Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2008 obdržel snímek nazvaný Galaxie M 51 Zdenka Bardona z Rasošek.
13. října 1773 ji při hledání komet objevil Charles Messier, pozoroval ji William Herschel i jeho syn John, skrze svého "Leviathana", dalekohled o průměru kovového zrcadla 183 cm a ohnisku 16 metrů ji kreslil Lord Rosse a v březnu 2008 ji vyfotografoval český astrofotograf Zdenek Bardon. A nejen že ji vyfotografoval, ale též zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce“. Snímek natolik zaujal porotu, že mu v silné konkurenci ostatních soutěžících přidělila titul „Astrofotograf měsíce duben 2008“.
Halleyova kometa v roce 1986Květnová obloha vybízí k pozorování pozoruhodných nebeských úkazů. Jedním z nich bude i maximum každoročního meteorického roje Eta-Aquarid, jemuž letos nahrávají poměrně dobré pozorovací podmínky. Čas maxima se odhaduje na 5. května odpoledne, nicméně není nijak ostré, takže lze roj pohodlně pozorovat i mimo kýženou dobu maxima. Pro okamžik maxima navíc Měsíc bude ve fázi novu. Samotný roj má však ještě jednu „perličku“, o které je třeba se zmínit.
Odstřel…Čas od času problesknou sdělovacími prostředky záběry odstřelu nepotřebného komína, nebo tady u nás na Ostravsku těžební věže. Zatímco běžní lidé si užívají netradiční podívanou, pyrotechnici zatajují dech, aby vše dopadlo jak má a kam má. Minulou neděli si podobný odstřel užil i americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA). Neodstřeloval se ale komín, nýbrž nepotřebná obslužná věž na Mysu Canaveral…
Pracovníci Hvězdárny v Úpici společně s dalšími spolupořádajícími organizacemi (Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, p.o., společnost Amatérská prohlídka oblohy a Východočeská pobočka České astronomické společnosti) zvou všechny, kdo se v historii padesáti let někdy zúčastnili Astronomické (dříve Meteorické) expedice na Hvězdárně v Úpici, na setkání všech účastníků těchto expedic.
Znak Sojuzu TMA-11, zdroj: http://astro.zeto.czest.plTeprve postupně vycházejí najevo podrobnosti o přistání ruské kosmické lodi předminulou sobotu.
Přistání ruské kosmické lodi Sojuz TMA-11, která se minulou sobotu vracela se třemi kosmonauty z Mezinárodní kosmické stanice, bylo velmi dramatické. Podrobnosti o tom, co se stalo, vycházejí najevo postupně.
Je to neuvěřitelný paradox, ale první regulérní exoplaneta byla objevena až 5 let po vypuštění Hubblova kosmického dalekohledu (HST) a přitom právě tato legendární vesmírná observatoř objevila vodní molekuly v atmosféře planety, obíhající okolo cizí hvězdy. Tento fakt poměrně jednoznačně dokazuje, jak rychlým tempem se výzkum exoplanet ubírá. Exoplaneta, u které HST detekoval stopy vodních molekul vody v atmosféře, patří do skupiny horkých jupiterů. Jak ale nalézt stopy vody u planet, které jsou podobné Zemi a navíc na jejích povrchu? Astronomové z Penn State a University of Hawaii přicházejí z řešením…
Spektrum CFBDS0059 se stopami čpavku, Gemini-NorthTelescopeMezinárodní tým astronomů objevil doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Ten se navíc vymyká klasickým představám o hnědých trpaslících a nelze ho zařadit do žádné ze dvou existujících tříd…
Zpravodaj ParheliumV poslední době se často setkávám s nejasnostmi okolo halových jevů, proto mě napadlo vytvořit nové téma, které se bude těmito nejasnostmi zabývat. Jako první jsou všechny 46° halové jevy, které se často pletou a já myslím, že by nebylo špatné o nich napsat něco více.
Družice PlanckVe třetím a posledním díle miniseriálu, vydaného při příležitosti 150 let od narození Maxe Plancka, se podíváme na připravovanou družici, nesoucí jeho jméno...
Max Planck, zdroj: wikipediaJméno Maxe Plancka nese nejen planetka, ale také jedna z nejslavnějších a nejúspěšnějších vědeckých institucí. Ve druhém díle třídílného seriálu se podíváme, co vše bylo pojmenováno na počest otce kvantové hypotézy, jehož 150. výročí narození si nyní připomínáme.
Max Planck, zdroj: wikipediaMax Karl Ernst Ludwig Planck
(*23 . 4. 1858 v Kielu; + 4. 10. 1947 v Göttingenu)
S odstupem doby vyniká dílo a osobnost Maxe Plancka snad ještě více než v době jeho vrcholné vědecké a vědecko-organizační aktivity. Přitom je paradoxní, že když se šestnáctiletý maturant Maximiliánského gymnázia v Mnichově rozhodoval, co bude po maturitě studovat, obrátil se nejprve o radu ke svým učitelům na Hudební akademii, protože měl absolutní sluch, hrál v kostele na varhany a doma na klavír, působil ve školním pěveckém sboru a sám skládal písně a drobné skladby. Naštěstí pro fyziku od nich dostal mrazivou odpověď: „Když se vůbec ptáte, tak jděte radši studovat něco jiného!“
Lyrida ve Velkém vozuJako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik „padajících hvězd“, za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a „letního trojúhelníka“ – Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.
Jméno jednoho z nejslavnějších teoretických fyziků Stephena Hawkinga zná snad každý. Byli jste ale někdy na jeho přednášce? Drtivá většina čtenářů zřejmě nikoliv. V pondělí 21. dubna večer budete mít šanci to napravit, i když pouze prostřednictvím internetu.
Radar MARSIS na palubě sondy Mars Express. MARSIS, radar na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, nahlédl pod povrch rudé planety a pomyslně tak otevřel třetí dimenzi pro planetární výzkum. Úspěch této techniky je výzvou vědcům ke zvážení výběru dalších míst ve Sluneční soustavě, kde by se dala použít metoda, jako je radarový průzkum.Lenka SoumarováOstatní
Návrhy na udělení Kopalovy přednášky 2008 přijímá Výkonný výbor ČAS do 30. června 2008 na adrese Česká astronomická společnost, Boční II/1401, 141 31 Praha 4 nebo pouze elektronickou poštou na adresu cas@astro.cz s kopií na
suchan@astro.cz.
Ilustrační obrázek k prodloužení mise Cassini.NASA prodloužila činnost kosmické sondy Cassini o další dva roky. Její dosavadní úžasné objevy a detailní fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o planetě Saturn a jejích měsících.Ivo ZajoncOstatní
Obr. 5: prodloužení ohniskové vzdálenosti objektivu rozptylnou čočkou
Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Patrně jste jej nikdy neviděli a na ulici byste jej nepoznali. Pokud se však vážněji zajímáte o astronomickou fotografii, jistě jste se s jeho jménem již setkali. Skryt za poměrně průhlednou přezdívkou MMys na astronomických fórech věnovaných astrofotografii rozdává své rady a náměty takřka na potkání. Poučení u něho však najde nováček i fotograf zkušený.
Mnozí již poznali, že Astrofotografem roku 2007, o kterém tu mluvíme, se stal ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.
Martinova cesta k úspěšné fotografii oblohy byla klasickou cestou českého astrofotografa. První astronomické krůčky za podpory otce, strýčka a vypůjčeného dalekohledu ho dovedly, můžeme-li to tak říci, až k astrofotografické proslulosti korunované získáním titulu Astrofotograf roku 2007. Z vyprávění Martina, jeho internetových stránek i dalších zdrojů jsme se dozvěděli, že to byla cesta dlouhá a mnohdy trnitá.
Projekt KYKLOPProjekt KYKLOP zahájený počátkem roku 2008 má za cíl pokusit se o kolektivní fotografování zajímavých astronomických úkazů. V současnosti je do projektu přihlášeno 34 astronomů. Z nich je téměř polovina (15) dokonce zahraničních. Na projektu tak spolupracují naši kolegové z Německa, Rakouska a samozřejmě i Slovenska. Díky tomu velikost báze, tj. vzdálenost dvou nejvzdálenějších pozorovatelů, činí ve směru Z<>V téměř 850 km, ve směru S<>J pak cca 420 km.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
