Titan - země jezer?



Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.
Přehled astronomických úkazů na 26. týden (27.6 - 3.7.2005).



Na večerní obloze můžeme nyní pozorovat čtyři planety. Těsně po západu Slunce to jsou na západě Merkur, Venuše a Saturn, více k jihu svítí jasný Jupiter. Když si počkáme do druhé poloviny noci na východ Marsu, spatříme tak v těchto nocích všech pět planet Sluneční soustavy pozorovatelných očima.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 70 ze dne 23. června 2005.
Noční svítící (stříbřité) oblaky patří ke zvláštnímu druhu oblačnosti tvořící se vysoko v atmosféře (mezopauze) v období kolem letního slunovratu. V červnu a červenci je lze vzácně pozorovat i z našich zeměpisných šířek. Druhý díl článku se zabývá historií a vývojem zkoumání nočních svítících oblaků a přináší aktuální letošní snímek z pozorování v noci z 19. na 20. června od Jiřího Voříška z Chomutova.
![]() |

Přehled astronomických úkazů na 25. týden (20.6 - 26.6.2005).

2. ročník Astronomické olympiády skončil pražským finále a exkurzí na Astronomický ústav AV ČR. V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskutečnilo finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií.
21. června 2005 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit už při snídani, v 8 hodin 45 minut 33 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V úterý 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 69 ze 17. června 2005
Noční svítící (stříbřité) oblaky patří ke zvláštnímu druhu oblačnosti tvořící se vysoko v zemské atmosféře (mezopauze) v období kolem letního slunovratu. V červnu a červenci je lze vzácně pozorovat i z našich zeměpisných šířek. První díl článku o těchto oblacích přibližuje okolnosti jejich prvních pozorování, podmínky viditelnosti a souhrn pozorování z České republiky.


Přehled astronomických úkazů na 24. týden (13.6.-19.6.2005).

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již