S létem je tu spousta zajímavého čtení. Martina Pavelková s Michalem Švandou přináší úvahu, zda dnes k něčemu slouží zakreslování sluneční fotosféry. Z historických článků nabízíme hned dva – Pavel Pecháček představí viktoriánské popularizátory astronomie Richarda A. Proctora s manželkou a dcerou. Druhý článek pak připravili Steve Shore a Václav Pavlík, kdy se věnují zajímavému tématu falešnému portrétu Johannese Keplera. Nechybí souhrn událostí v astronomii a astrofyzice, první část za rok 2020, od tandemu Jiří Grygar a David Ondřich. Michael Prouza přináší interview s teoretickým fyzikem Petrem Hadravou – laureátem Kopalovy přednášky za rok 2012 a Nušlovy ceny za rok 2020. Nechybí ani článek Václava Laifra o čínském marsovském vozítku Ču-žung a souhrn z dění v kosmonautice od Lukáše Houšky.
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
Analýza 260 miliónů roků trvání hlavních geologických událostí vedla k odhalení opakujících se období dělících od sebe v průměru 27,5 miliónu roků. Geologická aktivita na Zemi se objevuje v opakujícím se cyklu 27,5 miliónu roků, což dodává planetě jakousi „pulzaci“. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Geoscience Frontiers.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 7. do 25. 7. 2021. Měsíc krátce po první čtvrti bude dorůstat k úplňku. Planeta Venuše míjí večer Regulus ve Lvu. Planety Jupiter a Saturn jsou pozorovatelné již po půlnoci, ale nejlépe až nad ránem. Zajímavá je také aktivita Slunce, zatím spíše na odvrácené straně. Do vesmíru nakoukne čtveřice pasažérů v kapsli New Shepard od Blue Origin. Rusové chystají asi deset let odkládaný start modulu Nauka k Mezinárodní vesmírné stanici. Uplynulo 45 let od úspěšného přistání sondy Viking 1 na Marsu. Před 60 lety se uskutečnil druhý americký suborbitální let s Gusem Grissomem na palubě. Před deseti roky skončila éra raketoplánů.
Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392 700 km, která byla v okamžiku pořízení snímku 151,9 miliónu kilometrů od Země. Měsíc, taktéž ještě poměrně hezká koule stále ještě pomalu chladnoucího bazaltu, čediče, železa a dalších materiálů, byla vzdálena 0,4 miliónu kilometrů. Jeho průměr je 3475 km. Kosmická stanice ISS byla od nás vzdálena přibližně 400 km a její rozměry dosahují téměř rozměrů sportovního stadionu. Slunce se řítí na své dráze kolem centra Galaxie rychlostí 250 km/s. Měsíc obíhá kolem Země rychlostí 1023 km/s a ISS obíhá rychlostí 7,66 km/s. Na snímku viditelný povrch Slunce má teplotu přibližně 6000 °C, drobné skvrnky jsou tak o 1500 °C chladnější. Povrch Měsíce od Slunce odvrácený, tedy vlastně ten, co na snímku „vidíme“, chladne až na -181 °C, na přivrácené straně ke Slunci naopak panují teploty i 123 °C. Teplota povrchu stanice kolísá mezi –150 a 120 °C.
Na základě využití dat z mise K2 observatoře Kepler vypuštěné NASA astronomové detekovali čtyři nové události při pozorování tzv. gravitačnímikročočky, které představují volně putující planety podobných hmotností, jako naše Země. Gravitační mikročočka je pozorovací efekt, který předpověděl již v roce 1936 Albert Einstein na základě obecné teorie relativity.
Péter Németh z ASU byl součástí rozsáhlého mezinárodního týmu, který pečlivě studoval pětici horkých podtrpasličích pulsujících hvězd. S využitím rychlé fotometrie z družice TESS získali důležité informace o charakteru nitra těchto hvězd.
Astronomové pozorovali pomocí observatoře Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (LIGO) nacházející se v USA a detektoru Virgo postaveného v Itálii, signál gravitačních vln ze dvou kompaktních binárních objektů, představujících dvojici černé díry s neutronovou hvězdou. Obě události se vyskytly přinejmenším 900 miliónů světelných roků daleko; v obou případech byla neutronová hvězda pravděpodobně zcela pohlcena jejím partnerem – černou dírou.
Konferencie o úspechoch stelárnej astronómie patria k popredným akciám, ktoré každoročne organizuje Slovenská astronomická spoločnosť pri SAV a Hvezdáreň a planetárium M. R. Štefánikav Hlohovci. Tieto stretnutia tradične umožňovali výmenu skúseností medzi profesionálnymi astronómami a záujemcami o pozorovanie premenných hviezd, ako aj ďalšie oblasti astrofyziky z radov študentovamládeže aktívne pracujúcej v astronomických krúžkoch a tiež pracovníkov hvezdární a planetárií z celého Slovenska.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 7. do 18. 7. 2021. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Počátkem týdne projde jeho srpek na večerní obloze kolem výrazné Venuše a slabého Marsu. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká, ale lepší je to možná na odvrácené polokouli, a navíc se natočila nová skvrna. V neděli 11. července proběhla historicky první mise raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty a pasažéry do výšky 86 km. Před 100 lety se narodil první Američan, který obletěl Zemi, John Glenn.
