Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
René Hudec Vzdálený vesmír

HERO: Objekty astrofyziky vysokých energií jako opticky proměnné zdroje

V1223 Sgr nejnovější mozaika
V1223 Sgr nejnovější mozaika
SPPH ČAS: Řada objektů astrofyziky vysokých energií je současně zdroji, často proměnnými, viditelného světla. Jejich výzkum ve viditelném světle je důležitý pro multispektrální analýzu a pochopení fyzikálních procesů ve zdrojích. Některé z objektů jsou opticky jasné a tedy přístupné i malým hvězdárnám a amatérským pozorovatelům, kteří tak mohou přispět k jejich výzkumu. Tento možný příspěvek podrobně diskutujeme v tomto článku.

Petr Kubala Kosmonautika

K Hubblovu dalekohledu později?

HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
Termín mise amerického raketoplánu Atlantis k Hubblovu kosmickému dalekohledu je v ohrožení. Důvodem jsou průtahy při rekonstrukci vnější palivové nádrže (ET). Přestože v oficiálním "letovém řádu NASA" stále figuruje jako termín startu mise STS-125 konec srpna, realita může být nakonec úplně jiná.

Petr Horálek Úkazy

Jak by mohlo vypadat letošní druhé zatmění Měsíce?

Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008
Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008
I když k druhému zatmění Měsíce letošního roku je to ještě daleko (necelých 5 měsíců), dovolte nám malou upoutávku. Druhé zatmění Měsíce nastane v první polovině noci ze 16. na 17. srpna 2008 a i když nepůjde o úplné zatmění, mohlo by připravit zajímavou podívanou. Přiložený snímek ukazuje nejpravděpodobnější vzhled tohoto úkazu. I vzhled zatmění však nelze zcela předpovědět.

Petr Horálek Úkazy

Sledujte zodiakální světlo

Zodiakální světlo ze Sečské přehrady. Autor: Petr Komárek
Zodiakální světlo ze Sečské přehrady.
Autor: Petr Komárek
Jarní rovnodennost přináší spolu s vyrovnáním délky dne a noci jeden velmi zajímavý každoroční úkaz na obloze. Pokud máte možnost pobýt právě v následujících 14 dnech někde na vysočině nebo ještě lépe vysoko v horách, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení, rozhodně si jej nenechte ujít. Právě v těchto dnech začíná nejlepší viditelnost zodiakálního světla.

Petr Kubala Vzdálený vesmír

Rekordní gama záblesk

Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA
Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA
Kosmická družice NASA Swift zaznamenala ve středu 19. března gama záblesk, který přišel ze vzdálenosti úctyhodných 7,5 miliard světelných let. Událost, kterou jste mohli teoreticky spatřit na obloze i pouhým okem, se odehrála v dobách, kdy měl vesmír polovinu svého současného stáří a po sluneční soustavě nebyla ještě ani památka.

František Martinek Úkazy

Saturnovy prstence se zavírají - za rok zmizí

Změna vzhledu prstenců planety Saturn.
Změna vzhledu prstenců planety Saturn.
Mimořádně zajímavým objektem večerní oblohy je planeta Saturn, jejíž obraz v dalekohledu nadchne snad každého návštěvníka hvězdárny. Profesionální astronomové i amatéři z celého světa zaznamenali změnu ve vzhledu Saturnových prstenců: široce rozevřené prstence se rychle zužují do tenké linie. Publikovanou dvojici snímků pořídil Efrain Morales Rivera (Aguadilla, Puerto Rico) svým dalekohledem.
Petr Kubala Ostatní

Zemřel Sir Arthur Charles Clarke (1917 – 2008)

Arthur C. Clarke
Arthur C. Clarke
Včera večer dorazila do Evropy velmi smutná zpráva. Na Srí Lance zemřel ve věku 90 let jeden z nejslavnějších autorů Sci-fi literatury v historii - Sir Arthur Charles Clarke. Jeho jméno zná snad každý příznivce Sci-fi literatury i astronomie. Do povědomí veřejnosti se dostal mimo jiné svým románem 2001: Vesmírná odysea. Na počest této knihy byla pojmenována i jedna z kosmických sond (Mars Odyssey), která i v těchto dnech zkoumá z oběžné dráhy povrch rudé planety.

