Vyhledávání v článcích
Nástupce Spiritu a Opportunity z Pittsburghu
Vědci z laboratoře robotiky na universitě Carnegie Mellon v Pittsburghu, představí 12.srpna svého robota pojmenovaného ZOE. Ten má hledat a identifikovat život v nepřátelském prostředí. Tým vědců nyní pracuje na druhé etapě tříletého programu, který má budoucím robotům na Marsu pomáhat hledat život. Projekt je součástí NASA astrobiologického a technologického programu pro zkoumání planet ASTEP.
Úspěšné přenosy dat z Marsu v mezinárodním provedení
 |
ČRo 3 Vltava - Perseidy
Díky vstřícnosti Českého rozhlasu 3 - Vltava Vám můžeme nabídnout záznam rozhovorů s Pavlem Suchanem a Ing. Ivo Polákem o Perseidách.
Smolný víkend pro cenu X
Kromě nedělní havárie kanadské rakety Rubicon 1, havarovala o víkendu i druhá raketa pokoušející se o získání deseti milionové Ansari X Prize. V sobotu se raketa týmu Armadillo Aerospace, pojmenovaná "Black Armadillo", vznesla jen 180 metrů vysoko a pak také selhala.
V Texasu plánují největší dalekohled světa
 |
Sojuz poletí k Měsíci?
 |
Cena X zapsala další havárii rakety
 |
Superpočítač pro NASA - PROJEKT COLUMBIA
 |
Požáry amazonských pralesů mění počasí
Mohutné vypalování amazonského pralesa může změnit klima na celém světě. Shodli se na tom účastníci vědecké konference o biosféře a atmosféře, která se konala v brazilském hlavním městě.
Ludvík Očenášek - 55. výročí úmrtí
 | V roce 1930 vzlétly v Praze na Bílé hoře do výšky 1,5 km první československé rakety, jejichž délka byla kolem půl metru. Navrhl je, vyrobil a vyzkoušel všestranný technik Ludvík Očenášek (4. 8. 1872 - 10. 8. 1949), od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo 55 let. |
Vysokorychlostní laserová telekomunikační linka k Marsu
 |
Mezinárodní konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze" v září v Praze
Ve dnech 20. - 25. září 2004 se v Praze bude konat konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze". Konferenci společně pořádají Česká astronomická společnost a Astronomische Gesellschaft (Astronomická společnost německy mluvících zemí) za podpory Astronomického ústavu Akademie věd ČR a Astronomického ústavu University Karlovy.
Podrobnosti včetně stále se zpřesňujícího programu konference najdete na stránkách konference http://ag-cas.cuni.cz/.
Hubble Trouble
 |
Kosmický nosič Proton
Jedním z vynikajících úspěchů ruského raketo-kosmického průmyslu je vývoj, výroba a uplatnění nosné rakety s názvem Proton. První úspěšný start se uskutečnil 16. 7. 1965. Tato raketa, která má za sebou již více než 300 startů, vynesla množství objektů na různé oběžné dráhy včetně meziplanetárních.
Seznamte se s Merkurem
Včera se k planetě Merkur vydala americká sonda Messenger, která k cíli dorazí až v roce 2011. Co o této planětě ale víme už nyní? Zas tak mnoho toho bohužel není... Planeta Merkur je nejmenší z vnitřních, tzv. terestrických planet (Merkur, Venuše, Země a Mars). S rovníkovým průměrem pouze 4900 kilometrů je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje v rozmezí 45 až 70 milionů kilometrů. Na pozemské obloze tedy bývá vždy ke Slunci blíže než třicet stupňů, i v nejpříznivějších polohách zapadá již dvě hodiny po něm (resp. vychází jen dvě hodiny před Sluncem).I novy mají nárok na dovolenou
V čase prázdnin většinou lidé tráví značnou část svých dovolených. V červenci si možná vybíraly dovolenou i novy v galaxii M31 - plných 42 dnů nevybuchla nova v oblasti, kterou sleduji. Výjimkou snad může být jen nejtěsnější okolí jádra M31, kde je gradient jasu tak vysoký a pozadí tak nerovnoměrné, že zde může nova v některých případech nepozorovaně zjasnět a zase zmizet z dohledu...
Je vulkanická činnost Marsu minulostí?
 |
Pro tuto domněnku svědčí nové důkazy získané evropskou sondou Mars Express. Předchozí odhady poslední sopečné aktivity na Marsu byly založeny na datech z misí Viking ze sedmdesátých let minulého století.
ISS v ohrožení a ruská kosmonautika
 |
Největší český dalekohled sleduje supernovu v cizí galaxii
Astronomický ústav Akademie věd České republiky
Tisková zpráva - 6. 8. 2004, Ondřejov
Japonský astronom Koiši Itagaki objevil 31. 7. 2004 supernovu označenou jako SN2004dj v galaxii NGC 2403, vzdálené od nás 12 miliónů světelných let, v souhvězdí Žirafy.
