Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekOtevíráme pro Vás již šestý ročník Astronomické olympiády. Je určena zájemcům o přírodní vědy, o astronomii, o soutěžení, všem s chutí poměřit si svoje znalosti. Astronomická olympiáda probíhá na základních školách, víceletých gymnáziích a středních školách tříkolově.
Hřebínek pro měření expanze vesmíruTisková zpráva Evropské jižní observatoře (026/2008): Astronomové by prostřednictvím svých přístrojů rádi zodpověděli některé základní otázky, například jak probíhá expanze vesmíru, nebo objevili Zemi podobné planety obíhající kolem cizích hvězd. První představení nové kalibrační techniky pro přesné spektrografy je k těmto cílům opět přiblížilo. Metoda je založena na technologii zvané "frekvenční laserový (optický) hřeben", za kterou byli autoři oceněni Nobelovou cenou, a byla představena tento týden v časopise Science.
Nainstalovaný nový dalekohled NewtonV polovině letních prázdnin vyhlásila vsetínská hvězdárna veřejnou soutěž o pojmenování jejího nového astronomického dalekohledu Newton 300/1700.
Jeho výrobcem je pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší a na naši hvězdárně byl dalekohled nainstalován 14. července 2008. A hned o dva dny později s ním
proběhlo první, zatím jenom zkušební, astronomické pozorování. Nový dalekohled je určen zejména pro odbornou činnost, kterou se vsetínská hvězdárna zabývá, a
to je CCD fotometrie komet. Ale zpět k soutěži. Uzávěrka byla poslední prázdninový den v neděli 31. srpna 2008 a celkem se sešlo úctyhodných 65 návrhů, ze
kterých byl následně vybrán jeden vítězný.
J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008. Autor: P.KubalaO tomto víkendu zavítal na sever Moravy náš přední popularizátor astronomie a čestný předseda České astronomické společnosti dr. Jiří Grygar. Na jednu z jeho přednášek jsme se vydal i já…
Obr. 3: centrování hlavního zrcadla; pohled do tubusu při nevycentrovaném zrcadle (A), pohled do tubusu při vycentrovaném zrcadle (B); 1 - objímka sekundárního zrcadla, 2 - okulárový tubus, 3 - objímka sekundárního zrcátka, 4 - hlavní zrcadloTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Sonda MAVEN určená k výzkumu atmosféry MarsuZ celkem 20 návrhů misí k rudé planetě vybrala NASA projekt nazvaný Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN
(MAVEN). Již z názvu vyplývá, že hlavním předmětem zkoumání tentokrát bude atmosféra Marsu a její vývoj.
Start sondy je naplánován na konec roku 2013 a již od podzimu 2014 by měla na Zemi posílat cenná data o marsovské atmosféře.
Velké stěhování – započala další významná fáze modernizace teleskopu KLENOT.Velké astronomické zrcadlo o průměru 106 centimetrů se ve středu 17.září 2008 vydalo na dlouhou cestu z Kleti do německé Jeny, kde jej odborníci-optikové vyčistí a pokryjí novou odraznou vrstvou. Zrcadlo je nejdůležitější a nejcennější součástí teleskopu KLENOT, který na Kleti už sedm let slouží ke studiu planetek a komet, zejména planetek pohybujících se v blízkosti Země. Mohutné parabolické zrcadlo ze sklokeramiky váží 270 kilogramů, proto na jeho vyjmutí z tubusu dalekohledu a následný transport z kopule hvězdárny bylo třeba jak šikovných rukou pozvaných odborníků i místních hvězdářů, tak velký jeřáb.
Logo mise STS-125 Jen málokterý člověk nikdy neslyšel o Hubblově kosmickém dalekohledu. Legendární astronomický přístroj se stal minimálně stejně slavný jako muž, jehož jméno nese. Obíhá okolo Země už od dubna 1990 a na svém kontě má řadu významných i méně významných objevů. O to, aby jich bylo víc, se má postarat posádka raketoplánu Atlantis při misi STS-125. Jejím cílem je prodloužit životnost Hubblova dalekohledu nejméně do roku 2013. Start nejsledovanější mise za poslední léta je naplánován na 10. října.
Planeta Země - dnes a zítraV lednu 2006 byl na základě spojené iniciativy IUGS, Mezinárodní unie geologických věd a organizace UNESCO vyhlášen na Valném shromáždění OSN rok 2008 jako Mezinárodní rok planety Země. Tato iniciativa je svým rozsahem zcela mimořádná pro oblast věd o Zemi.
