Prstencová fáze květnového zatmění 2012. Autor: Jan SládečekPřípravy na cestu za prstencovým zatměním Slunce započaly na podzim roku 2010. Původně se uvažovalo o Japonsku, ale byla zvolena počasově příznivější lokalita USA, oblast Nevada-Arizona. Již dvě předchozí výpravy za prstencovým zatměním Slunce 2005 a 2006 byly úspěšné. Středozápad USA, kudy procházel pás prstencové fáze, dával velmi dobrou šanci na další úspěch.
Přechod Venuše 6. června 2012. Autor: Petr HorálekJak už jsme vyzývali dříve, své záznamy vzácného přechodu Venuše přes Slunce 6. června 2012 můžete posílat i v textové formě. Do redakce už ve středečním odpoledni dorazila první svědectví z úkazu a těšíme se na další. Jak jste "pihu" na Slunci pozorovali? Jaký dojem to ve vás nechalo? Bylo to pro vás poprvé a vlastně také naposled? Úchvatný východ Slunce s černým kroužkem zaujal a nejen o tom se můžete přesvědčit prostřednitvím slov v následujících textech, které nám čtenáři zaslali bezprostředně po tom, co je vtiskli na (digitální) papír tak jako kdysi třeba Dickens...
HIP 11952 - nejstarší planetární soustava ve vesmíruSkupina evropských astronomů objevila prastarou planetární soustavu, která je pravděpodobně pozůstatkem z období mladého vesmíru, z doby před 13 miliardami roků. Soustavu tvoří hvězda s označením HIP 11952 a dvě planety, které kolem hvězdy oběhnou jednou za 7 dnů, respektive za 290 dnů. Zatímco planetární soustavy se obvykle formují z materiálu prachoplynných oblaků obsahujících těžké chemické prvky, hvězda HIP 11952 obsahuje pouze nepatrné množství jiných prvků než vodík a hélium. Výzkum soustavy může vrhnout nové světlo na vznik planet v mladém vesmíru - za podmínek zcela odlišných, než za jakých mnohem později vznikaly další planetární soustavy včetně té naší.
Dřevený kostelík na GruňiV pondělí 14. května 2012 se v horské chatě Švarná Hanka konalo úvodní setkání uvedené názvem První konference ke vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy. Sešli se na něm zástupci Správy CHKO Beskydy, Lesů ČR, místních samospráv, České astronomické společnosti, Astronomického ústavu AV ČR a Slovenské astronomické společnosti. Tématem setkání bylo představení záměru vyhlásit v okolí Gruně oblast tmavé oblohy.
Přechod Venuše přes Slunce. Autor: Stanislav ChlupVe středu 6. června časně ráno byla z našeho území pozorovatelná závěrečná přibližně třetina nesmírně vzácného přechodu Venuše přes Slunce. Tmavý Venušin kotouček opustil sluneční disk okolo 6 hodin 55 minut letního času a na další podobný pohled budou muset čekat celé generace až do prosince roku 2117. Všichni, co úkaz naposled viděli a nafotili, mají tak opravdu co vyprávět. Tato galerie, do níž můžete zasílat své snímky úkazu, je tedy jedním z unikátních internetových záznamů dochovávajících svědectví z úkazu. Všem autorům došlých snímků proto děkujeme!
Fosilizované otisky vodních kapek v sopečném popelu z doby před 2,7 miliardami rokůStudiem fosilních "kapek" vody mohou vědci odhalit drahocenné informace o atmosféře mladé Země. Výzkum by mohl výrazně zpřesnit modely pradávné Země a pomoci astrobiologům porozumět vlastnostem prostředí, ve kterém vznikl na naší planetě život.
Venuše přecházející přes sluneční kotouč a reliéf ptáka. Autor: AP/KyodoZatímco hodiny tikají a Venuše se nezastavitelně blíží do prostoru mezi Slunce a pozemšťany, lidé na celém světě se precizně připravují na doslova stoletou událost - poslední přechod planety přes Slunce na dlouhých 105 let. O úkazu se internet plní množstvím informací od historických dat po obsáhlé tabulky jeho průběhu zítra 6. června na celém světě. Ani Česká astronomická společnost by nechtěla nic nechat náhodě, a tak vyzývá vás - čtenáře, abyste se do pozorování zapojili. Vaše snímky, kresby i textové postřehy budou mít bez nadsázky vysokou hodnotu pro další generace!
ČAM 2012.05: Kulová hvězdokupa M 92
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2012 obdržel snímek "Kulová hvězdokupa M 92", jehož autorem je Peter Delinčák.
Souhvězdí Herkules, krášlící letní oblohu, je známo svou kulovou hvězdokupou M 13, viditelnou i pouhým okem. Není však v tomto souhvězdí jediná. Nedaleko od ní, myšleno ovšem úhlově na obloze, se nachází její o něco slabší kolegyně. Ač je s označením M 92 téměř na konci Messierova katalogu, neznamená to, že by byla nevýrazná či nezajímavá. Za velmi dobrých podmínek ji dokonce můžeme spatřit pouhým okem. Ovšem míst, kde by to bylo možné, pro narůstající světelné znečištění stále ubývá.
Kresba kapkovitého jevu v roce 1769. Autor: Reverend Hirst.Astronomové za pozorováním tranzitů Venuše v minulosti podnikali cesty - mnohdy navýsost obtížné - a vraceli se někdy s výsledky převratnými, jindy pak se žádnými. Tyto cesty a výsledky se pokusíme zmapovat. Proč byla pozorování tranzitů Venuše v minulosti důležitá, to je obsahem článku "Minulá pozorování přechodů Venuše". V něm se zároveň dočtete, proč se zabýváme výhradně tranzity po vynálezu dalekohledu.
Jak bude vypadat na pozemské obloze srážka s galaxií M31?Astronomové NASA oznámili, že nyní mohou s jistotou předpovědět příští velkou kosmickou událost, která postihne naši Galaxii, Slunce a celou Sluneční soustavu: gigantickou kolizi naší Galaxie s nejbližší velkou galaxií v souhvězdí Andromedy.
Novozélandský pozorovatel tranzitu v 19. století …aneb o tom, že pro naše prarodiče a potomky neplatilo a nebude platit, že Venuše se Sluncem se mohou setkat jen dvakrát za život - ale platí to pro nás!
Až vykvetou květy roku 2004 - tak se jmenoval článek o historii přechodů Venuše přes Slunce, který v Astropisu vyšel před osmi roky. Květy z onoho roku už dávno nejen uvadly a zetlely, ale uvolnily živiny, z kterých nasadily pupence a rozvinuly se květy nové. Květy letošní. Ano, historie se opakuje. A my si trochu té historie zopakujeme.
Centaurus A - ALMA - eso1222 Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2012): Tento nový záběr centrální oblasti neobvyklé galaxie Centaurus A byl pořízen pomocí systému antén pro milimetrovou a submilimetrovou oblast ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Názorně demonstruje, jak nová observatoř astronomům umožňuje prohlédnout skrze temné prachové pásy zakrývající samotný střed galaxie a získat snímky v bezkonkurenční kvalitě. ALMA je stále ještě ve fázi výstavby a v současnosti provádí vědecká pozorování ve zkušební fázi ‚Early Science‘ (počáteční vědecká pozorování). Již v současnosti je však tento teleskop nejvýkonnějším zařízením svého druhu na světě. Observatoř ALMA právě zveřejnila výzvu k podání návrhů na pozorování v následujícím období, kdy již bude k dispozici ještě větší část celého systému s lepšími vlastnostmi.
Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6.
6. června nastává dlouho očekávaný přechod Venuše přes sluneční kotouč. Měsíc je ve fázi ubývající po pondělním úplňku.
Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné v podstatě celou noc. Severní polovina ČR už
nemá astronomickou noc.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. června ve 23:00 SELČ.
Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost. Autor: Pencho MarkishkyProfesionální i hobby astronomové s napětím očekávají významnou událost na obloze, přechod Venuše přes sluneční disk ráno ve středu 6. června 2012. Tento úkaz je velmi vzácný, protože se opakuje v intervalu 121,5 roku, resp. 105,5 roku, a vždy potom jednou v intervalu 8 let. Naposledy jsme transit Venuše mohli velmi dobře pozorovat na jasné obloze v červnu 2004, nyní přichází opět, aby se na 105,5 roku odmlčel.