Nově objevený bílý trpaslík pojmenovaný ZTF J190132.9+145808.7 (zkráceně ZTF J1901+1458) má hmotnost 1,35 hmotnosti Slunce a průměr 4 280 kilometrů. Je tedy jen nepatrně větší než průměr Měsíce – souputníka Země. ZTF J1901+1458 je od naší planety vzdálen přibližně 130 světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Orla. Bílý trpaslík je starý zhruba 100 miliónů roků a má extrémně silné magnetické pole, téměř miliardkrát silnější než magnetické pole Slunce. Kolem vlastní osy se otočí jednou za 6,94 minuty – což je mimořádně krátká doba pro bílého trpaslíka, protože typické rotační periody těchto objektů se pohybují v hodinách.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Opavští fyzikové opět slaví úspěch. Jejich vědecké práce zabývající se výzkumem vesmíru, především pak fyziky kolem stále záhadných černých děr, patří ve světové vědecké komunitě mezi ty nejcitovanější a pravidelně dosahují nejuznávanějších vysokých hodnocení. Vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě tak patří mezi světovou špičku výzkumníků v oboru stavby a vývoje vesmíru, fyziky exotických kosmických objektů nebo důsledků slavné Einsteinovy teorie relativity.
Máš rád vesmír? Vyprávěj o něm ostatním! Hvězdárna v Praze - Ďáblicích hledá kolegu, který bude lidem ukazovat Slunce i hvězdy, a který se bude podílet na chodu hvězdárny. Jsme malá hvězdárna s velkým výhledem a atraktivní polohou v hlavním městě.
Jasně bílá oblast na připojeném úvodním obrázku představuje ledovou polární čepičku pokrývající oblast v okolí jižního pólu Marsu. Je složená ze zmrzlé vody a z tuhého oxidu uhličitého. Evropská sonda Mars Express vyfotografovala tuto oblast 17. prosince 2012 v infračerveném, zeleném a modrém světle pomocí kamery High Resolution Stereo Camera (HRSC). Nová publikace popisuje radarové záznamy, z kterých vyplývá přítomnost podpovrchových „jezer“, avšak mnoho z nich je v oblastech příliš studených, než aby zde mohla voda zůstávat v kapalném stavu.
Chtěli byste si vyfotit hvězdy, Měsíc nebo Mléčnou dráhu, ale nevíte, jak na to? Nebo už jste to třeba zkusili, ale tápali jste nad tím, jak nastavit správně foťák? Potom právě vám je určen nový videoseriál Hvězdárny a planetária Brno Lovci fotonů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 7. do 11. 7. 2021. Měsíc bude v novu. Večer září nízko nad severozápadem jasná Venuše blížící se do konjunkce se slabým Marsem. Ráno jsou prakticky na jihu velké planety Jupiter a Saturn. Jas Merkuru po elongaci vzrostl a mohl by být vidět na denní obloze. Sluneční aktivita je nízká, ale mohli jsme pozorovat krásnou skvrnu. K ISS dorazila nákladní loď Progress MS-17. Čínští kosmonauti vykonali výstup do kosmu ze stanice Tiangong. V neděli 11. července má proběhnout první let raketoplánu VSS Unity společnosti Virgin Galactic s piloty i pasažéry do výšky nad 80 km. Před 110 lety se narodil fyzik John Wheeler, mimo jiné autor pojmu černá díra pro gravitačně zhroucený objekt.
Autorský tým pracovníků Slunečního oddělení ASU pod vedením Aleny Zemanové studoval případ uvězněné erupce, která byla doprovázena vzácným typem rádiového vzplanutí. Pozorování ukazují, že historie aktivní oblasti, v níž erupce vzplála, zřejmě zásadním způsobem ovlivnila její průběh a výsledek.
RNDr. Martin Ferus, Ph.D. je fyzikálním chemikem Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze a je prvním astrochemikem, kterého jsme přivítali v našem pořadu.
A tak se bude naše beseda točit kolem chemie ve vesmíru. Dotkneme se otázek, např: Z čeho se vesmír skládal v raných epochách svého vývoje? Co zkoumají astrochemici a jak? Co nám mohou prozradit spektra mlhovin? Jakou roli hrají supernovy při syntézách prvků?
Konečně jsme se sešli opět osobně a natočili pro vás další díl Rozhovorů o vesmíru. V novinkách probíráme nečekané výsledky projektu Dark Energy Survey a v hlavním tématu se Norbi dělí o příběh nedávno vypuštěného CubeSatu GRBAlpha.
Astronomové z Velké Británie a z USA zkoumali šest nejvzdálenějších galaxií známých v současné době a zjistili, že vzdálenosti těchto galaxií od Země odpovídají pohledu zpět v čase do doby před více než 13 miliardami roků, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 550 miliónů roků. Použili data získaná dvěma největšími vesmírnými observatořemi NASA s názvem Hubbleův vesmírný teleskop HST a Spitzerův vesmírný teleskop, a několika pozemními observatořemi. Vypočítali věk těchto galaxií na 200 až 300 miliónů roků, což jim umožnilo odhadnout, kdy jejich hvězdy vznikly.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
