Články

22.12.2005 00:11 Pavel Suchan Úkazy

Za zatměním Slunce do Turecka - březen 2006

Hvězdárna Veselí nad Moravou nabízí poslední volná místa v expedici za úplným zatměním Slunce do Turecka!

21.12.2005 13:47 Veselý Jan Hvězdy

Ingredience života v protoplanetárním disku hvězdy IRS 46

Pomocí Spitzerova infračerveného kosmického teleskopu našli astronomové kyanovodík a acetylén - základní stavební součástky DNA a bílkovin v prachovém disku, který obklopuje hvězdu IRS 46. Hvězda patří do souhvězdí Hadonoše. Je od nás vzdálená 375 světelných roků. Jde o významný objev, ale aby nevznikl přehnaný optimismus: k životu je od kyanovodíku a acetylenu ještě hodně daleko, předpokládá se však, že právě tyto molekuly se před miliardami roků díky kometám dostaly na Zemi a spolupodílely se na vzniku DNA, bílkovin, zárodků života, ............ a nakonec vyššího života, jenž vyvrcholil Homo 2x sapiensem s naslouchátkem od mobilu v uchu.

20.12.2005 13:42 František Martinek Sluneční soustava

Písečné bouře na Měsíci?

Američtí vědci informovali o tom, že vždy časně zrána zuří na Měsíci písečné (přesněji řečeno prašné) bouře. Dokazují to jak optická pozorování měsíčního terminátoru ze Země, tak i záhadné výsledky experimentů, provedených pomocí některých přístrojů, umístěných na povrchu Měsíce v rámci programu Apollo.

19.12.2005 20:55 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 51. týdnu (19. - 25. prosince 2005)

13.12.2005 20:05 Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 4/2005

Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 12 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.

P. Kulhánek: Temná hmota - realita nebo fikce?
J. Soumar: Co nám říká pražský orloj
Z. Řehoř: Základy optických přístrojů II.
M. Jelínek: Nový pohled na krátké záblesky gama

13.12.2005 00:52 Jiří Grygar Ostatní

Za Petrem Jakešem (1940-2005)

Když se 29. listopadu večer rozletěla po internetu smutná zpráva oúmrtí geologa a popularizátora vědy Petra Jakeše, Ph.D. nechtělo se mi vprvní chvíli věřit, že tohoto energického muže s mimořádným smyslem prosebeironii a humor už v Praze nepotkám, protože mne po desítky letudivoval svým neúprosným tahem na branku ve všem, co podnikal a vymýšlel.

13.12.2005 00:15 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 50. týdnu (12. - 18. prosince 2005)

07.12.2005 22:20 Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 6/2005

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Možná vypadá titulní stránka jako chyba při tisku barevnéhoobrázku, ale ve skutečnosti jde o spektrum centra galaxie M 31,prokazující existenci černé díry. Nejen o em třicet jedničcepíše Miloš Boček v pátém pokračování průvodce.Neostýchejte se stejně jako on vytáhnout 40 cm Dobson,abyste alespoň některé "perly" spatřili na vlastní oči.

07.12.2005 13:46 František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část IV

Silné turbulence ve vysokých vrstvách atmosféry, druhá vrstva ionosféry a pravděpodobné bleskové výboje byly překvapivě společně objeveny aparaturou HASI (Huygens Atmospheric Structure Instrument) během sestupného manévru sondy Huygens k povrchu Saturnova měsíce Titan.

07.12.2005 10:50 Jana Tichá Ostatní

Sobota na českobudějovické hvězdárně

Celodenní program pro malé i velké návštěvníkyuvádíme v sobotu 10. prosince 2005 od 10:00 do 21:00 hodin na hvězdárně v Českých Budějovicích.

06.12.2005 23:20 Tomáš Bezouška Ostatní

Dárkové předplatné astronomického časopisu Astropis

Stále hledáte netradiční dárek k Vánocům?

Pořiďte svým blízkým dárkové předplatné Astropisu!

Za cenu předplatného na jeden rok obdržíte certifikát se jménem obdarovaného.
A navíc všichni noví předplatitelé obdrží Hvězdářský kalendář 2006 zdarma!

06.12.2005 16:00 František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část III

Aparatura SSP (Surface Science Package) zjistila, že sonda Huygens mohla na Titanu dopadnout a narazit v okamžiku přistání na ledové oblázky, a potom klesnout do "písčitého" povrchu, možná zvlhčeného kapalným metanem. Mohl existovat na Titanu příliv a odliv?

06.12.2005 08:47 František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část II

Unikátní výsledky získali astronomové pomocí přístrojů ACP (Aerosol Collector and Pyrolyser) a GCMS (Gas Chromatograph Mass Spectrometer), umístěných na palubě evropské sondy Huygens, která 14. 1. 2005 přistála na povrchu Saturnova měsíce Titan. Poprvé se tak podařilo přímo na místě studovat chemické složení atmosféry měsíce včetně aerosolů a včetně určování izotopového složení.

