Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Epimetheus.jpg
Jako švýcarský ementál vypadá malý Saturnův měsíc s názvem Epimetheus. Publikovanou fotografii pořídila americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem planety Saturn 1. 7. 2004). Epimetheus na ní vypadá jako těleso poseté mnoha "dolíčky". Jedná se o poměrně malý měsíc nepravidelného tvaru, který je doslova "poďobaný" mělkými krátery s obroušenými okraji. Z toho vyplývá, že povrch měsíce je starý několik miliard roků.
Petr Kubala Úkazy

Zatmění Slunce ve Střední Americe

V pátek 8.dubna proběhlo v Americe a Pacifiku tzv. hybridní zatmění Slunce. Úplné zatmění mohlo být viděno pouze z moře. Ve státech Kolumbie, Venezuela, Kostarika a Panama mohli lidé spatřit prstencové zatmění. Částečné zatmění pak bylo viditelné ve velké části Jižní Ameriky, v Mexiku a jižních státech USA.

Karel Mokrý Ostatní

Atlas oblohy do 7mag

Na astro.cz běží mirror atlasu do sedmé magnitudy. Atlas využijete při hledání objektů s triedrem a menšími přístroji, případně jako první stupeň podrobných vyhledávacích mapek. Jednotlivé listy je možné stáhnout ve formátu pdf v barevné a černobílé verzi.
Stránky jsou v angličtině, pokud máte zájem spolupracovat na přeložení, ozvěte se na info@astro.cz

František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky: Dramatický let Sojuzu 6

Kubasov_Sonin.jpg
Část vyprávění účastníka letu kosmonauta Valerije Kubasova.

Svůj první kosmický let jsem absolvoval v říjnu 1969 na palubě kosmické lodi Sojuz 6 společně s Georgijem Šoninem. Jednalo se o první skupinový let, kdy se na oběžné dráze kolem Země nacházely současně tři kosmické lodě Sojuz. Následující den po našem startu byl vypuštěn Sojuz 7. Na jeho palubě se nacházeli Anatolij Filupčenko, Vladislav Volkov a Viktor Gorbatko. Další den se na oběžnou dráhu dostala třetí kosmická loď - Sojuz 8 - s Vladimirem Šatalovem a Alexejem Jelisejevem.

František Martinek Sluneční soustava

CASSINI: další blízký průlet kolem měsíce Titan

Cassini_Titan.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004. Zaměřuje se na výzkum samotné planety, jejího prstence a magnetosféry, a také některých měsíců, kolem nichž prolétává v menší či větší vzdálenosti. Často zkoumaným měsícem je Titan, největší měsíc planety Saturn. Naposled kolem něj sonda Cassini prolétla 16. 4. 2005.
redakce Ostatní

Přednášky Sisyfa v AV ČR v roce 2005

Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2005 konají tradičně v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze, a to v místnosti 206 od 17 hod. Po přednáškách následuje diskuze. Přednášky jsou bezplatně veřejně přístupné do vyčerpání kapacity sálu.

27. 4. - středa: Vesmírný program Apollo: otazníky, otazníky, otazníky aneb Pravda je tam venku

Více informací naleznete na stránkách www.sisyfos.cz

František Martinek Ostatní

Ruská astroložka žaluje NASA

mise ke kometi Tempel 1
mise ke kometi Tempel 1
Na moskevský městský soud byla doručena unikátní žaloba. Astroložka Marina Bajová se domnívá, že americká kosmická agentura NASA omezuje její práva. Ve svém moskevském bytě se připravuje na soud kvůli události, ke které dojde ve vzdálenosti 430 miliónů kilometrů od Země.
František Martinek Hvězdy

Pás asteroidů objeven u blízké hvězdy

asteroidbelt_alien.jpg
Americká astronomická družice Spitzer Space Telescope vypátrala přítomnost rozptýleného prachu, vzniklého při vzájemných srážkách asteroidů, vytvářejících "prstenec" kolem blízké hvězdy podobné našemu Slunci. Tento objev poskytuje astronomům ojedinělý pohled na hvězdný systém, podobající se naší sluneční soustavě. To může představovat důležitý krok na cestě ke zjištění, zda a kde se zformovaly další planety podobné Zemi.
František Martinek Kosmonautika

Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

New_Horizons_2.jpg
V laboratořích aplikované fyziky Johns Hopkins University byla v březnu 2005 dokončena montáž první kosmické sondy NASA k planetě Pluto a do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda je pojmenována New Horizons Pluto-Kuiper Belt. Diskutuje se také o možnosti vypuštění druhé sondy New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran.

Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.

František Martinek Sluneční soustava

Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

2004_MN4.jpg
V prosinci roku 2004 vydala NASA zprávu o tom, že se může se Zemí srazit planetka 2004 MN4, kterou objevili 19. 6. 2004 Roy Tucher, David Tholen a Fabrizio Bernardi. Průměr planetky byl určen na 430 až 970 m. Předpokládané datum možné srážky bylo vypočteno na 13. 4. 2029. Pokud by ke srážce opravdu došlo, v okamžiku dopadu by se uvolnila energie 1 600 Mt TNT. Po dopadu by vznikly obrovské vlny tsunami, které by zasáhly velkou část zemského povrchu, kde by došlo ke značnému zpustošení pevniny. Pravděpodobnost možné srážky se tehdy odhadovala na 1 : 300.
František Martinek Kosmonautika

Evropa chce vyslat na Mars pojízdnou laboratoř

ExoMars.jpg
V červnu 2011 odstartuje k planetě Mars evropská kosmická sonda. Projekt je však zatím ve stadiu rozpracování. Stále ještě nebylo rozhodnuto, jak bude sonda vypadat. Počátkem dubna letošního roku se uskutečnila v Birminghamu (Velká Británie) mezinárodní konference o problémech výzkumu vesmíru. Na této konferenci evropští vědci velice důrazně apelovali na to, aby součástí této výzkumné mise k Marsu byla i pojízdná laboratoř jako součást programu Aurora. (V rámci dlouhodobého programu Aurora, jehož konečným cílem má být přistání evropských kosmonautů na Marsu, se počítalo mj. s projektem laboratoře ExoMars - viz titulní obrázek.)
František Martinek Kosmonautika

DART - automatické setkání ve vesmíru selhalo

DART_2.jpg
Neúspěchem skončil experiment NASA, jehož cílem byla prověrka technologií automatického setkání a spojení ve vesmíru. Start družice DART (Demonstration for Autonomous Rendezvous Technology) se uskutečnil 15. 4. 2005 z americké základny Vanderberg Air Force Base v Kalifornii. Jedná se o bezpilotní družici vybavenou technologiemi laserového naváděcího systému, který umožňuje spojení s cílovým objektem bez přímé účasti člověka (ať už na palubě objektu či dálkově z řídícího centra).
Pavel Suchan Světelné znečištění

Den Země a upozornění na světelné znečištění

Na tradičním pražském Dni Země (v sobotu 23.dubna), který pořádá Sdružení Tereza, se letos poprvé objeví stanoviště České astronomické společnosti. Jeho názvem "Tma, lidé a hvězdy..." chceme upozornit na problematiku neustále se zvyšujícího světelného znečištění na naší planetě, které nevadí jenom astronomům, ale především poškozuje noční životní prostředí.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »