Kdo se stane letošním laureátem Ceny Františka Nušla? Jde o nejvýznamnější ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Ocenění je určeno významným osobnostem za jejich dlouhodobou vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla pro rok 2017 můžete dle statutu Ceny podávat až do konce dubna. Těšíme se na vaše nominace!
František Dinnbier z ASU se detailně zabýval možným vznikem hvězd při tzv. indukované hvězdotvorbě, kdy se tvorba hvězd postupně „prokusuje“ mlhovinou. Výsledky ukazují, že charakter hvězdotvorby závisí nejen na vrstvičce, v níž hvězdy vznikají, ale také na parametrech okolního prostředí.
Výzkum provedený pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalil procesy formování hvězd v mohutných proudech hmoty, které do svého okolí vyvrhují superhmotné černé díry ukryté v jádrech galaxií. Jedná se o první potvrzená pozorování hvězdotvorby probíhající v tomto typu extrémního kosmického prostředí. Objev má řadu důsledků pro naše chápání vlastností galaxií a jejich vývoje. Výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Nature.
Letos se opět bude konat jarní seminář Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH) , který je, jako obvykle, věnovaný novinkám o kometách, planetkách a meteorech. Odehraje se v Planetáriu Ostrava ve dnech 12. - 14. května 2017, a to v rámci oslav 100. výročí České astronomické společnosti. Na semináři bude část programu probíhat i v hlavním sále planetária a ve volných chvílích bude čas i na prohlídku pozoruhodného rozsáhlého Experimentária. Máte se tedy na co těšit.
Astronómovia vyvinuli spôsob ako detekovať ultrafialové žiarenie pozadia vesmíru. To by nám mohlo pomôcť vysvetliť, prečo vo vesmíre existuje také malé množstvo malých galaxií.
O víkendu 1. a 2. dubna 2017 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskuteční 20. sjezd České astronomické společnosti. Kromě formálního sjezdového programu jako je především projednání zprávy o činnosti a volba nového Výkonného výboru bude tentokrát sjezd ve znamení jubilejního, stého roku od založení České astronomické společnosti. Spolu s hostitelskou Hvězdárnou a planetáriem Brno je připraven temný ohňostroj a slavnostní prvorepublikový ohňostroj či společenský večer ve stylu první republiky. Volbu čestných členů České astronomické společnosti přijedou podpořit také Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka, protože na čestné členství byl navržen také Jára Cimrman. Sjezdu se zúčastní také významní hosté.
První opravdu krásné jarní dny a měsíčním svitem nerušená obloha umožnily vyhlížet stále v česku světelným znečištěním jinak obtížně pozorovatelné zvířetníkové světlo. Světelný kužel vznikající rozptylem slunečního na prachu v rovině Sluneční soustavy je nejlepší zvečera pozorovat okolo jarní rovonednnosti. Ve směru kužele se také nachází krásné hvězdokupy v souhvězí Býka - Plejády a Hyády. Do redakce již dorazilo několik snímků tohoto pozoruhodného nebeského svitu a těšíme se i na další. Vyhlížet můžete ještě do konce týdne, než opět začne rušit Měsíc na večerním nebi. Znovu pak od druhého dubnového týdne.
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna Uherský Brod si Vás dovolují pozvat na víkendový seminář ASTRO@BROD.2017, který se uskuteční 22. až 23. dubna 2017 v prostorách Hvězdárny Uherský Brod. Těšte se na mnoho zajímavých přednášek a v případě přízně počasí i pozorování noční oblohy!
Dovolte, abych Vám představil zcela nový portál Astrobazar.cz. Online bazar byl spuštěn 1. března 2017 a je určen hlavně pro příznivce amatérské i profesionální astronomie. Vzniku Astrobazaru předcházela má osobní podrobná sonda do zvyklostí astronomů při snaze zakoupit větší množství doplňků ke svému novému teleskopu na trhu s použitým zbožím. Já, vyhledávače a zřejmě každý astronom míří obvykle na stránky některých předních prodejců, kde lze najít sekce „bazar“, na stránky známých komerčních všeobecných bazarů, kde existují kategorie pro astronomy, nebo do vláken diskusních fór, kde funguje diskuse v podobě bazaru.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která byla mimo jiné objevena i československým astronomem Ľuborem Kresákem (později slovenským profesorem astronomie) se Skalnatého plesa v roce 1951, nabízí v březnu a dubnu 2017 svůj nejpříznivější návrat na pozemské obloze za posledních 200 roků. Letí v souhvězdích, která se dostávají ve střední Evropě velmi vysoko nad obzor a je viditelná praktivky celou noc. Ačkoliv není vidět očima, nýbrž až malými dalekohledy, stále si zasluhuje svou pozornost, a té se jí dostává od mnoha fotografů. Navíc není vyloučeno, že skokově zjasní. Uvidíme... Každopádně vám děkujeme za vaše snímky a těšíme se na další! Nenechte si také ujít pozorovací kampaň Společnosti pro meziplanetární hmotu.
V uplynulých desetiletích se vědci potýkali s problémem, který se týká teorie Velkého třesku (Big Bang Theory – BBT). Z této teorie vyplývá, že by ve vesmíru mělo být třikrát více lithia, než kolik jej ve skutečnosti pozorujeme. Proč je zde takový nesoulad mezi předpovědí a pozorováním? Než se ponoříme do tohoto problému, vraťme se poněkud zpět v čase.
Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.
Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.
Ve dnech 22. až 24. března 2017 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc Hejčín. Osm nejlepších účastníků se v červenci utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
V rámci 100. výročí založení České astronomické společnosti se v Plzni uskutečnila odborná konference o životě a díle Josefa Františka Smetany, který je dodnes pro řadu lidí neznámou osobností, navíc se pohybující ve stínu svého mladšího bratrance a hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Termín konání odborné konference 10. a 11. 3. 2017 byl zvolený záměrně na narozeniny Josefa Františka Smetany. Konference se stala součástí právě probíhajícího festivalu hudby s názvem Smetanovské dny, který v Plzni téměř 40 let nabízí nápadité kulturní projekty či zajímavá umělecká setkání.
Podle zveřejněných informací se start rusko-americké meziplanetární sondy VENĚRA-D (D = dolgoživuščaja, tj. s dlouhou životností) může uskutečnit v období od konce května do konce června 2026. Píše se o tom v souhrnném dokumentu společné pracovní skupiny, který byl zveřejněn na internetových stránkách NASA. Start by se mohl uskutečnit z nového ruského kosmodromu Vostočnyj pomocí vyvíjené ruské nosné rakety Angara-A5.
Nenechte si ujít oslavu Hodiny Země v sobotu 25. března 2017 unikátním programem ve slovenském Púchově. Uvidíte jedinečnou výstavu, poslechnete si přednášku o fantastických končinách na zeměkouli a zažijete tmu při symbolickém zhasnutí města na celou hodinu, ve které budete moci pozorovat při jasném počasí klenoty nočního nebe!
Země absolvovala krátce po svém vzniku větší počet velkých kolizí s asteroidy, jejichž důsledkem byl vznik několika menších měsíců obíhajících kolem mladé planety. Jejich postupným splynutím došlo k vytvoření současné přirozené družice – Měsíce. Nové počítačové simulace tak změnily ještě nedávnou představu vědců, že ke vzniku Měsíce vedla v minulosti jedna gigantická vesmírná kolize.
Zima se s námi včerejším dnem podle astronomického kalendáře rozloučila a je na čase si připomenout, co tahle chladnokrevná kráska dokáže. Ovšem nikoliv skrze katastrofické zprávy, jak bývá často v médiích zvykem, nýbrž naopak skrze fantastickou hvězdnou podívanou, kterou vám připravili dva talentovaní jeseničtí tvůrci časosběrů - Daniel Ščerba a Jiří Baják. Užijte si další z cyklu audiovizuálních symfonií, které vznikají stovky hodin, za drsných podmínek a rozhodně si zaslouží o to víc pro těch pár minut výsledného videa být patřičně pozdviženy. Krásnou podívanou!
V prvním letošním čísle časopisu Astropis se kromě obvyklých rubrik, jako novinky, recenze nebo úkazy na obloze, můžete seznámit s dalšími velmi zajímavými tématy, která vám v rychlosti představíme v článku.
