Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Sobotka Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok se připomene 10. června 2007

Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení
Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení
Na neděli 10. června 2007 vyhlásil mezinárodní koordinační výbor Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 Den otevřených dveří. Zúčastní se ho desítky institucí napříč Evropou. V ČR budou mít 10. června 2007 mimořádně otevřeno pro veřejnost dvě pracoviště zabývající se výzkumem naší nejbližší hvězdy - Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově a Hvězdárna v Úpici.
František Martinek Hvězdy

Nejchladnější hnědý trpaslík

Kresba hnědého trpaslíka ULAS J0034-00.
Kresba hnědého trpaslíka ULAS J0034-00.
Nejchladnější známý hvězdný objekt za hranicemi naší Sluneční soustavy poskytuje astronomům nový pohled na rozdíly mezi hmotnými planetami a nejmenšími hnědými trpaslíky. Nově objevené těleso bylo pojmenováno ULAS J0034-00 a nachází se v souhvězdí Cetus (Velryba). Jeho povrch má rekordně nízkou teplotu 600 až 700 K (tj. 327 až 427 °C), což je nejnižší hodnota zaznamenaná u osamělého hnědého trpaslíka. Kromě toho tento hnědý trpaslík je relativně velmi lehký – jeho hmotnost se odhaduje na 15 až 30 hmotností planety Jupiter (ačkoliv obě tělesa mají přibližně stejný průměr).
František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxii M 81 sluší růžová

Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.
Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.
Dokonale vybarvená spirální galaxie známá jako Messier 81 (zkráceně M 81) vyhlíží velmi impozantně na tomto novém složeném snímku, vytvořeném na základě fotografií, pořízených pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST, Hubblova kosmického dalekohledu HST a družice Galex (Galaxy Evolution Explorer). M 81 je velkolepá spirální galaxie, což je dáno jejími elegantními spirálními rameny, která se zatáčejí v celé své délce do středu galaxie. Galaxie M 81 se nachází ve vzdálenosti přibližně 12 miliónů světelných roků v souhvězdí Velké medvědice. Jedná se o jednu z nejjasnějších galaxií, kterou můžeme pozorovat pozemními dalekohledy.
Petr Sobotka Kosmonautika

Ptejte se konstruktérů první české amatérské družice

První česká amatérská družice - model pro testování solárních článků
První česká amatérská družice - model pro testování solárních článků
Skupina nadšenců vyrábí svou vlastní malou družici. Pokud se ji podaří vypustit do vesmíru, bude to první česká amatérská družice. Tři zástupci vývojového týmu navštíví diskuzní pořad Třetí dimenze ČRo Leonardo. Možnost zeptat se konstruktérů má každý! Zašlete svůj dotaz do 11. června a máte zaručeno, že v pořadu zazní.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Snímek povrchu Slunci podobné hvězdy

altair_2.jpg
Poprvé byl pořízen snímek povrchu hvězdy podobné Slunci. Astronomové z Michiganské university použili soustavu 4 dalekohledů CHARA na observatoři Mt. Wilson (Kalifornie), které fungují jako interferometr s mimořádnou rozlišovací schopností.
Petr Horálek Úkazy

Měsíc zakryje Venuši

Dnešní rok je poměrně výjimečný na zákryty planet Měsícem. Mohli jsme sledovat už dvakrát zmizení i znovuobjevení Saturnu s jeho prstenci, a to 2. března a 22. května. Saturn se za Měsíc zase skryje nad územím České republiky až v roce 2025. Nicméně, i když krásnou planetu s prstenci v této situaci dlouho neuvidíme, naskýtá se ještě jedna velmi zajímavá příležitost, která určitě zvýší zajem i u naprostých laiků. Půjde o zákryt třetího nejjasnějšího tělesa nebe - planety Venuše (18. června 2007).

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.05 - M97

CAM 200705 Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2007 obdržel snímek planetární mlhoviny M 97 v souhvězdí Velké Medvědice pořízený Tomášem Hynkem na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě.

Se jménem Tomáše Hynka jsme se v ČAM již setkali. V únoru 2006 zvítězil se svou kompozicí planety Mars. V tomto měsíci nám do soutěže zaslal snímek Soví mlhoviny M 97, nacházející se v souhvězdí Velké Medvědice.

Miroslava Hromadová Hvězdy

Sonda FUSE pozorovala srážku titánů

binary.jpg
Americká družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) poprvé pozorovala velmi vzácný, extrémně hmotný a mladý dvojhvězdný systém a srážku jejich hvězdných větrů. Astronomové doplnili družicová pozorování daty z pozemních dalekohledů.
František Martinek Vzdálený vesmír

Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Část kupy galaxií Coma Berenices.
Část kupy galaxií Coma Berenices.
Pouze krátký pozorovací čas stačil kosmickému dalekohledu NASA Spitzer Space Telescope (SST) k tomu, aby objevil tisíce doposud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě. Navzdory svým velmi malým rozměrům hrají trpasličí galaxie velmi důležitou roli ve vývoji vesmíru. Astronomové se domnívají, že byly prvními galaxiemi, které se vytvořily a které posloužily jako stavební bloky pro velké galaxie. Jsou zdaleka nejpočetnějšími galaxiemi ve vesmíru a jsou důležitými ukazateli velkoškálové struktury vesmíru. Počítačové simulace vývoje vesmíru napovídají, že oblasti s vysokou hustotou jako jsou obří kupy, mohou obsahovat podstatně více trpasličích galaxií, než astronomové doposud pozorovali.
František Martinek Sluneční soustava

