačných výbojů a možnosti jejich pozorování. V dnešním díle vás zasvětím do samostatného procesu detekování těchto úkazů a především představím veškerá svá pozorování v minulém roce.
A jak tedy na lov TLE? Výboje jsou tak krátké, že při své vzdálenosti a výšce nad obzorem si jich očima povšimneme jen těžko. Nejlépe je odhalí vysokocitlivá kamera snímající velkou frekvencí snímků za sekundu. Doporučuju osvědčený systém. Nejcitlivější černobílou kameru na trhu Watec 902H2 Ultimate s 8mm objektivem o světelnosti kolem 1,0. Převodník Dazzle DVC 100, který převede analogový signál z kamery na digitální...
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Na konci února a zejména pak v první polovině března budeme moci na večerní obloze spatřit neobvyklou "šňůru" postupně všech pěti nejjasnějších planet Sluneční soustavy. Večer od západního obzoru najdeme Merkur, Venuši, Jupiter a Mars. V pozdějších hodinách, po západu Merkuru, na východním obzoru přibude Saturn. Všechny planety budou bez obtíží vidět očima, zejména Jupiter s Venuší pro jejich velkou jasnost nepřehlédneme. Celou scenérii doplní Měsíc a také malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Naposledy jsme všech pět planet pozorovatelných očima mohli na večerní obloze vidět v roce 2004. Podobně neobvyklou přehlídku znovu zažijeme v roce 2015, či za lepších podmínek až v roce 2036.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 167 z 28. 2. 2012
Antonín Vítek. Zdroj: TV Noe V úterý 28. února 2012 zemřel skvělý popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek. Jeho jedinečnost spočívala v obrovském přehledu v aktuálním i historickém dění v kosmonautice a ve schopnosti srozumitelně vysvětlit složité věci široké veřejnosti. Vzpomínáme na něj nejen formou článku, ale rovněž galerií na jeho konci.
Pozorování 22. června 2011Před několika lety mě inspirovala pozorování Joszefa Bora z Maďarské Šoproně, kdy pomocí citlivé kamery natočil vzácné nadoblačné blesky typu Red sprites nad ČR. A tak jsem v roce 2011 začal prohlídku vzdálených bouří. Za období 15. května - 31. června a 16. července - 17. září jsem zaznamenal 136 případů Red Sprites ze 14 tzv. MCS bouří. To mě příjemně překvapilo a odsunulo tyto původně vzácné jevy na úkazy běžnější. Z typu nadoblačných blesků to byly v drtivé většině typy Red sprites a v menším počtu pak Tendrils, Sprites halo, Elves, Upward lightning a Infracloud lightning. O co vlastně jde a jak úspěšný jsem byl v pozorování těchto jevů, vám přiblížím ve svém článku.
Umělecká představa toulavé planety putující mezihvězdným prostoremNaše Galaxie může být doslova zaplavena planetami-bezdomovci, které putují mezihvězdným prostorem místo toho, aby spořádaně obíhaly kolem mateřských hvězd. Ve skutečnosti zde může být těchto planetárních "tuláků" až 100 000krát více než samotných hvězd. Vyplývá to z nové studie vědců z Kavli Institute for Particle Astrophysics and Cosmology (KIPAC), Stanford University a SLAC National Accelerator Laboratory.
Slavný pozůstatek Mayské civilizaceZajímají Vás otázky a údajné záhady kolem mayského kalendáře? Pak přijďte na přednášku Dlouhý počet a kalendáře předkolumbovských civilizací. Přednáší doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. 28. února 2012 od 15 hodin v Zasedací místnosti
Fakulty informačních technologií, Thakurova 9, Praha 6 (Nová budova techniky za Národní technickou knihovnou, 3. patro).
Mapa oblohy 29. února 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 2. do 4. 3.
Měsíc je kolem první čtvrti. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru je poměrně jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci. Přelety ISS večer pomalu končí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. února v 19:00 SEČ.
Fotogalerie: Planety a MěsícNa večerní obloze přibližně od 25. února do 15. března uvidíme postupně všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy. Hned za soumraku se asi na hodinu ukáže nízko nad západním obzorem nedostižný Merkur. Značně výše upoutá pozornost dvojice jasných planet Jupiter a Venuše. Nad východním obzorem se v opozici se Sluncem ocitá Mars a po desáté hodině večerní vychází i Saturn. Mezi všemi planetami navíc proplouvá do úplňku se zvětšující Měsíc...
A to není vše. Planety s Měsícem budeme moci pozorovat i na přelomu března a dubna. Merkur i Jupiter se postupně ztratí na večerní soumračné obloze, na východě ovšem s Marsem začne zářit i Saturn. A Venuše 4. dubna projde Plejádami. Foťte tedy, co to jde!
Oblačnost nad Indickým oceánem - foto družice TerraVýška oblaků na naší planetě se během prvního desetiletí tohoto století nepatrně snížila - v průměru o jedno procento. Vyplývá to z nové univerzitní studie vypracované na základě pozorování americkými družicemi a financované NASA. Tyto závěry mají velký význam pro vytváření modelů budoucího vývoje globálního klimatu.
Fotografie Hyád
Otevřená hvězdokupa Hyády, ležící v souhvězdí Býka, bývá amatérskými pozorovateli
občas trochu opomíjena. Způsobuje to zřejmě její velká rozsáhlost, se kterou souvisí poměrně malá koncentrace hvězd a také přítomnost nedalekých Plejád, které jsou výrazně kompaktnější a proto se raději věnují jim. Ani
Messier při tvorbě svého katalogu Hyádám nedal žádné číslo, ačkoli je musel určitě znát. Přes tyto "ústrky" se jedná o velmi zajímavý objekt, který se velmi dobře dá pozorovat pouhým okem nebo triedrem.
Exoplaneta GJ1214b při přechodu před mateřskou hvězdouPozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA) vedla k objevu nové třídy planet. Jedná se o vodní planetu obklopenou hustou atmosférou, která obsahuje velké množství páry. Je menší než Uran, avšak větší než Země.
LogoKaždoročně vybírá Rada Astronomického ústavu Akademie věd ČR nejvýznamnější vědecké výsledky svých pracovníků. Pojďme se seznámit se šesti nejzajímavějšími vědeckými výsledky, kterých se loni podařilo dosáhnout. V krátkých anotacích je popisují sami autoři.
Miniaturní asteroidy v blízkosti ZeměMěsíc vypadá na obloze osaměle, avšak nemusí to být zdaleka pravda. Malé asteroidy příliš slabé na to, abychom je spatřili, pravděpodobně zabloudí na dráhu Země poměrně často a krátkou dobu zde zůstávají. Někdy v budoucnu můžeme být dokonce schopni dopravit některý z těchto měsíčků na Zemi k detailnímu výzkumu.
Nová hala v planetáriu v rámci projektu Vesmírná brána. Zdroj: HaP J. Palisy v Ostravě. VŠB-Technická univerzita Ostrava hledá pro pracoviště Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v rámci projektu "Vesmírná brána" odborníka na plný úvazek pro pozici technik - programátor.
John Glenn na snímku při svém historickém letu. Autor: NASAV pátek 24. února si připomeneme významné půlstoleté výročí v kosmonautice. O něm bude povídat Milan Halousek z České kosmické kanceláře ve své přednášce "John Glenn a začátky americké pilotované kosmonautiky". Přednáška začíná již tradičně v 19 hodin a Astronomická společnost Pardubice na ní zve zájemce do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ulici Gorkého 2658.
Pohled na střed naší Galaxie s ukrytou černou dírouNové výzkumy naznačují, že záhadná vzplanutí rentgenového záření, které zaznamenala družice Chandra X-ray Observatory, mohou mít původ v asteroidech padajících na černou díru ukrytou v centru naší Galaxie. Tato vzplanutí byla pozorovatelná v průběhu několika let, kdy byla registrována prakticky každý den. Jestliže se tyto závěry potvrdí, může to znamenat, že v okolí superhmotné černé díry existuje oblak obsahující stovky biliónů asteroidů a komet.
Mezihvězdné částice pronikají do Sluneční soustavy - snímek z animaceVědci oznámili tento objev na tiskové konferenci 31. 1. 2012. Je založen na datech z družice IBEX (Interstellar Boundary Explorer), kterou vypustila NASA v roce 2008. Družice je schopna detekovat částice přilétající do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.Ve čtvrtek 23. února 2012 do Brna opět přiletí někteří středoevropští kosmonauti. Důvodů k návštěvě přitom mají hned několik. Navštíví unikátní workshop "Jaderná energie a vesmír", setkají se s veřejností a položí základní kámen digitálního planetária v rámci akce BRNO@vesmír.
Mapa oblohy 22. února 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2..
Měsíc je kolem novu. Velmi mladý srpek Měsíce bude vidět od středy. Na západní obloze se k sobě přibližují dva výrazné objekty, Venuše a Jupiter. Poblíž západního obzoru se vynořuje jasný Merkur. Mars je možné dobře pozorovat už v první polovině noci. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. února v 19:00 SEČ.
Planeta VenušeMezinárodní tým astronomů z Itálie, Německa a Francie zjistil, že den na Venuši (tj. doba, za kterou se planeta jednou otočí kolem své osy) je nepatrně delší, než se ještě nedávno předpokládalo. Vysvětlit tuto skutečnost se zatím nepodařilo. Článek o tomto objevu byl publikován v časopise Icarus.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