Úkaz začne v době, kdy v ČR bude Slunce pod obzorem, a na naší obloze budeme moci pozorovat jen poslední 2 hodiny. I tak se bude jednat o unikátní a pro nás i poslední příležitost něco takového vidět. I z toho důvodu nás zajímá, jaké bude počasí a zda nám oblačnost neznemožní výhled na oblohu.
Mapa světa ukazuje průměrnou oblačnost za měsíc červen. Černé linie, které jsou do ní zakreslené, a oblasti mezi nimi se shodují s viditelností kontaktů a přechodu Venuše přes Slunce, jak je zobrazeno na předchozích stránkách. Procentuální zastoupení mrakMezi velmi vzácné úkazy na obloze patří bez pochyby přechody planet (Merkur a Venuše) přes sluneční disk. Přechod Venuše je o to vzácnější, že ho člověk za svůj život může spatřit nejvýše dvakrát. Od vynalezení dalekohledu bylo možné těchto úkazů pozorovat pouze sedm, přičemž minulý nastal v roce 2004. V tomto století poslední z nich budeme moci sledovat z 5. na 6. června tohoto roku.
Pohled na planetu Neptun z povrchu měsíce TritonNa kompozitním obrázku NASA je v horní části znázorněná planeta Neptun, jak bychom ji viděli z povrchu jejího měsíce Triton. Jižní pól Neptunu je vlevo; zřetelně je na jižní polokouli planety viditelná tzv. Velká tmavá skvrna - velká anticyklona v atmosféře planety. Tento pohled byl vytvořen na základě snímků pořízených v roce 1989 americkou sondou Voyager 2.
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred EspenakV pondělí 4. června v dopoledních hodinách našeho času nastane jediné výraznější zatmění Měsíce tohoto roku. Půjde o částečné zatmění o velikosti 37 procent měsíčního průměru, kterým se náš kosmický soused ponoří do zemského stínu svou jižní polovinou. Z našeho území bohužel nespatříme ani část úkazu – ten končí ještě před východem úplňku nad český obzor. Úkaz, který se odehraje nad širokou plochou Pacifiku, však můžete sledovat na internetu. Další, vskutku neobvyklé částečné zatmění Měsíce, ovšem z České republiky spatříme už za necelý rok.
Ing. Jan Vondrák. Autor: Tv NoePři dalším setkání v pořadu Hlubinami vesmíru v sobotu 2. června se budeme pohybovat především v blízkosti planety Země. Hostem pořadu je totiž Ing. Jan Vondrák, DrSc., současný předseda České astronomické společnosti, který je specialistou na tzv. kosmickou geodézii a astrometrii. Pořad začíná ve 22:05 na Tv Noe.
Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004. Autor: David CortnerPoslední přednáška před letními prázdninami na hvězdárně v Pardubicích bude zasvěcena již na mnoha místech avizovanému vzácnému přechodu Venuše přes Slunce. Přednášející Petr Horálek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově a člen Astronomické společnosti Pardubice nám ukáže ve svém povídaní nazvaném "Úkaz století aneb Poslední přechod Venuše přes Slunce" něco o historii úkazu i o tom, jak si jej naposledy vychutnat. Přednáška se uskuteční v pátek 1. června 2012 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Přechod Venuše s rybáři a pelikánem. Autor: Jim TillerNa časné ranní obloze ve středu 6. června 2012 budou Češi moci spatřit přibližně poslední dvě hodiny vzácného astronomického úkazu - přechodu Venuše přes Slunce. Za použití bezpečných filtrů se při pohledu na Slunce bude na jeho pravém horním okraji promítat pomalu se sunoucí temný kotouček planety Venuše. Dalšího přechodu Venuše přes Slunce se pravděpodobně nikdo v současnu žijící již nedočká - nastane až v prosinci roku 2117.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 170 z 31. 5. 2012
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
![\"Částečná](\"/_data/images/news/2010/11/29/zatmeni_2000_espenak.jpg\" "\\"Částečná")