Ostrovy a poloostrovy na Titanu

Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.
Jezera a ostrovy na povrchu měsíce Titan - radarový snímek.
V pondělí 28. 5. 2007 uskutečnila americká kosmická sonda Cassini další průlet kolem největšího měsíce planety Saturn – kolem Titanu. Prolétla kolem něj rychlostí 6,1 km/s ve výšce 2300 km nad povrchem. Z tohoto průletu zatím nebyly publikovány radarové snímky. Připomeňme si alespoň některé obrázky z minulých průletů.
František Martinek Hvězdy

Objeven hnědý trpaslík s výtrysky hmoty

Hnědý trpsalík 2MASS1207-3932 s výtryskem hmoty - kresba.
Hnědý trpsalík 2MASS1207-3932 s výtryskem hmoty - kresba.
Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) výtrysky hmoty (tzv. jety) u velmi lehkého hnědého trpaslíka. Hnědý trpaslík je „nepovedená“ hvězda o malé hmotnosti, v jejímž nitru nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí. Podobné procesy (výtrysky) můžeme pozorovat především u mladých hvězd. Výsledky tohoto pozorování napovídají, že vznik hnědých trpaslíků probíhá obdobně jako vznik obyčejných hvězd.
František Martinek Sluneční soustava

Neočekávané struktury v Saturnově prstenci

Saturnovy prstence v ultrafialovém světle.
Saturnovy prstence v ultrafialovém světle.
Saturnův největší a nejhustější prstenec B je složen z chuchvalců (shluků) částic, oddělených prázdnými mezerami. To jsou poslední závěry vědců, vyslovené na základě dlouhodobých pozorování pomocí kosmické sondy Cassini. Tyto chuchvalce v Saturnově prstenci B neexistují dlouhodobě izolovaně, ale neustále se srážejí, jak zjistili překvapení vědci. Na obrázku ve falešných barvách jsou části prstenců vyznačeny odlišnými barvami na základě měření zákrytů různých hvězd za prstenci planety, prováděných v ultrafialovém světle.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Spirit odhalil vodu v minulosti Marsu

mars_silica.jpg
Astronomové zjistili, že pod rudým povrchem Marsu se ukrývají světlá místa bohatá na křemičitany. Marťanská půda byla analyzovaná přístroji na roveru Spirit. Jedná se o nejlepší důkaz, že v minulosti bylo na Marsu mnohem více vody, než je tomu nyní. Procesy, při nichž se mohou tvořit takto koncentrované usazeniny křemičitanů, právě přítomnost vody vyžadují. Při měření pomocí alfačásticového rentgenového spektrometru a chemického analyzátoru byl v půdě zjištěn téměř čistý křemen (90 %).
Martin Vilášek Úkazy

Zákryt Saturnu Měsícem

Přesto, že předpověď počasí nebyla příliš příznivá, obloha nad Ostravou zůstala během pozorování úterního úkazu jasná. Podařilo se nám napozorovat jak vstup, tak i výstup Saturnu.
František Martinek Kosmonautika

Dočkáme se výzkumu Jupiterova měsíce Europa?

Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.
Zkouška zařízení DEPTHX - prototypu sondy pro výzkum měsíce Europa.
Europa je jedním z velkých měsíců planety Jupiter. Pozornost nejen astronomů přitahuje především díky zjištěnému faktu, že pod jeho ledovou kůrou se nachází oceán slané vody. Někteří vědci označují Europu za kosmické těleso, na kterém by se mohl vyskytovat život. Abychom mohli toto vodní prostředí zkoumat, potřebujeme kosmickou sondu, která by přistála na ledovém povrchu měsíce, který je od Země vzdálen stovky miliónů km. Dalším krokem musí být průnik ledovou vrstvou o tloušťce zhruba 10 km, schopnost zařízení pohybovat se ve vodním prostředí, provádět jeho výzkum a předávat informace na Zemi. Prototyp takového podmořského plavidla se nyní zkouší v jezeře El Zacatón v Mexiku, což je nejhlubší zaplavená propadlina na světě.
Pavel Suchan Úkazy

22. května nastane druhý letošní zákryt Saturnu Měsícem

22. května 2007 dojde k zákrytu Saturnu Měsícem. Úkaz nastane ve večerních hodinách, od 21:23 do 22:30 (středoevropského letního času, který nyní používáme). Začátek úkazu bude probíhat ještě za soumraku, ale bude viditelný. Letos už jsme jeden zákryt planety Saturn za Měsícem mohli pozorovat. Nastal 2. března v ranních hodinách a na většině území České republiky bylo jasno. Nynější květnová příležitost bude na dlouhou dobu poslední – další zákryt Saturna Měsícem nastane až 4. ledna 2025.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »