Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Japonská sonda Hayabusa a záhadná planetka Itokawa

hayabusa_x.jpg
Detailní snímky planetky Itokawa, pořízené japonskou sondou Hayabusa, poskytly vědcům dostatečné množství informací k dalšímu studiu. Kosmická sonda Hayabusa byla zkonstruována za účelem odběru vzorků materiálu z povrchu planetky Itokawa. Její start se uskutečnil 9. 5. 2003. Po těsném sblížení sondy a planetky mělo dojít k vystřelení projektilu, čímž by se vytvořil malý kráter, došlo by ke zvíření prachu, který měl putovat do schránky v návratovém pouzdru na palubě sondy. Avšak v důsledku problémů s raketovým motorem přešla sonda do bezpečnostního režimu, přičemž veškeré vědecké přístroje byly vypnuty. Je tedy otázkou, zda k odběru vzorků vůbec došlo. To můžeme zjistit, až návratová část sondy přistane na území Austrálie, jak je plánováno.
František Martinek Sluneční soustava

Kosmická sonda CASSINI - ohlédnutí za Jupiterem

Jupiter_south.jpg
Přesto, že se sonda CASSINI intenzivně věnuje od poloviny roku 2004 výzkumu planety Saturn, byly nyní publikovány detailní mapy planety Jupiter, vytvořené na základě fotografií, které v roce 2000 pořídila právě sonda CASSINI. Ta prolétla kolem Jupitera při uskutečnění gravitačního manévru během své cesty k Saturnu. Při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy sonda pořídila řadu kvalitních fotografií, a to i přesto, že prolétla ve vzdálenosti 9,72 miliónu km nad oblačností planety. Z těchto fotografií byly sestaveny zatím nejpodrobnější mapy planety Jupiter.
František Martinek Hvězdy

Velmi chladný hnědý trpaslík objeven v blízkosti Slunce

brown_dwarf_SCR1845-6357.jpg
Mezinárodní tým astronomů objevil hnědého trpaslíka, obíhajícího kolem 24. nejbližší hvězdné soustavy od Slunce (na fotografii modrý objekt). K pozorování byl použit dalekohled VLT (Very Large Telescope) v Chile, který patří Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory). Hnědí trpaslíci jsou objekty, jejichž hmotnosti leží mezi malými hvězdami a velkými planetami (hmotnost hnědého trpaslíka nedostačuje na zapálení termojaderných reakcí v jeho nitru).
Pavel Suchan Úkazy

TP82: Zatmění Slunce

Ve středu 29. března proběhne jedno ze dvou u nás v tomto roce pozorovatelných zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. v Sahaře a také v Turecku pozorovatelné jako úplné. Částečné zatmění bude u nás trvat přibližně 2 hodiny. Druhým letošním zatměním pozorovatelným z našeho území bude částečné zatmění Měsíce 7. září.

František Martinek Kosmonautika

Výzva pro astronomy-amatéry: Pozorujte Venuši!

Venus_Express_3.jpg
Evropská kosmická sonda VENUS EXPRESS, která byla v listopadu 2005 vypuštěna k Venuši, brzy dolétne ke svému cíli. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena 11. 4. 2006. Sonda bude studovat Venuši prostřednictvím 7 vědeckých přístrojů po dobu minimálně dvou "venušanských" roků, tj. přibližně 1000 dnů.
František Martinek Kosmonautika

Druhý úkol pro kosmickou sondu STARDUST?

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Americká kosmická sonda STARDUST, která nedávno dopravila na Zemi vzorky materiálu, uvolněného z jádra komety WILD 2, by mohla být povolána zpět do služby. Jejím dalším úkolem může být dodatečný výzkum komety, kterou v červenci 2005 "bombardovala" sonda DEEP IMPACT. Kamera sondy STARDUST by mohla vyfotografovat kráter, vytvořený po nárazu projektilu, jež se oddělil od již zmiňované sondy DEEP IMPACT. Tento vzniklý kráter odhalil vnitřní strukturu kometárního jádra.
František Martinek Kosmonautika

Střídání stráží na Mezinárodní kosmické stanici a kosmická turistika

jsc2005e40052.jpg
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS se chýlí ke konci pobyt současné (již dvanácté) dlouhodobé posádky ve složení Valerij I. Tokarev (Rusko) a William S. McArthur (USA). Včera, tj. 20. března 2006 uskutečnili "perestykovku" své kosmické lodi Sojuz TMA-7, kterou přemístili z modulu Zarja na modul Zvězda v hlavní ose stanice. Po jejím oddělení při návratu posádky na Zemi se tento spojovací uzel uvolní pro další zásobovací loď Progress. V průběhu přemísťování kosmické lodi provedla posádka snímkování některých částí povrchu kosmické stanice.
František Martinek Hvězdy

Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Binary_brown_dwarf.jpg
Hnědí trpaslíci - nedorostlé hvězdy, které se řadí svými hmotnostmi někde mezi málo hmotné hvězdy a velké planety v širokém spektru vesmírných těles - jsou pro astronomy důležitým klíčem pro pochopení procesu vniku a vývoje hvězd a planet. Bohužel, problém je v tom, že hnědí trpaslíci vyzařují jen velmi málo světla a je tudíž velmi obtížné je vůbec objevit a pokusit se přesně určit jejich parametry.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Kometa Wild 2 je z "ohně a ledu"

Dvi stopy vzniklé pro pruniku eástic kometárního prachu do detektoru vyplniného aerogelem
Dvi stopy vzniklé pro pruniku eástic kometárního prachu do detektoru vyplniného aerogelem
Vědci při rozboru, na Zem přivezených prachových částeček z komety Wild 2, zjistili, že materiál byl v minulosti tepelně přepracován a to buď za vysokých teplot v blízkosti Slunce nebo snad u zcela jiné hvězdy. Výsledky otevírají otázku, kde a kdy se tyto minerály do komety dostaly.
František Martinek Kosmonautika

Pilotované lety a ochrana před kosmickým zářením

radiation_shield.jpg
Kosmické záření představuje velký problém pro konstruktéry kosmických lodí. Snaží se před ním ochránit kosmonauty, kteří se budou vydávat do vesmíru na dlouhodobé výpravy. Týká se to i návratu amerických astronautů na Měsíc (uvažovaná stálá vědecká základna), či ve vzdálenější budoucnosti výprav na planetu Mars.
Pavel Suchan Úkazy

Sluneční zatmění na Ondřejově

Ve středu 29. března 2006 bude observatoř Astronomického ústavu AV ČR vOndřejově mimořádně otevřena školám a veřejnosti k pozorování částečnéhozatmění Slunce, a to od 11:30 do 14 hodin, tedy v celém průběhu zatmění.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »