Jasný bolid z 8. února 2011Asi 24 minut po půlnoci středoevropského času (SEČ) z 8. na 9. února 2011 náhle noční oblohu rozzářilo nenadálé světlo.
Viditelné bylo zejména z Itálie, části Francie a Švýcarska, svědci hlásili
zelenobílou barvu a výraznou stopu. Jednalo se o velmi jasný bolid, který se
podařilo zaznamenat z několika astronomických stanic a díky tomu bylo možné zjistit spolehlivě jeho parametry.
LASO - Letní Astronomické SOustředění pro studenty v Brně. Autor: Jihlavská astronomická společnostLetní Astronomické SOustředění (LASO) je letní dětský tábor Jihlavské astronomické společnosti, který je zaměřený na popularizaci astronomie mezi dětmi a mládeží. V žádném případě se však nejedná o tábor, který by bezpodmínečně vyžadoval nějaké mimořádné schopnosti, dovednosti nebo znalosti. V průběhu tábora se děti postupně seznamují s některými přírodními zákony a pomocí astronomických dalekohledů se učí sledovat dění na obloze. Tábor je tedy vhodný pro všechny zvídavé děti a teenagery. Součástí LASO však jsou i nejrůznější hry a soutěže, v neposlední řadě i netradiční celotáborová kosmická hra.
Stejná kometa 9P Tempel ze dvou družic. Zdroj: NASA.V úterý 15. února ráno našeho času provedla "recyklovaná" sonda NASA - Stardust průlet ve vzdálenosti 178 km od jádra komety 9P/Tempel. Jednalo se o druhou návštěvu této komety, neboť v červenci 2005 ji poprvé navštívila sonda Deep Impact. Ta provedla experiment, při kterém na jádro komety vystřelila impaktor, který uvolnil materiál jádra. Bohužel se NASA nepovedlo nasnímat vzniklý kráter, a tak bylo rozhodnuto o přesměrování jiné sondy k této kometě, sondy Stardust.
Oleg Skripočka při výstupu. Autor: NASADva ruští kosmonauté ve středu 16. února opustili na skoro pět hodin interiér Mezinárodní vesmírné stanice, aby mohli "venku" připravit nové vědecké experimenty a trochu uklidit, bez problémů splnili všechny úkoly. Výstup začal ve 14:30 SEČ, náš přenos ve 14:00.
Autor: Martin GembecPřed několika dny, když jsem opět pozoroval kometu 103P/Hartley ve své slábnoucí kráse, jsem si uvědomil, že je tomu již přesně půl roku od léta, kdy jsem kometu spatřil poprvé. Za tuto astronomicky krátkou dobu se udála spousta věcí. Kometa se přiblížila k Zemi na 18 miliónů kilometrů. Zatímco někteří pozorovatelé byli schopni ji pozorovat neozbrojeným okem, jiní k jejímu vyhledání potřebovali alespoň triedr. Je to asi znakem doby a zvětšujícího se světelného znečištění, kdy je pozorování podobných objektů stále obtížnější. Ale i přesto se našlo mnoho amatérských astronomů, kteří kometu pozorovali souběžně s kosmickou sondou NASA - Deep Impact. Díky tomu se povedlo nashromáždit obrovské množství dat o této zajímavé kometě.
Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu. Autor: ESA V úterý 15. února ve 23:13 SEČ měla odstartovat z Jižní Ameriky druhá evropská loď ATV s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici, kde má zůstat více než 3 měsíce. Online přenos startu začal ve 22:45, start byl však 4 minuty před plánovaným vzletem odvolán kvůli technické závadě.
Logo mise ATV-2 Johannes Kepler. Autor: ESAPři přečtení nadpisu jistě mnohým čtenářům bleskla hlavou myšlenka na slavného německého astronoma, řeč ovšem bude o evropské kosmické lodi ATV-2, nesoucí astronomovo jméno, kterou již dělí jen necelý den od jejího startu k Mezinárodní vesmírné stanici.
Hvězdárna Valašské Meziříčí - hlavní budova Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 24. až 25. února 2011 závěrečnou pracovní konferenci s názvem CESTOVNÍM RUCHEM K POZNÁVÁNÍ A PROSPERITĚ v rámci projektu "Astronomické cestování". Chcete-li se dozvědět více, čtěte dál.
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011.
Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda Stardust.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Narudlá stěna záře v Labuti při cestě do Bohdanče. Kresba: Petr HorálekPřipoutávám se a Václav startuje Škodovku 105, jak jen to jde. Rozjíždíme se za snem, ale on to ještě netuší. Já v to věřím. Plně! Míjíme stromy, Paramo, předjíždíme i ten trolejbus. Míjíme Semtín a Rybitví, kde trpce studoval Petr Komárek na základní škole. Tma je jak v pytli. Jen pár pouličních světel. Ze zvědavosti koukám kupředu a puká mi srdce. Hledím směrem k Labuti. Je v červeném závoji s šikmou strukturou. Ta se dvojí na dvě jasné nažloutlé linie. "Podívej před sebe!!" hlásím a ukazuji před sebe s vědomím, že je Vašek řidičem. Labuť nízko nad obzorem ho vyvádí z míry.
NanoSail-D na oběžné dráze Země. Zdroj: NASA.aneb O nečekaných překvapeních a malé lekci marketingu
Poslední události na oběžné i meziplanetární dráze naznačují, že se budeme potkávat vedle vědeckých a technologických postupů stále více i s postupy komerčními a marketingovými, a že i přes všechen pokrok stále bude hrát důležitou roli náhoda. Za tu by se dal považovat malý zázrak kolem sluneční plachetnice NanoSail-D, ke kterému NASA a Spaceweather.com vyhlásily celosvětovou fotografickou soutěž...
Ondřejov, fotoaparat Olympus C-2020Z, expozicni doba 16 sekund. Autor: J. BorovičkaVeliké ohlasy z mikroklimatického prostoru v autě naznačují ukotvenou senzaci a Petr Musil vjíždí do mlhy. Obšlehává nás ze všech stran a kužele reflektorů rozlišují jinak zcela skrytou silnici. Tuze z toho šílím, ale hustota mlhy se zmenšuje. Viditelnost zlepšuje… Jáj. Ostrý záblesk protijedoucího auta nás všechny uvrhl do slepoty. Jen Petr byl opět připraven a oslnit se nenechal. Odbočuje na místo vpravo. Tu žádná lampa a vlevo sestává pohled k severu. Mezi stromy, natlačenými na sebe jak rodina, se rozbíhá rozkošně nazelenalá mostová struktura.
Tranzitující exoplanety u hvězdy Kepler-11Astronomická družice s názvem Kepler (NASA, start 7. 3. 2009) objevila první kandidáty na exoplanety velikosti Země a první pravděpodobné exoplanety obíhající v tzv. obyvatelné zóně, což je oblast v okolí hvězdy, kde může na povrchu planety existovat voda v kapalném stavu. Pět z předpokládaných exoplanet jsou tělesa o velikosti srovnatelné se Zemí a zároveň obíhající v obyvatelné zóně menších a chladnějších hvězd, než je naše Slunce.
Václav Knoll při pozorování zatmění Slunce na Kunětické hoře v roce 2003Ve čtvrtek 10. února je tomu přesně rok, co zesnul vynikající pardubický popularizátor astronomie Václav Knoll. Když jsme se na pardubické hvězdárně před rokem rozmýšleli, co bychom o něm vlastně řekli, co tak nějak nejvíc popisovalo jeho povahové rysy i jeho vliv na nás - jeho odchovance, mnozí přicházeli s kusými dialogy z veselých chvil. Pro mě je ale asi tou nejosobitější vzpomínkou na něj zážitek spojený s pozorováním jedinečné polární záře v noci z 20. na 21. listopadu 2003. Krátce po svém zážitku jsem tehdy napsal povídku s názvem Jak je ta technologie úžasná. Jak jsem tedy spatřil poprvé polární záři? A jaký vlastně byl Václav Knoll?
Logo Messierova maratónu. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.Již od roku 2003 organizuje Hvězdárna v Rokycanech ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Západočeskou pobočkou ČAS tzv. Messierovský maratón. Nevíte o co se jedná?
Sviťme si na cestu... ne na hvězdy
Slovenská ústredná hvezdáreň a Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlašují 1. ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění.
Sluneční protuberanceJedna z nejdéle odolávajících záhad sluneční fyziky je otázka, proč vnější vrstva sluneční atmosféry - koróna - má o několik miliónů stupňů vyšší teplotu než viditelný povrch Slunce (tzv. fotosféra). Nyní se astronomové domnívají, že objevili hlavní zdroj horkého plynu, který korónu zásobuje. Jedná se o výtrysky plazmy doslova vystřelující vzhůru z oblasti těsně nad povrchem Slunce.
Dovolená s dalekohledem... s meziplanetární hmotou pro majitele amatérské astronomické techniky
Dvacátý druhý ročník Dovolené s dalekohledem se bude konat na již tradičním místě v rekreačním středisku Melchiorova Huť. Po poměrně dlouhém a obtížném hledání se nám podařilo ukotvit Dovolenou s dalekohledem v této lokalitě, která svými parametry splňuje všechny naše základní požadavky. Akce proběhne ve dnech 20. - 27. 8. 2011.
Ten, kdo za zimních mrazivých nocí pohlédl na souhvězdí Oriona, patrně nepřehlédl mlhavou skvrnku pod jeho pásem v místech, kde má tento bájný lovec zavěšen svůj pomyslný meč. Tento obláček, známý jistě již dávno ve starověku, září tu nyní před námi v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Mapa oblohy pro 6. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 2. do 13. 2. 2011.
Měsíc je v pátek v první čtvrti. Zvečera uvidíme Jupiter na jihozápadě, v druhé polovině noci je dobře viditelný Saturn a ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Končí ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