Cílem této iniciativy je připomenout a přiblížit opomíjený význam geověd pro celosvětový udržitelný rozvoj, omezení přírodních rizik, racionalizaci výstavby a optimální využívání přírodních zdrojů.
Jedna z komet objevena Michelem GiacobinimPříběh komety začíná večer 4. září 1896, kdy ji na observatoři v Nice vizuálně objevil úspěšný francouzský lovec komet Michel Giacobini. Nacházela se v souhvězdí Hada, vzhledem připomínala poměrně malou kruhovou mlhovinku (průměr 1') a její jasnost se pohybovala okolo 11 mag. Na svou dobu tedy patřila k slabším kometám a i přesto, že v následujícím období nadále slábla a stávala se difúznější, dařilo se ji sledovat až do 5. ledna 1897, kdy zmizela z dosahu největších přístrojů.
Exoplaneta u hvězdy 1RXS J160929.1-210524Astronomové mají v rukou první fotografii exoplanety, obíhající okolo hvězdy podobné Slunci. Tato zpráva sama o sobě aspiruje na titul události roku v oblasti výzkumu exoplanet. Vše je ale daleko zajímavější. Exoplaneta obíhá v poněkud netypické vzdálenosti od své mateřské hvězdy.
Projekt TGST - TyphloGraphic Space Telescope, laicky Hvězdářský dalekohled pro nevidomé, vyvíjí Petr Brzobohatý (1977), spolupracovník občanského sdružení ASTARTé. Petr Brzobohatý se dlouhodobě zabývá populární a naučnou vědou pro handicapované.
V březnu tohoto roku ohromil astronomy z celého světa extrémně energetický gama záblesk. Během následujících týdnů se na pozorování jeho dosvitu zaměřilo velké množství pozemních i na oběžné dráze pracujících přístrojů. Po zpracování jimi získaných dat teď mohou vědci předložit první výsledky: podle nich byl výtrysk gama záblesku namířen téměř přesně ve směru Země.
Snímok asteroidu Stein
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.
Galaxie ESO 325-G004 v jejímž centru se pravděpodobně nachází hmotná černá díraAstronomové věří, že se jim podařilo objevit horní hranici pro hmotnost
supermasivních černých děr, jejichž existence se předpokládá v centru skoro
každé galaxie včetně té naší. Podle nového průzkumu ovšem tyto objekty nemohou
nabývat hmotností vyšších, než 10 miliard hmotností Slunce. To odpovídá
přibližně jednomu procentu hmotnosti galaxie v jejímž centru se černá díra
nachází.
Přístroj Wide Field Imager nám nabídl pohled do záludných vírů spirální galaxie M83, která je svým vzhledem podobná naší Galaxii. Přezdívá se jí Jižní větrník a jde o krásný příklad spirální galaxie zářící světlem miliard hvězd a rudou rubínovou září vodíkového plynu. Dramatický snímek galaxie M83 byl pořízen na observatoři La Silla, která se nachází vysoko v horách Chilské pouště Atacama. M83 je od nás vzdálena přibližně 15 miliónů světelných let a na jižní obloze ji najdeme v rozlehlém souhvězdí Hydry. V průměru má přes 40 000 světelných let a je zhruba 2,5 krát menší než naše Galaxie. V některých směrech se přesto podobá naší Galaxii. Obě dvě mají galaktické jádro (husté sférické centrální seskupení hvězd) protnuté příčkou.
Hurikán Ike, 12. září 2008, zdroj: NOAAHurikán je označení pro tropickou cyklonu, která vzniká v oceánech. V Atlantickém ji nazýváme hurikán, v Pacifiku pak tajfun.
Obr.: Hurikán Ike 12. září v 8:45 našeho času. Zdroj: NOAA.
Urychlovač LHCVe Švýcarské světoznámé laboratoři CERN se pomalu probouzí k životu nový supravodivý urychlovač částic LHC (Large Hadron Collinder). Velmi jednoduše řečeno má zařízení na výrobu a urychlování mikročástic a výzkumu jejich struktur a energií za úkol mimo jiné například potvrdit názor S. Hawkinga o vzniku a následném vypařování černých děr. Energie urychlovaných částic jsou skutečně úctyhodné. Čísla jdoucí až do tisíců GeV(gigaelektronvoltů) jsou jistě příčinami fám a "zaručených" prognóz vědeckého bulváru o zničení naší planety, sluneční soustavy nebo dokonce celého vesmíru. Ať už věříte čemukoli, pravdu se dozvíme 21. října 2008, kdy má být v zemi Helvétského kříže LHC slavnostně uveden do provozu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
