< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Libor Lenža Kosmonautika

Další plány se sondou Deep Impact

firstcontact.jpg
NASA zvažuje možnost následné mise mateřské sondy Deep Impact jejíž samostatný modul - impaktor, narazil do jádra komety Tempel 1 počátkem letošního července. Tato srážka vytvořila na povrchu kometárního jádra kráter, vyvrhla velké množství kometárního materiálu do okolí, a umožnila tak studium podpovrchového zmrzlého primordiálního materiálu kometárního jádra.
Libor Lenža Exoplanety

Nová kategorie planet?

vznikplanety.jpg
Zhruba rok uplynul od chvíle, kdy dvě skupiny vědců oznámily objev dosud nejmenších objevených extrasolárních planet. Ale jaké ve skutečnosti jsou světy hmotností srovnatelné s Neptunem? Jsou to plynní obři, ledoví giganti nebo "přerostlé" Země? Astronom Alan Boss prověřuje a zvažuje možnosti.
Libor Lenža Kosmonautika

Čína chystá druhý pilotovaný let

cinaastronaut.jpg
Čína, třetí kosmická velmoc, která vypustila vlastního kosmonauta se chystá na další pilotovaný let. V pátek uveřejnil deník China Daily zprávu, že připravovaný let dvou astronautů by měl trvat pět až šest dnů.
Veselý Jan Exoplanety

Prohlédněte si systém HD188753 na vlastní oči!

Hvězda HD188753, která je ve skutečnosti trojitým systémem, v němž byla nedávno detekována planeta, je snadno pozorovatelná malým hvězdářským dalekohledem či triedrem. V létě se v noci nachází prakticky přímo nad naší hlavou. Jednotlivé složky trojhvězdy ani planetu HD188753Ab na vlastní oči nerozlišíme, ale při pohledu na tu hvězdičku v zorném poli dalekohledu se můžeme nechat unášet představami.
František Martinek Exoplanety

Exoplaneta se třemi "slunci" na obloze

HD188753_1.jpg
Astronomové NASA objevili planetu, z jejíhož povrchu je možné postupně pozorovat západy a východy tří "sluncí". Tato nová exoplaneta má označení HD 188753 Ab. Jedná se o první známou planetu, která se nachází v klasickém systému tří hvězd, v tzv. trojhvězdě.
Milan Halousek Kosmonautika

Pohled do zákulisí kosmických misí Galileo, MER a Kepler

nagincox.jpg
Nedělní podvečer 10.července 2005 přinesl českým zájemcům o kosmonautiku jedinečnou možnost podívat se až do "kuchyně" ve které NASA připravovala a připravuje své kosmické projekty. O své práci na misích GALILEO, MER a KEPLER si přišla popovídat paní Nagin COX, systémový inženýr z pasadenské Jet Propulsion Laboratory.
Karel Mokrý Kosmonautika

Start Discovery odložen

Start raketoplánu Discovery byl odložen kvůli technické závadě na čidle v palivové nádrži (senzor vypíná motory při malém množství paliva v nádrži a chrání je tak před poškozením). Náhradní termín startu nebyl zatím stanoven. Tisková konference (začne nejdříve v 22:30), kde budou oznámeny podrobnosti bude vysílána na NASA TV
Doplnění: Přesný termín startu nebyl stanoven, za nejbližší možný se považuje sobota 16.7.
František Martinek Ostatní

Výstavba největšího dalekohledu světa schválena

ELT.jpg
Větší je lepší. Když vyrábíte dalekohled, přejete si zhotovit co největší objektiv, jaký zvládnete. Evropská asociace se rozhodla postavit mimořádně velký dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), jehož objektiv bude mít průměr mezi 50 až 100 m. Posunula se tak blíže k realizaci dalekohledu, který umožní astronomům vyřešit některé současné otázky poznávání stavby, vzniku a vývoje vesmíru.
František Martinek Kosmonautika

Superrychlá kosmická sonda za hranice Sluneční soustavy

InterstellarExplorer.jpg
Skupina vědců, podporovaná NASA, provedla potřebné výpočty a dospěla k závěru, že současné technologie již umožňují vypustit mimořádně rychlou kosmickou sondu až do vzdálenosti 30 miliard km od Země a z těchto končin přijímat její informace o charakteru mezihvězdného prostředí. Tato kosmická sonda je označována jako IIE (Innovative Interstellar Explorer).
František Martinek Kosmonautika

Letadlo na sluneční pohon: cesta kolem světa

SolarImpulse_1.jpg
Švýcarský průkopník Bertrand Piccard konstruuje letoun, poháněný výhradně sluneční energií, jehož úkolem bude uskutečnit cestu kolem světa. Cílem projektu je také podpora vývoje, dokumentujícího možnosti prosazení obnovitelných zdrojů energie a nových technologií v praxi. Vývoj "slunečního" letounu podporuje také Evropská kosmická agentura ESA v rámci svého programu Technology Transfer Programme.
Libor Vyskočil Multimédia

Patnáct hodin po impaktu

image3_42-46c.jpg
Kometu Tempel 1 bylo možné pozorovat asi 15 hodin po impaktu i od nás nízko nad jihozápadem. Zde je snímek komety 9P/Tempel pořízený 4. července 2005 ve 20 h 44 m UT dalekohledem o průměru 30 cm na hvězdárně v Úpici. Kometa se v té chvíli nacházela jen asi 18 stupňů nad obzorem a prosvítala skrz vysokou oblačnost před přicházející frontou.
Libor Lenža Kosmonautika

Drtivý dopad kometě neublížil

dopadDI.jpg
Pondělní úmyslná kolize malé výzkumné sondy s měděnou zátěží o celkové hmotnosti 372 kg byla a bezpochyby teprve bude velkým přínosem pro vědu. Bude přínosem nejen k výzkumu meziplanetární hmoty do nichž patří i komety, ale přispěje i k našemu lepšímu pochopení vzniku a historie sluneční soustavy. Obavy z toho, že by tento lidský zásah nějak podstatně poškodil kometární jádro komety Tempel 1, jsou zbytečné. Vzájemný poměr hmotností byl neúprosný a srážku můžeme přirovnat ke srážce auta s mouchou.
Libor Lenža Kosmonautika

Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

tempelpovrch.jpg
Tak jsme se konečně dočkali, a dokonce téměř v přímém přenosu! Impaktor sondy Deep Impact 1 udeřil rychlostí 10,28 km za sekundu do jádra komety Tempel 1. Část sondy o hmotnost 372 kg určená ke kolizi s kometárním jádrem - impaktor - beze zbytku splnila svou část mise. Na místo srážky byly zamířeny přístroje samotné sondy Deep Impact prolétající ve vzdálenosti kolem 500 km od jádra komety. Místo kolize však sledovaly i další astronomické přístroje na sondách (např. Rosetta), oběžných drahách kolem Země (Hubblův kosmický teleskop), ale i řada dalekohledů na Zemi.
1 …428 429 430 431 432 433 434 …534

25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »