Na 14. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové tři stříbrné a sedm bronzových medailí. Stříbro vybojovali Marco Souza de Joode, David Bálek a Tomáš Patsch. Bronzové medaile získali David Kamenský, Jakub Hadač, Daniel Čtvrtečka, Šimon Bláha, Tomáš Vítek, Natálie Maleňáková a Lukáš Linhart. Jedná se o naprosto výjimečný výsledek v historii České republiky, kdy každý reprezentant získal medailové umístění.
Kosmické mise zaměřené na studium polarizace rentgenového záření slibují vnést nový vítr do výzkumu akrečních disků kolem kompaktních objektů. J. Podgorný a M. Dovčiak z ASU v mezinárodní spolupráci s pomocí počítačového modelu studovali modelové situace akrece v okolí černé díry a určili, jaké spektrální a polarizační vlastnosti by mělo mít elektromagnetické záření pocházející od těchto zdrojů.
V pátek ráno 11. února 2022 přibližně v půl čtvrté ráno by měla zakrýt planetka Bambery hvězdu s vizuální jasností 7,6 magnitudy v souhvězdí Lva. Protože jde o jasnou hvězdu, stačí ke sledování úkazu malý dalekohled. Hvězda pohasne na velmi krátkou dobu, proto je lepší se pokusit o zachycení úkazu například pomocí videa.
Deset let po objevení prvního trojána Země byl nalezen druhý – 2020 XL5. Zachytily jej snímky pořízené 12. 12. 2020 dalekohledem Pan-STARRS 1 na Havajských ostrovech a k potvrzení jeho oběžné dráhy byly použity předobjevové fotografie z let 2012 až 2019. Podle studie publikované v časopise Nature Communications bude sdílet oběžnou dráhu se Zemí nejméně dalších 4000 let.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: V hlavním vysílacím čase uvede v dnes 7. února ve 20:00 TV Prima ZOOM (s reprízou 10. února v 15:45) dokumentární film „Do Chile za zatměním Slunce“, jehož autory jsou studenti Jiří Dobrý a Jiří Malík z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Ve spolupráci s MgA. Ondřejem Smékalem a dalšími pedagogy vytvořili unikátní kombinaci žánru „road movie“ s dokumentárním filmem, na nějž se zaměřuje studijní program Multimediální techniky na Fyzikálním ústavu v Opavě. Studenti rovněž provozují kanál Dobré vědět na Youtube, který se systematicky věnuje popularizaci vědy.
Mezinárodní astronomická unie oznámila vznik nového Centra pro ochranu temného a klidného nebe (celým jménem IAU Centre for the Protection of the Dark and Quiet Sky from Satellite Constellation Interference). Centrum by mělo koordinovat projekty usilující o snížení negativního vlivu satelitních konstelací na pozemská optická a radiová pozorování. Centrum bude pracovat na dvou místech: jednak v rámci observatoře SKA a jednak na pracovišti NOIRLab.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 2. do 13. 2. 2022. Měsíc bude v první čtvrti a mělo by se ukázat Lunar X. Večer zamávejme na rozloučenou planetě Jupiter. Ráno září planeta Venuše a k ní se přidává slabý Mars a Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená. Raketa Falcon 9 třikrát úspěšně odstartovala, třikrát přistál její první stupeň a vyneseno bylo 51 družic. Před 75 lety byl na dálném východě Ruska zaznamenán pád velkého bolidu doprovázený explozí tělesa v husté atmosféře a dopadem mnoha tun železných meteoritů v pohoří Sichote-Aliň.
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky bude v tomto pořadu zpočátku hovořit o svém působení a poté se zaměříme na astročástikovou fyziku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2022
získal snímek „Patchick-Strottner-Drechsler 9“,
jehož autorem je Zdeněk Vojč
Astronomický svět, respektive objekty pozorované na obloze, si astronomové zařadili do mnoha katalogů. Ať již komplexních, zahrnujících velké množství objektů různých typů acelou oblohu, až po specializované seznamy. Těmi jsou například katalogy zbytků po supernovách, pulsarů, dvojhvězd, nebo například katalogy planetárních mlhovin. Ovšem například katalogů planetárních mlhovin je několik. Jedním z nich je Catalog StDr amatérských astronomů, kterými jsou Xavier Strottner z Francie a Marcel Drechsler z Německa. V současné době tento jejich katalog obsahuje 21 potvrzených planetárních mlhovin, 25 pravděpodobných, 91 nových kandidátů a 4 neověřené a další objekty.
Vědecký tým složený z výzkumníků několika institucí z Francie, USA a Švédska uskutečnil modelování pravděpodobných podmínek na Marsu a dospěl k závěru, že rudá planeta mohla před třemi miliardami roků hostit severní oceán a že klima bylo pravděpodobně vlhké a studené. Ve svém článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences nastínila skupina vědců teoretický popis podmínek panujících na povrchu současného Marsu a dále model, který popisuje mokrou a studenou planetu v minulosti.
Ve článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu první čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm.
Hromnicové palačinky přivítají Slunce. Nejen o tomto astronomicko-gastronomickém jevu bude v následujících měsících vyprávět nový videoseriál ASTROgastro. Pořad pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno se pokusí spojit zajímavosti ze světa hvězd, planet i planetek s dobrým jídlem a pitím.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 1. do 6. 2. 2022. Měsíc bude v novu. Večer se potká s planetou Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Stále jsou vidět nejméně tři slabší komety. V týdnu by mohly proběhnout tři starty rakety Falcon 9. Český cubesat VZLUSat-2 byl úspěšně vypuštěn a komunikuje. Před 140 lety se narodil pozorovatel planetek a komet August Kopff. Před 45 roky zanikla v atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 4 a v Kanadě spadl třetí meteorit s rodokmenem (Innisfree).
Skupina astrofyziků z Itálie a Velké Británie vypočítala, že v pozorovatelném vesmíru, což je koule zhruba o průměru 90 miliard světelných roků, existuje přinejmenším 40 triliónů hvězdných černých děr. Vznik a vývoj černých děr ve vesmíru je jedním z hlavních problémů, kterými se musí zabývat moderní výzkum v oblasti astrofyziky a kosmologie.
Autorský tým složený převážně z pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR s pomocí numerických simulací prověřoval, kolik látky mohou do blízkosti obřích černých děr v centrech galaxií doručit vybuchující supernovy. Přispěli tak do probíhající debaty nad jednou z nejdůležitějších nevyřešených otázek současné astrofyziky.
Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být podle nové analýzy údajů z již skončené mise Cassini dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán pod 24–31 km silným ledovým krunýřem. Naznačují to matematické modely tepelného toku z povrchu měsíce. Ověření této hypotézy by pomohlo lépe porozumět Saturnovým prstencům a také rozšířit množství potenciálně obyvatelných oceánských měsíců.
Astronomové z institutu Space Telescope Science Institute (STSI) a tým Catherine Zuckerové, odbornice na vizualizaci dat, ukázali, jak řetězec událostí začínající před 14 milióny lety sérií výbuchů mocných supernov vedl k vytvoření rozsáhlé místí bubliny (Local Bubble) zodpovědné za vznik všech mladých hvězd v okruhu 500 světelných roků kolem Slunce. Astronomové nyní pozorují kosmický prostor z blízkosti Slunce a registrují na řadě míst procesy vzniku hvězd, které probíhají právě na povrchu zmíněné bubliny.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 1. do 30. 1. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ve středu ráno proběhnou zajímavé zákryty hvězd. Večer nám z oblohy mizí Jupiter a dobře je vidět ještě Uran. Zkusit lze slabší komety. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST je poskládán a připraven k seřizování. V pondělí se usadí na výslednou dráhu. Rusové vystoupili do volného kosmu. Startovaly další Starlinky. Z družic jsme sledovali i explozi sopky v Tichomoří. Před 55 lety skončil život tří členů posádky Apolla 1 při požáru kabiny jejich kosmické lodi.
V pondělí 24. ledna 2022 od 13:00 proběhne slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2021. Laureátkou je Galina Motorina, Ph.D., ze Slunečního oddělení, která získává toto ocenění za soubor prací „Mnohakanálové studium slunečních erupcí a souvisejících jevů“.
Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Při příležitosti předání Prémie Jana Friče přednese Galina Motorina na dané téma přednášku (v angličtině), která bude přístupná také veřejnosti na facebooku Astronomického ústavu AV ČR.
Více než 14 dní strávených pod noční oblohou, kurz základů astronomie, pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy, mnoho fyzikálních a chemických experimentů, přednášky renomovaných vědců z oblasti astrofyziky, fyziky, chemie a mnoho dalšího, to je Astronomická expedice. Je vám 15–26 let a nadchla vás hned první věta? Pak je tato akce pro vás!
