Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV NoePrvní prázdninový měsíc se setkáme v pořadu Hlubinami vesmíru s pardubickým popularizátorem astronomie a vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Petrem Horálkem.
Posádka letu STS-135Když zde přibližně před rokem vyšel článek
"Atlantis - první raketoplán ve výslužbě", psalo se v něm, že tento stroj v květnu 2010 po návratu z mise STS-132 ukončil svou aktivní činnost a "půjde do důchodu". Měl sloužit pouze jako záložní stroj, kdyby se stalo něco nepředvídatelného s raketoplány Discovery nebo Endeavour. Například, kdyby během jejich letu došlo k takovému poškození, že by nebylo možné provést přistávací manévr. V takovém případě se měl Atlantis vydat na záchrannou výpravu a dopravit posádku poškozeného kosmického letounu z oběžné dráhy zpět na Zemi. K ničemu takovému naštěstí nedošlo a tak po úspěšném ukončení misí STS-133 a
STS-134 zůstal k dispozici
letuschopný stroj i s posádkou. Byla by velká škoda toho nevyužít, zvlášť když
tentokrát bylo možné uskutečnit kosmický let za podstatně méně peněz, než
obvykle.
ČAM 2011.06: Antares
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2011 obdržel snímek "Okolí hvězdy Antares", jehož autorem je Vlastimil Musil.
Šest set světelných let od nás se nachází šestnáctá nejjasnější hvězda na obloze, červený veleobr Antares. My pozemšťané máme velké štěstí, že se nenachází na místě našeho Slunce. To bychom tu totiž vůbec nebyli. Nebyl by tu ani autor tohoto vítězného snímku "České astrofotografie měsíce", ani my, kdo se nyní těšíme jeho úžasnou barevnou krásou.
Účastníci akce v přednáškovém sále Hvězdárny Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. bude v období hlavních školních prázdnin otevřena pro veřejnost (organizované skupiny, rodiny či jednotlivce) nejen ve večerních hodinách, ale i v denní dobu, a to každý den kromě neděle. Navštívit nás můžete od 1. července do 31. srpna 2011 v době od 9:00 do 16:00 hodin.
Albert EinsteinRealizace ambiciózního kosmického projektu "European Laser Timing" (ELT), do kterého jsou zapojeni čeští vědci, vstoupil do své závěrečné fáze. Cílem projektu je pomocí laserových pulsů synchronizovat superpřesné atomové hodiny ve vesmíru a na Zemi a mimo jiné dokázat, že čas běží na obou místech odlišnou rychlostí. Tím by se měla potvrdit platnost Einsteinovy teorie relativity.
Počáteční fáze formování planetárních soustavVědci zveřejnili výsledky analýzy části vzorků, které na Zemi dopravila sonda NASA s názvem Genesis (start 8. 8. 2001, přistání 8. 9. 2004). Z výsledků výzkumů vyplynulo, že Slunce a jeho vnitřní planety se možná vytvořily jinak, než se doposud předpokládalo.
Některé části meteoritu NakhlaEgyptskou vesnici El Nakhla El Baharia, ležící v deltě Nilu a spadající pod region Abu Hommos, guvernorát Alexandrie, dříve znalo jen velmi málo lidí. Pravděpodobně jen ti, kteří přímo zde nebo v okolí bydleli a jejich příbuzní. Právě před sto lety se však stala svědkem události, díky které se dostala i na stránky vědeckých časopisů.
Vysoká škola Báňská, Technická univerzita. Zdroj: knihovna.vsb.cz.Tak jako již v předchozích letech organizuje Jednota českých matematiků a fyziků spolu s katedrou matematiky a deskriptivní geometrie VŠB - TU Ostrava každoročně Letní soustředění z matematiky a fyziky. Letos se koná ve dnech 1.7.-7.7.2010 v rekreačním středisku v Dolní Lomné u Jablunkova. Je určeno všem hloubavým, kteří mají rádi matematiku a fyziku. Prázdninový netradiční způsob řešení matematických a fyzikálních příkladů je zaměřeno na zajímavé úlohy, s nimiž se v běžné školní výuce žáci nesetkají. Připraveny jsou úkoly dobrovolné neformální matematicko-fyzikální soutěže.
Tisková zpráva VŠB - Technické univerzity v Ostravě ze dne 27. června 2011.
Návrat evropského bezpilotního raketoplánu IXV z oběžné dráhy - kresbaEvropská kosmická agentura ESA by měla v létě formálně schválit výrobu demonstrátoru kosmického raketoplánu pod vedením italských konstruktérů, který bude vypuštěn do vesmíru pomocí nosné rakety, zpět k Zemi poletí jako letadlo a nakonec přistane na padáku na hladině Tichého oceánu.
Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2011.
Týden začne blízkým průletem malého asteroidu. Měsíc je kolem novu. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Jupiter je viditelný brzy ráno. ISS začíná přelety přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Zadržení zlodějiKdyž se raketoplán vrací z vesmíru a blíží se k místu přistání, pohybuje se
zpočátku nadzvukovou rychlostí. Proto mohou lidé v okolí zaslechnout dvojici silných dutých ran, které po sobě následují s odstupem necelé sekundy. Tomuto jevu se říká sonický třesk, a ten, který způsobil raketoplán Endeavour při svém posledním přistání 1. června 2011, měl nečekané následky.
