Předpokládané oscilace Slunce po zasažení černou minidírouAstronomové doposud objevili dva typy černých děr. Jedná se o superhmotné černé díry nacházející se uprostřed galaxií (čím větší galaxie, tím větší černá díra v jejím jádru) a hvězdné černé díry, které vznikly při zániku velmi hmotných hvězd. Jedná se o objekty, jejichž hmotnost je natolik velká, že je nemůže v důsledku obrovské gravitace opustit žádné záření. Proto je nelze přímo pozorovat - o jejich existenci se astronomové dozvěděli například na základě gravitačního působení černých děr na okolní objekty.
Fotogalerie: Úplné zatmění Měsíce 15. června 2011Měsíční zatmění 15. června bylo opravdu jedinečné. Měsíc se schoval do zemského stínu na více jak 100 minut, což přineslo nejdelší zatmění za posledních 11 let a zároveň páté nejdelší v tomto století. Pozorovatelé z celého světa nadšeně hlásí rekordně tmavý Měsíc způsobený nejen jeho průchodem středem zemského stínu, ale téměř nepochybně nedávnými sopečnými erupcemi na Islandu a v Chile. Nezávisle si Měsíc při zatmění získal od mnoha pozorovatelů přirovnání k Marsu s polární čepičkou a tmavšími povrchovými útvary. Autorům doposud došlých fotografií děkujeme!
Planetka Mathilde (ilustrační fotografie)Na inom mieste, v článku Objavte planétku, opisujem spôsob hľadania nových asteroidov z archívu SkyMorph. Rovnakým postupom možno hľadať v databáze i predobjavové pozície planétok, bez ohľadu na to kedy bola daná planétka objavená. Takto je možné predlžovať ich pozorovací oblúk a zlepšovať dráhové elementy. Táto činnosť je z pohľadu MPC dokonca užitočnejšia než samotné hľadanie nových asteroidov!
Pavel GabzdylVe dne bledý, v noci jasný, občas temný, občas rudý. Zemi střeží stejným okem, respekt v noci ve tmě budí. Co je to? Ano, už z názvu článku jste vytušili, že náš nejbližší kosmický soused, Měsíc. Červnová obloha letos obzvláště nahrává k většímu zájmu o něj kvůli blížícímu se úplnému zatmění Měsíce. Pokud by vás ta pozornost strhla k touze dovědět se o Měsíci více, český internet nabízí unikátního zevrubného průvodce Prohlídka Měsíce, který vznikal neuvěřitelných 13 let. O tom, co nám Prohlídka Měsíce nabízí, o našem zdánlivě nudném kosmickém sousedovi či o kýženém měsíčním zatmění si dnes popovídáme s autorem projektu, Mgr. Pavlem Gabzdylem.
Mapa oblohy 15. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2011.
Měsíc bude kolem úplňku, ve středu nastává úplné zatmění Měsíce. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Sezóna NLC v ČR ještě nenastala, buďme však na pozoru.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Simulační snímek úplného zatmění Měsíce 15. června 2011. Zdroj: EAI. Ve středu 15. června 2011 nastane v pozdních večerních hodinách úplné zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné v podstatné části svého průběhu. Neobvykle rudý či až nahnědlý Měsíc najdeme nevysoko nad jihovýchodním obzorem. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu a 40 minut, což činí z tohoto měsíčního zatmění jedno z nejdelších v tomto století. Je to také jediné úplné zatmění Měsíce, které budeme moci z našeho území pozorovat až do roku 2015.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 157 z 10. 6. 2011.
Porovnání velikosti Venuše, Země a MarsuAstronomy dlouho trápila otázka, proč má Mars pouze poloviční rozměr v porovnání se Zemí a proč má pouze desetkrát menší hmotnost. Protože sousední planety ve vnitřní části Sluneční soustavy se nepochybně zformovaly současně, nabízí se otázka: Proč nemá Mars stejnou velikost a hmotnost jako Země či Venuše? Článek publikovaný 5. 6. 2011 v časopise Nature poskytuje první souhrnné vysvětlení a odhaluje nečekaný "tanec" v počátcích existence planet Jupiter a Saturn.
Letní astronomický tábor na Vlčkové
Zlínská astronomická společnost pořádá už od roku 1988 každoročně letní astronomický tábor. První ročníky se konaly na skautské základně na Držkové, od roku 1992 se tábory pravidelně konají na Vlčkové.
Vlevo podepisuje generální ředitel Evropské jižní observatoře profesor Tim de Zeeuw, vpravo zástupce MŠMT Ing. Jan Marek, CSc., prostřední stojící je zástupce ČR v ESO profesor Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, z pověření ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Josefa Dobeše, zastoupené ředitelem odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji Ing. Janem Markem, CSc. a Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO) zastoupená jejím generálním ředitelem profesorem Timem de Zeeuw podepsaly dohodu ohledně splátkového kalendáře České republiky na Evropský extrémně velký dalekohled (E-ELT), a to v Praze dne 3. června 2011.
Sonda NASA s názvem OSIRIS-REx k odběru vzorků z asteroidu NASA připravuje na rok 2016 vyslání kosmické sondy, která bude vybavena robotickou rukou, pomocí níž sonda doslova "utrhne" vzorek materiálu z asteroidu, což astronomům pomůže v lepším pochopení vzniku Sluneční soustavy a počátků života. Mise pojmenovaná OSIRIS-REx (což je zkratka celého názvu Origins-Spectral Interpretation-Resource Identification-Security-Regolith Explorer) bude první americkou misí, jejímž úkolem bude dopravit na Zemi vzorky asteroidu. (Nepatrné množství materiálu z planetky Itokawa dopravila na Zemi pouze japonská sonda Hayabusa.)
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2011 obdržel "prostorový" snímek
"Mlhovina Roseta", jehož autorem je Pavel Pech.
V květnu 2011 učinila porota České astrofotografie měsíce neobvyklou volbu. Vítěznou fotografií se stal zvláštní, podivně vybarvený a navíc dvojitý snímek. Tento zvláštní pocit náhle zmizí, nasadíme-li si na oči také zvláštní a navíc dvoubarevné brýle - červené na levém a zelené či modré na oku pravém. Hned poté nás obrázek Pavla Pecha přivede do hlubin plastického nitra emisní mlhoviny NGC 2237, zvané též "Roseta", nebo po česku "Růžice".
Rozdílné působení na vesmír od gravitace a skryté energiePětiletý průzkum souboru 200 000 galaxií, umožňující zpětný pohled v čase do doby před sedmi miliardami roků, vedl k jednomu z nejlepších nezávislých potvrzení faktu, že temná (skrytá) energie je řídícím elementem rozpínání našeho vesmíru zvyšující se rychlostí. K výzkumu byla použita data z kosmické observatoře NASA s názvem GALEX (Galaxy Evolution Explorer) a Anglo-australského dalekohledu v pohoří Siding Spring v Austrálii (Anglo-Australian Telescope on Siding Spring Mountain, Australia).
Profesor Zdeněk Stuchlík. Zdroj: TV Noe.S děkanem Filosoficko přírodovědecké fakulty Slezské University pokračujeme v tématech teoretické fyziky týkajících se vesmíru. Úvahy o budoucnosti vesmíru, pobytu Alberta Einsteina před sto lety v Praze, výzkumu velmi kompaktních těles, jako jsou černé díry, superspinary, neutronové hvězdy či tzv. kvarkové hvězdy, nás doslova vytáhnou nad obzor naší fantazie. Skutečnost a realita vesmíru naši fantazii totiž stále a stále předhánějí.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchNa 21. Aviatické pouti Jana Kašpara v Pardubicích o víkendu 4. - 5. června 2011 najdete také stánek pardubické hvězdárny a Europe Direct Pardubice. V průběhu této akce se za jasného počasí bude pozorovat Slunce, bude se možné zapojit do celoplošné soutěže pro děti a mnoho dalšího. Neposledně se také návštěvníci stánku dozvědí detaily o tom, co má pardubická hvězdárna společného s Janem Kašparem nebo co Pardubáky čeká na noční obloze v následujících měsících.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice.
Návrh nanosatelitu k pátrání po exoplanetáchDoslova kosmická flotila miniaturních družic - tzv. nanosputniků - může brzy kroužit na oběžné dráze kolem Země za účelem pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu. Jejich hlavním úkolem bude hledání planet zemského typu, na kterých mohou existovat podmínky pro udržení života. První ze série takovýchto "lovců exoplanet" bude vypuštěn již v roce 2012.
Autor: spaceflightnow.comRaketoplán Endeavour se vydal před 16 dny do vesmíru, připojil se ke stanici ISS a dopravil sem dlouho očekávaný spektrometr AMS, na jeho palubě cestoval i český Krteček. Tato mise skončila ve středu 1. června přistáním na Floridě v 8:35 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.
Logo České astronomické společnosti
K uctění památky význačného českého astronoma XX. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti na svém jednání 9. února 2011 určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2011. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2011.
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Luděk FíkSkandinávie má letos veliké štěstí. Hned druhé částečné zatmění z celkových čtyř, která mají letos na Zemi nastat, bude opět pozorovatelné z těchto končin. Červnové částečné zatmění dosáhne maximální velikosti zakrytí něco málo přes 60 %, a to shora. Slunce tedy znovu “vykouzlí” úsměv, i když už ne tak úzký jako v případě lednového zatmění. Úkaz se odehraje na severním pólu, severní Evropu zastihne v době polárního dne. V České republice však tentokrát nespatříme ani část úkazu – Slunce bude v čase zatmění skryto pod severozápadním obzorem.
Logo SOCČeská astronomická společnost vyhlašuje soutěž o nejlepší středoškolskou odbornou práci (soutěž SOČ) na téma světelné znečištění.
Již v minulých ročnících se objevovaly práce studentů, které byly kvalitní a probojovaly se do vyšších kol soutěže, konkrétně práce Tomáše Lázny a Pauly Parikrupové. Proto se Česká astronomická společnost rozhodla podpořit činnost dalších studentů a vyhlásit soutěž o nejlepší práci na toto téma.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4