05.12.2005 22:02 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 49. týdnu (5. - 11. prosince 2005)

05.12.2005 14:17 František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část I

Po sedmileté cestě vesmírem se evropský výzkumný modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini (start 15. 10. 1997), dostal ke svému cíli - k planetě Saturn, respektive k jejímu měsíci Titanu. Ještě spojené sondy byly navedeny na oběžnou dráhu kolem planety 1. 7. 2004, dne 25. 12. 2004 došlo k oddělení modulu Huygens, který přistál na povrchu Titanu 14. 1. 2005, když jeho sestup na padácích trval 2 hodiny 28 minut.

02.12.2005 11:54 František Martinek Multimédia

Krabí mlhovina v plné parádě

Jedním z nejčastěji fotografovaných objektů noční oblohy je známá Krabí mlhovina (M 1). Publikovanou fotografii pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Přestože HST mlhovinu fotografoval již dříve, tento snímek je dosud nejdetailnější a je složen z několika dílčích fotografií. Zachycuje expandující zbytek po výbuchu supernovy, jehož průměr dosahuje 6 světelných let (a každou sekundu se zvětšuje zhruba o 1000 km).

01.12.2005 21:43 František Martinek Sluneční soustava

Vodní led pod povrchem Marsu detekován!

Poprvé v historii planetárního výzkumu poskytl radar MARSIS na palubě evropské sondy MARS EXPRESS přímé informace o struktuře jednotlivých vrstev materiálu hluboko pod povrchem planety Mars. První získaná data potvrzují přítomnost ukrytého impaktního kráteru, který vznikl v oblasti vrstev depozitního materiálu v blízkosti severního pólu a naznačují přítomnost vodního ledu hluboko pod povrchem.

01.12.2005 21:29 Pavel Suchan Multimédia

CAM - Česká astrofotografie měsíce

Dámy a pánové, vážení kolegové! CAM (Česká astrofotografie měsíce) je český projekt podobný mezinárodnímu projektu "Astronomický snímek dne" (Astronomical picture of day). Rádi bychom vyhlášením České astrofotografie měsíce ukázali veřejnosti také české fotografie. Kritéria pro výběr fotografie měsíce jsou velmi široká a zdaleka se nevztahují pouze k technické dokonalosti snímku nebo odbornosti tématu. Může se tak stát, že jeden měsíc může "vyhrát" objevový snímek profesionální observatoře, zatímco druhý měsíc bude vybrán snímek začínajícího amatéra, který v sobě nese emotivní náboj člověka, který pozoruje oblohu nad sebou. Rádi bychom tak dali možnost každému. Uvědomujeme si, že to není lehký úkol a že budeme konfrontováni s kritickými názory. Pevně ale věříme, že se nám podaří přivést na svět věc, která potěší řadu lidí. Chceme oslovit co nejširší počet fotografů a povzbudit tak zájem nových zájemců o astronomii. Vyzýváme všechny, kteří mají rádi astronomii, a to jak amatéry tak i profesionály, aby podpořili tuto akci nejen pochopením, ale i vlastním zasíláním fotografií a propagací projektu. Téměř všichni profesionální astronomové začínali jako amatéři a tak doufáme, že si na své začátky vzpomenou a i když CAM nemá s vědou přímou souvislost, tak tento projekt aktivně podpoří.
Doufáme, že se z CAM stane tradice, která obohatí astronomické prostředí. Aby se tak mohlo stát - tak fotografujte a posílejte fotografie. Od této chvíle!

Jasné nebe všem přeje CAM.

Českou astrofotografii měsíce vyhlašuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici na základě návrhu Zdeňka Bardona.

01.12.2005 16:59 František Martinek Exoplanety

Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách

Astronomové použili kombinaci pozemních dalekohledů a astronomických družic na oběžné dráze kolem Země k pátrání po "nedorostlých" málo hmotných hvězdách, jejichž hmotnosti jsou menší než 1/100 hmotnosti Slunce. Chtějí také zjistit, zda při jejich zrodu vznikají rovněž planetární soustavy. V tomto případě se jedná o nejmenší známé hvězdám podobné objekty, kolem nichž mohou vznikat protoplanetární disky z prachu, plynů a kamení, z nichž jednoho dne snad mohou vzniknout malé planety, které tak vytvoří miniaturní planetární systém.

30.11.2005 12:32 František Martinek Sluneční soustava

Cassini pozoruje výtrysky materiálu na měsíci Enceladus

Kolem planety Saturn obíhá od 1. 7. 2004 americká kosmická sonda CASSINI. Jejím úkolem je dlouhodobý výzkum planety, jejích prstenců a početné rodiny měsíců. V současné době jich je u Saturna známo 47. Sonda postupně posílá na Zemi detailní obrázky měsíců, k nimž se na své dráze přiblížila na malou vzdálenost. Jedním ze zkoumaných měsíců je Enceladus o průměru 512 km.

Vyhledávání v článcích