Více než 14 dní strávených pod noční oblohou, kurz základů astronomie, pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy, mnoho fyzikálních a chemických experimentů, přednášky renomovaných vědců z oblasti astrofyziky, fyziky, chemie a mnoho dalšího, to je Astronomická expedice. Je vám 15–26 let a nadchla vás hned první věta? Pak je tato akce pro vás!
Svítá a ze smrkových lesů stoupá mlha. Na okolních šťavnatých pastvinách se v dálce neslyšně pasou krávy. Všudypřítomné ticho náhle naruší pád obří třpytivé kapky, které se podařilo při včerejším dešti ulpět na černém igelitovém pytli. Pod pytlem se schovává dalekohled. A není tu sám. Spících dalekohledů jsou kolem spousty. Na trojnožkách vypadají jako mimozemšťané, kteří při obléhání naší planety náhle usnuli. U jednoho z mála stavení v okolí zaštěká pes. Přítomnost lidí potvrdí až pronikavé hlasité zvolání: „Jdeme spát, hoši!“ Teď je teprve zřejmé, že se nacházíme na Astronomické expedici.
Michaela Kraus ze stelárního oddělení ASU spolu s Grigorisem Maraveliasem z Řecka studovala výrony hmoty hvězdy ρ Cas zachycené pozorovateli používajícími jak digitální technologie, tak vizuální pozorování. V práci ukazují, že pro výzkum významných změn jasností hvězd jsou vizuální techniky dostačující a vzhledem k délce časové řady i nenahraditelné. Hvězda se nejspíše v Hertzsprungově-Russelově diagramu posunuje k hraně žluté mezery.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 1. do 23. 1. 2022. Měsíc bude v úplňku. Během týdne bude postupně viditelný později v noci a večery opět nabídnou tmavou oblohu. Večer se loučíme s planetami Merkur a Saturn. Dobře vidět už je pouze Jupiter. Ráno je na jihovýchodem jasná Venuše a slabý Mars. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale přesto nastala poměrně překvapivě silná geomagnetická bouře s polární září pěkně viditelnou i od Baltského moře. Mění se poloha hlavních zrcadel dalekohledu JWST a dojde k navedení na finální dráhu kolem bodu L2. Při misi Transporter-3 byla vynesena i česká družice VZLUSat-2.
Přistávací modul InSight od NASA přešel do nouzového režimu v pátek 7. ledna po velké regionální prachové bouři, která omezila množství slunečního světla dopadajícího na jeho solární panely. V nouzovém režimu pozastavila sonda všechny své funkce kromě základních. Řídící tým mise obnovil kontakt s InSight 10. ledna, když zjistil, že zásoby jeho energie jsou sice nízké, ale stabilní, a není pravděpodobné, že by tato komunikace vyčerpávala akumulátory přistávacího modulu.
Ve čtvrtek 13. ledna 2022 večer krátce po osmnácté hodině středoevropského času proletěl podél česko-slovenské hranice velmi jasný meteor – bolid. Jeho jasnost byla natolik vysoká, že i přes značný svit Měsíce, který byl čtyři dny před úplňkem a svítil vysoko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Býka, se tento bolid na několik sekund stal nejnápadnějším objektem na obloze.
Astronomové vůbec poprvé detekovali nově zrozené hvězdy včetně obklopujícího kokonu (zámotku) ze složitých organických molekul na samém okraji naší Galaxie – Mléčné dráhy. Objev, který odhalil skrytou chemickou složitost našeho vesmíru, byl publikován v časopise Astrophysical Journal.
Akademie věd ČR prostřednictvím výzkumného programu Vesmír pro lidstvo a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy) opět uspořádali soutěž pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou. Na nejlepší v jednotlivých kategoriích čekají exkluzivní ceny. Vyhrajte celodenní zážitek v Planetáriu Praha, rodinnou vstupenku, jedinečný kosmický nanošátek či další věcné ceny. Oceněná díla budou zároveň vystavena ve foyer pražského planetária.
Český kosmický průmysl má v příštích letech nakročeno stát se špičkou na evropském trhu. Shodli se na tom účastníci Semináře s názvem „Kosmické aktivity České republiky – výzvy a příležitosti“, organizovaný senátním Výborem pro záležitosti Evropské unie dne 11. 1. 2022.
Komety jsou lidstvu známy od nepaměti. Můžeme dokonce předpokládat, že mohly zaujmout i naše pravěké předky. Pokud tedy někdy zdvihli oči k noční obloze. Však jasný ohon komety, jak si je ostatně dodnes znázorňujeme a představujeme, by je jistě zaujal. Stejně jako zaujal i starověké i středověké pozorovatele oblohy. Zajímavé je, že velké množství civilizací připisovalo kometám neblahé účinky. Nalezneme je tedy na rytinách a kresbách nad bojujícími vojsky nebo například nad městy postiženými morem. Snad až italský malíř Giotto di Bondone vrátil kometám čest a slávu, když v roce 1304 namaloval fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Od té doby máme nad vánočními betlémy hvězdu, která vedla tři mudrce k místu narození Ježíška v podobě komety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.
Prvním dílem pořadu v roce 2022 se podíváme k výzkumu exoplanet s dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR. Jak se zjišťují z kosmu exoplanety?
Zákrytové metody a sledování radiálních rychlostí blízkých hvězd přinášejí zatím ty nejpodrobnější výsledky. Jak to astronomové prokazují a čím?
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch velice hmotných se pozorované frekvence „hvězdných“ oscilací záření s teorií významně rozcházejí. Jedním z vysvětlení je, že záření pochází z okolí červí díry – mostu k paralelnímu vesmíru.
Podobně jako posypaná moučkovým cukrem na výrazně červeném koláči vypadá scéna na fotografii evropsko-ruské sondy ExoMars Trace Gas Orbiter zachycující kontrastní barvy jasně bílého vodního ledu a rezavě červené marťanské horniny. Tento nádherný snímek byl pořízen 5. července 2021. Zachycuje kráter o průměru 4 kilometrů v oblasti pojmenované Vastitas Borealis v severním polárním regionu Marsu. Střed kráteru má souřadnice 70,6°N/230,3°E.
Hvězdárna a planetárium Brno, Společnost Kurta Gödela, umělecká uskupení Bazmek entertainment a Mikro-teatro uvádí přímý, neopakovatelný přenos inscenace Ein Strudel und Nekonečno. Odehraje se v předvečer, kdy si připomínáme úmrtí Kurta Gödela – jednoho z největších logiků všech dob, navíc původem z Brna. Tedy ve čtvrtek 13. ledna 2022 od 20 hodin.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 1. do 9. 1. 2022. Měsíc po novu se objeví ve společnosti planet na večerní obloze. Venuše mizí v záři Slunce a Merkur se přiblíží k Saturnu. Nejvýše zůstává Jupiter a slabý Neptun s Uranem. Ráno je vidět slabý Mars. Kometa C/2021 A1 (Leonard) stále zdobí jižní oblohu, večer můžeme zkusit periodickou kometu Borelly a pak i několik slabších komet. Slunce nabídlo zvýšenou aktivitu i skvrny. Rozkládání dalekohledu Jamese Webba probíhá podle plánu. Před 380 lety zemřel Galileo Galilei a před 80 lety se narodil Stephen Hawking.
V první dny roku 2022 odvysílá Hvězdárna a planetárium Brno speciály s Vladimírem Remkem a Dušanem Majerem.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST) byl úspěšně vypuštěn do kosmického prostoru 25. 12. na raketě Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. JWST v současné době míří do libračního centra L2, kde bude v následujících letech umístěn. Českým astronomům se podařilo let Webbova dalekohledu zachytit při jeho pouti noční oblohou.
Částečné zatmění Měsíce, meteorické roje, defilé planet, superúplněk, částečné zatmění Slunce a Mars v opozici se Sluncem, a tedy v dobrých pozorovacích podmínkách ... to bude rok 2022 na obloze. Máme se na co těšit.
Od března do konce května se předvedou všechny planety v sérii vzájemných konjunkcí a setkání s Měsícem a ve druhé polovině roku začne noční obloze kralovat Mars, který počátkem prosince dosáhne opozice a ve spolupráci s Měsícem předvede mimořádnou podívanou. Nejnápadnějším úkazem vůbec bude říjnové zatmění Slunce.
Existence párů nebo dokonce skupin mezi meteory je dlouho otevřenou otázkou. Geneticky spjatá tělíska, k jejichž oddělení došlo jen pár dní před jejich destrukcí v zemské atmosféře, jsou velmi lákavou myšlenkou. Pavel Koten z ASU vedl tým, který několika metodami vyšetřoval, zda jsou zdánlivé páry nebo skupiny meteorů skutečností nebo jen náhodným efektem. Studii založil na videosledování Geminid v roce 2006.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
