Evropský modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini k Saturnu, se v sobotu ráno oddělil a pokračuje v samostatném letu po kontrolované kolizní dráze k největšímu měsíci planety Saturn - k Titanu. K přistání na záhadném měsíci dojde 14. ledna 2005, kdy po sestupu atmosférou dosedne na pevný (či kapalný?) povrch Titanu.
K oddělení modulu došlo 25. prosince ve 3 hodiny středoevropského času. Několik minut po oddělení se sonda Cassini otočila zpět k Zemi a vyslala informaci o úspěšně provedeném rozdělení obou kosmických sond. Signál potřeboval 1 hodinu a 8 minut, než překonal vzdálenost 1,2 miliardy km ze sondy na Zemi.
Počátkem roku 2004 vyhlásil americký prezident George Bush novou kosmickou iniciativu, která mj. počítá s návratem amerických astronautů na Měsíc a s realizací pilotovaného letu na Mars. V těchto dnech NASA vybrala 6 návrhů vědeckých experimentů pro připravovanou kosmickou sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedná se o první sondu, která bude realizována v rámci projektu Vision for Space Exploration.Petr BartošSluneční soustava
Dne 26.12.2004 v 0.58 UCT postihlo Sumatru, okolní ostrovy a pobřeží ničivé zemětřesení doprovázené ničivými vlnami tsunami. Zmíněné zemětřesení se projevilo i na území České republiky, proto pro zájemce uvádím několik odkazů: > Animace tsunami Karel MokrýKosmonautika
V ranních hodinách se od sondy Cassini oddělil modul Huygens. 14.1.2005 by mělo dojít k plánovanému přistání na Saturnově největším měsíci - Titanu. Modul bude zkoumat atmosféru a povrch tohoto měsíce.redakceOstatní
Všem čtenářům přejeme příjemné prožití vánočních svátků a hezký nový rok.
Vzhledem k svátkům bude do konce letošního roku probíhat pouze sporadická aktualizace serveru. Po Novém roce zde opět naleznete pravidelné aktuality z astronomie a kosmonautiky.
Vaše připomínky k portálu astro.cz uvítáme na adrese info@astro.cz
Zcela nepochopitelný úkaz zaregistrovali vědci, podílející se na řízení robota Opportunity, který již téměř rok zkoumá planetu Mars. Co nebo kdo průběžně "uklízí" prach, usazený na povrchu panelů slunečních baterií, které slouží jako sluneční "elektrárna", dodávající potřebnou elektrickou energii všem přístrojům pojízdné laboratoře? Připomeňme, že sonda byla vypuštěna ze Země 7. 7. 2003 a na povrchu Marsu úspěšně přistála 25. 1. 2004.František MartinekKosmonautika
Hlavní představitel ruské Federální kosmické agentury (FKA) Anatolij Perminov v průběhu internetové diskuse, zaměřené na problémy mezinárodní spolupráce v oblasti dobývání vesmíru, označil plány NASA vyslat pilotovanou expedici na Mars ve třetím nebo ve čtvrtém desetiletí tohoto století za uskutečnitelné, avšak příliš drahé.Tomáš BezouškaOstatní
Kosmická sonda Cassini prolétla 13. 12. 2004 již podruhé v těsné blízkosti největšího měsíce planety Saturn - měsíce Titan. Porovnáním snímků měsíce s dřívějšími fotografiemi, pořízenými při průletu 26. 10. 2004 bylo zjištěno, že zde dochází mj. ke změnám "počasí". Na posledních fotografiích byla například objevena oblaka v místech, kde při dřívějším snímkování nebyla. Připomeňme, že Titan je jediným měsícem ve sluneční soustavě, který je obklopen velice hustou atmosférou.František MartinekKosmonautika
Mezinárodní vědecký tým vypustil v Antarktidě výškový atmosférický balón s vědeckým vybavením, umístěným na plošině zavěšené na dlouhém laně pod balónem. Hlavním úkolem vědeckého vybavení je pátrat po antihmotě. Jedná se o velmi vzácné a obtížně detekovatelné kosmické částice. Tým se bude snažit pochopit původ antihmoty ve vesmíru a najít důkazy pro existenci Hawkingova záření, jež má původ v tzv. "vypařování" černých děr. Tuto teorii vypracoval Stephen Hawking z Cambridge University ve Velké Británii.Jiří DušekOstatní
Slovem triedr se dnes označuje každý dalekohled, v němž se používá trojbokých hranolů k dosažení vzpřímeného obrazu. Většinou se přitom jedná o dvojici spojených dalekohledů, v astronomické hantýrce nazývanou binar.
Blíží se k nám nová Machholzova kometa. Nejblíže Zemi se ocitne v noci z 5. na 6. ledna, kdy proletí ve vzdálenosti 51 milionů kilometrů od nás. Nejjasnější by měla být kolem 10. ledna, kdy bude vidět i malými dalekohledy.
V dnešní době velkých robotických dalekohledů již hvězdárny nemají příliš mnoho šancí zapojit se do vědeckého výzkumu. A tak nezbývá než se zaměřit na popularizaci astronomie. Málokdo by asi věřil, že se ještě v České republice rodí nové hvězdárny. Avšak jedné z nich je věnován právě tento článek - zlínské hvězdárně.Karel MokrýOstatní
Antarktida, ledovec - nejvitší plovoucí tileso na Zemi (prosinec 2004) V Antarktidě se 13. prosince 2004 ulomil na ostrově Ross obrovský ledovec známý jako B-15A Iceberg. Nyní je největším plovoucím tělesem na naší planetě. Tento obrovský kus ledu (3.000 km2) svou velikostí odpovídá Libereckému kraji nebo polovině kraje Moravskoslezského. Američtí vědci odhadli, že obsahuje dostatečnou zásobu sladké vody, která by stačila na 80 let pro celé povodí Nilu v Egyptě.redakceVzdálený vesmír
Dne 21. 12. 2004 se v posluchárně M III Technické fakulty ČZU v Praze od 15:30 hodin uskuteční přednáška Dr. Pavla Voráčka (Lund University / Observatory, Švédsko) Jak vznikl vesmír?. Po přednášce bude diskuse k tématu.František MartinekKosmonautika
Dne 7. 9. 2004 informovala NASA o ukončení etapy zkoušek na oběžné dráze a postupném uvádění do provozu vědecké družice Gravity Probe-B a o zahájení hlavní fáze letu - plnění zadaného vědeckého úkolu. Ve skutečnosti k tomu došlo poněkud dříve - 27. srpna - čili 129 dnů po navedení družice na oběžnou dráhu kolem Země.Jiří DušekOstatní
Je to k nevíře, ale tahle soustava čoček a skleněných hranolů, jejichž základní konstrukce se od počátku dvacátého století příliš nezměnila, je dosud nejdostupnější kvalitní astronomický dalekohled. Samozřejmě, triedr má jistá omezení, ale jinak je s ním na co koukat. Posuďte sami.
Kosmická sonda Cassini úspěšně dokončila další blízký průlet nad Saturnovým měsícem Titan. Jde o poslední těsný průlet před vypuštěním evropské sondy Huygens, ke kterému má dojít o Štědrém dni. Obrazové a radarové informace nashromážděné během tohoto blízkého průletu umožní srovnání se snímky získanými 26. října během prvního blízkého průletu.
Obrázek pochází z druhého průletu okolo Titanu. Snímek byl pořízen z výšky 125 900km, rozlišení je 735m/pixel.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kometa C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 2.2"/px (proti originálu 2x zmenšeno), sever je nahoře, východ vlevo. Výška nad obzorem zhruba 20 stupňů. Mezery ve stopách hvězd vznikly vyházením snímků se stopami družic v těsné blízkosti obrazu komety. Vzdálenost od Země 2.061 au, od Slunce 1.503 au.