Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Šestnácté výročí startu oslavil HST dalšími fotografiemi

M82.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 24. dubna 2006 na oběžné dráze kolem Země již 16. výročí svého startu. Na publikované fotografii, která byla pořízena v březnu letošního roku, je zachycena galaxie M 82. Tato galaxie je pozoruhodná tím, že je obklopená pavučinou cárů oblaků a spoustou ohnivým plamenům podobných chocholů žhavého vodíku, unikajícího z centrálních oblastí galaxie.
Pavel Suchan Ostatní

Vzpomínkové setkání ČAS na počest J.Grygara

Národní knihovna České republiky a Česká astronomická společnostuspořádaly 21. dubna 2006 v Zrcadlové kapli Klementina v Praze Vzpomínkové setkání České astronomické společnosti na počest čestného předsedy Jiřího Grygara u příležitosti jeho 70. narozenin.
Veselý Jan Sluneční soustava

Kde hledat stopy života na Marsu?

mars_minerals.jpg
Na základě měření sondy Mars Express sestavil tým vedený profesorem Jean-Pierem Bibringem z IAS (Institut d'Astrophysique Spatiale) v Orsay globální mineralogickou mapu Marsu, z níž lze zároveň odvodit historii přítomnosti vody na Marsu. Vědci se zaměřili především na minerály, k jejichž vzniku je potřebná voda nebo v nichž je voda přímo vázaná. Považujeme-li přítomnost vody za nezbytnou podmínku pro život, je mineralogická mapa zároveň návodem, na kterých místech Marsu hledat případné stopy života.
Veselý Jan Sluneční soustava

Největší kaňon ve sluneční soustavě

VM_HPHK_kino.jpg
Kaňon Valles Marineris je téměř tak hluboký, jako je Mt. Everest vysoký. Široký je místy stovky kilometrů. Nenajdete jej však na Zemi. Táhne se v délce 4000 km přes pětinu obvodu Marsu. Od 22. dubna letošního roku si na Zemi, konkrétně na hvězdárně v Hradci Králové, můžete prohlédnout alespoň model Valles Marineris v měřítku 1:910 000. Není to jediný model Valles Marineris na Zemi, dle dostupných informací je však největší a tudíž nejpodrobnější.
František Martinek Vzdálený vesmír

Zářivé drahokamy jižní oblohy

NGC_265a290.jpg
Největší astronomický dalekohled na oběžné dráze kolem Země nadále pořizuje detailní obrázky zajímavých vesmírných objektů. Poslední fotografie byly publikovány 18. 4. 2006. Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil detailní fotografie dvou otevřených hvězdokup NGC 265 a NGC 290, které jsou součástí Malého Magellanova oblaku, nacházejícího se na jižní obloze. Obě hvězdokupy vypadají na fotografiích jako jiskřivé drahokamy na noční obloze.
František Martinek Vzdálený vesmír

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1/2006 a Speciál S1/2005 "Zákryt Slunce 3.10.2005"

Vyšly dva novéPovětroně.V čísle 1/2006 Miloš Boček dokončí Malého průvodce velkými objekty a završí tak svou vizuální přehlídku galaxií, kterou vykonalv minulých letech pomocí 40 cm Dobsonu.Petr Horálek a Martin Cholasta upozorňují na zajímavé nebeskéúkazy, zejména na jasnou kometu 73P/Schwassmann--Wachmann 3a dubnový meteorický roj Lyrid.Na závěr jsme zařadili recenzi knížky Vladimíra Mandlao stavu raketové techniky před 80 lety;napsal ji Karel Bejček.Jakožto "povinné" články zveřejňujeme i finanční a revizní zprávy Astronomické společnosti v Hradci Králové za rok 2005.
František Martinek Multimédia

Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

PIA08068_modest.jpg
Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.
Marek Česal Ostatní

ASUF V - Astronomický seminář učitelů fyziky

Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU v Plni, Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a planetárium Plzeň a Západočeská pobočka ČAS si dovolují pozvat všechny učitele fyziky, přírodopisu a příbuzných oborů na pátý astronomický seminář učitelů fyziky. Seminář se koná opět v pátek odpoledne od 14:00 na Hvězdárně v Rokycanech, tentokráte 28. dubna 2006.

František Martinek Hvězdy

Obklopuje Vegu oblak komet a asteroidů?

vega.jpg
Poprvé bylo uskutečněno pozorování bezprostředního okolí jiné hvězdy, než je Slunce. Přitom bylo zjištěno, že kolem Vegy v souhvězdí Lyry skutečně existuje prachový disk, který je tvořen nepatrnými prachovými zrníčky o teplotě 1300 °C, která vznikají vypařováním komet a vzájemnými srážkami asteroidů. Tento objev je dílem mezinárodního týmu, jehož součástí byli i astronomové Paris Observatory.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Gama záblesky spouští extrémně silné magnetické pole

Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen
Poeítaeový model splynutí dvou neutronových hvizd.
Credit: Daniel Price (U/Exeter), Stephan Rosswog (Int. U/Bremen
Vědci z Univerzity v Exeteru a Mezinárodní univerzity v Brémách objevili nejsilnější magnetická pole ve vesmíru. Podle počítačových modelů vznikají při splynutí dvou extrémně hmotných a kompaktních hvězd. Výtrysky, podobné CME u našeho Slunce, mohou spouštět krátkodobé gama záblesky.
Josef Jíra Úkazy

Plzeň: Zatmění Slunce 2006 Turecko

Ve čtvrtek 13. dubna 2006 od 18h se v prostorách Pedagogické fakulty Západočeské univerzity uskuteční další setkání zájemců o astronomii, které pořádá Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci se Západočeskou univerzitou, Hvězdárnou v Rokycanech a H+P Plzeň. Hlavním tématem tohoto setkání bude diskuze o expedici za úplným Zatměním Slunce 2006 Turecko, včetně představení prvních fotografických výsledků a naměřených dat z meteorologické stanice.
František Martinek Kosmonautika

NASA připravuje rovněž bombardování Měsíce

146511main_lunarorbiter2.jpg
NASA oznámila v pondělí 10. dubna 2006, že projekt dodatečné kosmické sondy, navržený v Ames Research Center, Moffett Field, California, byl vybrán za účelem pátrání po drahocenných zásobách vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Start pomocí rakety Delta II je naplánován na říjen 2008.


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »