Plakátek k semináří 50 let kosmonautikyV sobotu 13. října 2007 se uskuteční v areálu Chvalského zámku v Horních Počernicích (Praha 20) celodenní seminář 50 LET KOSMONAUTIKY na téma pilotovaného i nepilotovaného kosmického výzkumu. Program se koná u příležitosti mezinárodní akce nazvané Světový kosmický týden (World Space Week), která připomíná dva důležité milníky kosmonautiky – vypuštění první družice světa a uzavření Mezinárodní úmluvy o mírovém využití kosmického prostoru. Seminář organizuje občanské sdružení Kosmo Klub ve spolupráci s městským výborem Horních Počernic pod záštitou místostarosty Tomáše Kádnera.Milan HalousekKosmonautika
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 100 z 2. října 2007
Dnešní tisková informace České astronomické společnosti nese pořadové
číslo 100. Kromě vydávání tiskových podkladů jako příspěvku k informování
veřejnosti Česká astronomická společnost provozuje také tento informační a
popularizační vědecký web. Archiv tiskových prohlášení lze najít na na
adrese /download?type=11.
Před padesáti lety, 4. října 1957, odstartoval do vesmíru první umělý
objekt vytvořený lidskou rukou – sovětská družice Sputnik. Tím byla
zahájena kosmická éra lidstva. Sovětská kosmonautika se vydala na cestu,
která byla završena o necelé čtyři roky později startem prvního člověka do
kosmu (Jurij Gagarin, Vostok 1, 12. 4. 1961).
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.V pátek 28. září 2007 se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila již ke třetímu ročníku Evropské noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise. Ke 150 městům z 29 států v Evropě se přidalo dalších 23 astronomických míst v České republice, mezi nimi i Hvězdárna Valašské Meziříčí.Jiří KordulákÚkazy
50 let Sputniku Tento týden si připomínáme zásadní zlom v dobývání vesmíru. Každý den vyjde na stránkách Českého rozhlasu Leonardo jeden článek. O víkendu budeme vysílat speciální vydání hodinového pořadu Nebeský cestopis. Rozcestník 50 let Sputniku.
Již potřetí se Česká astronomická společnost spolu s řadou dalších astronomických institucí a organizací v České republice zapojila do Evropské noci vědců. Ke 150 městům v 29 zemích Evropy se poslední zářijový pátek (28.9.2007) přidalo 23 astronomických míst v České republice. Počasí, které v minulých dvou letech přálo astronomickým pozorováním během Noci vědců, si ovšem letos vybralo deštivou daň. Program pod střechou však proběhl neohroženě. Kdo se zapojil do Evropské noci vědců, najdete na /akce/noc_vedcu/2007/.
Kometa C/2007 F1 LONEOSZa soumraku a za svítání je možné pozorovat malými dalekohledy a možná i pouhým okem kometu C/2007 F1 LONEOS. Její poloha na obloze je sice nepříznivá, ale kometa by se mohla stát patrně nejjasnější ze všech, které jsou na podzim obloze tohoto roku vidět.František MartinekKosmonautika
Kresba sondy DAWN.Americká kosmická sonda DAWN, určená k výzkumu planetek Vesta a Ceres, největších objektů hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, byla vypuštěna z mysu Canaveral dne 27. 9. 2007 pomocí nosné rakety Delta II. Start byl původně naplánován na 13:20 SELČ. Avšak několik minut před startem vplula do koridoru startu rakety nějaká loď. Než loď opustila zakázanou oblast moře, musel být start rakety pozdržen až téměř na konec startovního okna – na 13:34 SELČ.František MartinekKosmonautika
Připravovaná americká družice NuSTAR pro oblast rentgenového záření.NASA se rozhodla znovu obnovit projekt astronomické družice, která bude mít mnohonásobně větší schopnost objevovat černé díry ve vesmíru než existující přístroje na současných družicích. Projekt nové družice se jmenuje Nuclear Spectroscopic Telescope Array (zkráceně NuSTAR). Jeho cílem bude rozšířit naše znalosti o původu a dalším vývoji (osudu) hvězd a galaxií. NASA zastavila vývoj mise NuSTAR v roce 2006 v důsledku tlaku na omezení financování v důsledku změny priorit americké kosmonautiky.Michal VáclavíkOstatní
Titulní strana Atheny 19/2007Koncem září 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete např. obsáhlé informace o ukončené misi STS-118 amerického raketoplánu Endeavour, poohlédnutí za objevy měsíců planety Saturn či plány na hledání marsovského života.Jiří KordulákÚkazy
V sobotu 22. září 2007 se na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR poprvé sešel český přípravný výbor se zástupci astronomických organizací a institucí v České republice, aby zahájil přípravu české účasti v Mezinárodním roce astronomie 2009.
Paranal - foto ESOEvropská jižní observatoř ESO a Evropská asociace pro vzdělávání v astronomii EAAE vyhlásily v roce 2006/2007 již pátý ročník mezinárodní středoškolské soutěže Catch a Star! (Chyť hvězdu), letos s oficiálním názvem Catch a Star! 2007. Soutěž byla rozdělena do tří kategorií. V kategorii „Artists“ zasílali studenti do soutěže své výtvarné práce s astronomickým námětem. V dalších dvou kategoriích s názvy "Adventurers" a "Researchers" se do soutěže zasílaly psané projekty na libovolná témata z oblasti astronomie. Kategorie Researchers byla hlavní kategorií celé soutěže a projekty studentů musely splňovat blíže specifikovaná kritéria - projekt musel být napsán v angličtině, musel obsahovat přesný výčet literatury, nastínění možností pozorování popisovaného jevu pomocí VLT, ALMA nebo E-ELT, atd. Pro vítěze v kategorii "Researchers" byl připraven týdenní výlet do Chile na horu Paranal, kde se nacházejí čtyři 8.2 metrové dalekohledy ESO VLT, následující tři ceny spočívaly v návštěvě evropských astronomických observatoří. Dalšími cenami ve všech kategoriích byly počítačové programy, plakáty, apod.
Jeskyně na MarsuAmerická sonda Mars Odyssey objevila 7 velmi hlubokých otvorů - pravděpodobně vchodů do jeskyní na svazích marťanské sopky Arsia Mons. Podzemní jeskyně jsou příhodným místem pro hledání života na Rudé planetě a v budoucnu i vhodným úkrytem pro člověka, protože dokáží chránit před radiací, dopady meteoritů a případná přítomnost ledu by mohla poskytnou i zásoby vody.Miroslava HromadováSluneční soustava
Astronomové použili data ze sond Cassini, Pioneer a Voyager a vypočítali pro Saturn novou dobu rotace - 10 hodin, 32 minut a 35 sekund, tj. asi o 15 minut méně než byly výpočty z minulého roku. Těch několik minut by mohlo mít velké důsledky pro názory na Saturn a další plynné obry.Petr HorálekÚkazy
Planeta Venuše dosahuje zítřejším dnem největšího jasu (-4,5 mag). Nachází se na ranní obloze v souhvězdí Lva. Ráno ji naleznete poměrně vysoko nad obzorem, protože leží v podzimní ranní ekliptice, která svírá s obzorem nejvyšší úhel.
Teplotní mapa planety Neptun - 2007.Mezinárodní tým astronomů zjistil, že jižní pól planety Neptun je mnohem teplejší, než zbývající část planety. Objev je v souladu s faktem, že na jižní polokouli Neptunu panuje v současné době pozdní léto a oblast kolem jižního pólu je již 40 let neustále ozařována Sluncem. Údaje o teplotě na Neptunu byly získány pomocí dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Na jednom ze čtveřice dalekohledů o průměru 8,2 m s názvem Melipal je nainstalována kamera VISIR pro oblast středních vlnových délek infračerveného (tepelného) záření.Jan MěšťanOstatní
Paranal - foto ESOEvropská jižní observatoř ESO a Evropská asociace pro vzdělávání v astronomii EAAE vyhlásily v roce 2006/2007 již pátý ročník mezinárodní středoškolské soutěže Catch a Star! (Chyť hvězdu), letos s oficiálním názvem Catch a Star! 2007. Soutěž byla rozdělena do tří kategorií. V kategorii „Artists“ zasílali studenti do soutěže své výtvarné práce s astronomickým námětem. V dalších dvou kategoriích s názvy „Adventurers“ a „Researchers“ se do soutěže zasílaly psané projekty na libovolná témata z oblasti astronomie. Kategorie Researchers byla hlavní kategorií celé soutěže a projekty studentů musely splňovat blíže specifikovaná kritéria - projekt musel být napsán v angličtině, musel obsahovat přesný výčet literatury, nastínění možností pozorování popisovaného jevu pomocí VLT, ALMA nebo E-ELT, atd. Pro vítěze v kategorii „Researchers“ byl připraven týdenní výlet do Chile na horu Paranal, kde se nacházejí čtyři 8.2 metrové dalekohledy ESO VLT, následující tři ceny spočívaly v návštěvě evropských astronomických observatoří. Dalšími cenami ve všech kategoriích byly počítačové programy, plakáty, apod.
V noci z neděle 23. září na pondělí 24. září, přesně od 21 hod do 01 hod našeho času, bude Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozorovat známou proměnnou hvězdu Mira. Amatérští astronomové jsou žádáni, aby týden před a po tomto datu měřili hvězdu také svými přístroji, popř. jen okem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