Noční svítící oblaky nad Pražským hradem 13.7.2009 (foto Milada Moudrá)
Krátké červnové a červencové noci příliš nepřejí astronomickým pozorováním, zato lze v tomto období kolem letního slunovratu za pokročilých večerních a ranních soumraků občas pozorovat nepříliš obvyklý jev. Nad severním obzorem bývají viditelné noční svítící oblaky (též stříbřité oblaky). Mají vzhled jemných bělavých či slabě namodralých závojů připomínajících troposférickou řasovitou oblačnost. Navzdory názvu nejde o oblaky, která by zářily samy od sebe - bez osvětlení Sluncem by nebyly viditelné.
Kometa 103P Hartley v blízkosti mlhoviny Pacman (kometa je vpravo, mlhovina vlevo). Autor: Mgr. Martin Gembec, Jizerské horyNemáte ještě program na tento víkend? Můžete navštívit "malý" seminář o výzkumu komet, asteroidů a meteorů. Na programu je mnoho: v uplynulých měsících jsme byli svědky blízkého průzkumu kometárních jader pomocí kosmických sond, jednalo se o průzkum zajímavé komety 103P/Hartley a opakované zkoumání 9P/Tempel. Kromě toho dospěla ke svému závěru pozorovací kampaň Czech Hartley Watch a více než roční fungování sítě CEMENT na pozorování videometeorů, které prokázalo aktivitu mnoha zajímavých a opomíjených rojů.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeV pátek 24. června 2011 připravuje TV Noe na 20:00 hodin opravdový bonbónek nejen pro příznivce pořadu Hlubinami vesmíru, a sice živé vysílání Kulatého stolu o aktuálním dění v astronomii. Hosty budou dva astronomové vpravdě povolaní. Prvním bude astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a druhým pak děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc., s kterým právě pořad Hlubinami vesmíru na téma skrytá hmota, skrytá energie či velmi hmotné objekty, běží.
Saturnův měsíc Helene na snímku ze sondy Cassini Americká kosmická sonda Cassini (NASA), která již od roku 2004 krouží kolem planety Saturn, se podruhé těsně přiblížila k ledovému měsíci Helene, jednomu z malých měsíců planety Saturn. Na Zemi vyslala zajímavé snímky jeho povrchu. V okamžiku největšího přiblížení, k němuž došlo v sobotu 18. června 2011, prolétla sonda Cassini ve vzdálenosti 6 968 km od povrchu měsíce Helene.
Návrh čínského radioteleskopu FAST o průměru 500 mVelký radioteleskop FAST, jehož výstavba probíhá v Číně, se připojí mj. k programu pátrání po mimozemských civilizacích. Radioteleskop bude mít za úkol studovat zhruba 5 000 hvězd podobných Slunci a zjišťovat, zda se v jejich blízkosti nevyskytují zdroje umělých rádiových signálů. Radioteleskop se však bude věnovat i dalším důležitým výzkumům.
Meteorit Mason GullyV těchto dnech v souvislosti s blížícím se 74. výročním zasedáním Meteoritické společnosti v Londýně byl zveřejněn další výjimečný výsledek mezinárodního týmu, který se zabývá výzkumem bolidů a meteoritů v JZ Austrálii a ve kterém významnou úlohu hrají vědci z Astronomického ústavu AV ČR. Jedná se o nalezení velmi zajímavého meteoritu v Nullarborské poušti v jihozápadní Austrálii na základě systematických pozorování, která umožnila nejen nalezení samotného meteoritu, ale i určení jeho původu ve Sluneční soustavě (tzv. meteorit s rodokmenem).
Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd ČR - 21. června 2011
E-ELT. Autor: ESO.Evropští astronomové se před několika lety rozhodli postavit dalekohled, který hned tak někdo nepřekoná. Původní představy počítaly s objektivem o průměru 100 m, který měl být sestaven z 3048 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,6 m. Konstruktéři jej označovali názvem OWL, což je zkratka anglického termínu OverWhelmingly Large Telescope (dalekohled mimořádně velkých rozměrů). Owl je v angličtině také sova, a ta jak známo, má velmi dobrý zrak. Kvality dalekohledu by umožnily astronomům například spatřit u jiných hvězd planety, srovnatelné s velikostí naší Země.
Mapa oblohy 22. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 6. do 26. 6. 2011.
Začíná astronomické léto. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. ISS je viditelná několikrát za noc. NLC spatřena v den zatmění. Dawn se blíží k planetce Vesta - snímky lepší než HST.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Dvě černé díry uvnitř galaxie Markarian 739Pozorování uskutečněná prostřednictvím dvou kosmických observatoří NASA s názvem Swift a Chandra X-ray Observatory vedla k objevu druhé superhmotné černé díry v srdci neobvyklé blízké galaxie Markarian 739. Tato galaxie, která je známá též jako NGC 3758, se nachází ve vzdálenosti 425 miliónů světelných let a při pohledu ze Země se promítá do souhvězdí Lva. Uprostřed galaxie se nacházejí dvě aktivní jádra, která jsou od sebe vzdálena 11 000 světelných roků. Každé z nich obsahuje jednu černou díru, která "požírá" materiál ze svého okolí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