Jiří Srba Úkazy

Zákryt hvězdy planetkou Hughes

Průběh zákrytu hvězdy planetkou Hughes.
Průběh zákrytu hvězdy planetkou Hughes.
Zákryty hvězd planetkami patří v současnosti k nejvyhledávanějším úkazům mezi amatéry, protože s poměrně jednoduchými přístroji lze získat data, jejichž odborná hodnota může být poměrně vysoká. Na základě odpozorovaného zákrytu je možné zlepšit naši představu o fyzických rozměrech tělesa, a je-li takových jednotlivých pozorování více, můžeme přibližně odhadnout tvar asteroidu, čehož lze jinak docílit pouze pomocí výkonných radarů, a to jen u planetek, které prolétají v těsném okolí Země. Navíc se v poslední době ukazuje, že nemalá skupina objektů ve Sluneční soustavě je tvořena dvojicí vzájemně obíhajících těles. Zákryt pak dává možnost případnou podvojnost odhalit.
redakce Ostatní

Začátek astronomického jara, brzký termín Velikonoc a letní čas

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 111 z 18. března 2008.

Ve čtvrtek 20. března 2008 v 6 h 48 min SEČ (středoevropský čas, tedy ten, který právě používáme) vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Začíná astronomické jaro, které potrvá až do letního slunovratu, který nastane 21. června. Datum jarní rovnodennosti je obvykle 20. nebo 21. března a vzácně dokonce 19. března.

Petr Kubala Exoplanety

Vzniká elektronický časopis o exoplanetách

HD209458.jpg
Na českém internetu vzniká nový elektronický časopis o planetách, které obíhají okolo cizích hvězd. Výzkum extrasolárních planet – neboli exoplanet je relativně novým oborem, první planety mimo sluneční soustavu byly objeveny teprve v polovině 90. let minulého století. Dnes známe již téměř 300 exoplanet a jejich počet se neustále rozrůstá.

František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímky Saturnova měsíce Enceladus

Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Jak už jsme informovali v článku „Mimořádný úkol pro sondu Cassini“, na 12. března 2008 byl naplánován těsný průlet kosmické sondy Cassini kolem ledového měsíce Enceladus, jehož průměr jen nepatrně přesahuje 500 km. Průlet sonda zvládla úspěšně a postupně jsou uveřejňovány první získané informace.
Pavel Suchan Úkazy

Poslední šance vidět ISS

ISS_2.jpg
Dnes za ranního svítání mohli pražané pozorovat Mezinárodní kosmickou stanici, která tentokrát proletěla doslova nad hlavami, přímo zenitem. Počasí ale moc nepřálo, bylo téměř zataženo. Ze současné série pozorovatelnosti ISS nad Českou republikou byl tento přelet předposlední, ještě jeden uvidíme 14. 3. ve 4:48.

Pavel Najser Ostatní

Výročí úmrtí významného českého selenografa Karla Anděla (28. 12. 1884 – 17. 3. 1948)

Karel Anděl
Karel Anděl
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 110 z 13. března 2008

17. března 2008 si připomeneme 60 let od úmrtí Karla Anděla, autora světově proslulé mapy Měsíce a zakladatele České astronomické společnosti. Urna s jeho popelem dodnes spočívá v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze.

František Martinek Kosmonautika

Mimořádný úkol pro sondu Cassini

Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.
Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Po průletu kolem planety Jupiter byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Mezi její největší „úlovky“ patří objev výtrysků vody nad oblastmi kolem jižního pólu měsíce Enceladus. Protože se jedná o mimořádný úkaz, byla provedena taková úprava dráhy sondy Cassini, aby 12. 3. 2008 prolétla těsně nad povrchem ledového měsíce.


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »