Amatérský astronom objevil dosvit gama záblesku
25. června 2003 objevil Berto Monard z Jihoafrické Republiky dosvit gama záblesku - a podařilo se mu to dříve než profesionálním astronomům!
25. června 2003 objevil Berto Monard z Jihoafrické Republiky dosvit gama záblesku - a podařilo se mu to dříve než profesionálním astronomům!
Z obsahu bych chtěl upozornit především na první část článku doc. Mikuláška, který podává přehled o horkých hvězdách. Jde vlastně o úvodní část vysokoškolských skript, ale nebojte se, text není příliš náročný. Zajímavou problematikou vlastností pulzujících hvězd (cefeid) ve dvojhvězdách se zabývá článek P. Pecharové. K. Hornoch po roce objevil druhou novu v galaxii M31 a napsal nám o tom článek. Další příspěvky pojednávají o zvláštním typu kataklyzmických dvojhvězd, o zjasněních Ró Cas, pozorování miridy U UMi, zprávě o činnosti projektu Prosper a otevření soukromé hvězdárny SKYMASTER.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2003 slunečního fyzika doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne ve středu 10. září 2003 od 17 hodin v budově Akademie věd ČR v Praze. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Zánik světa z hlediska astronomie" Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
| Česká astronomická společnost si Vás dovoluje pozvat na |
| Slavnostní předání Ceny Františka Nušla za rok 2003,které se koná dne 10. září 2003 od 17 hodv budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, sál číslo 206. |
| Součástí programu je přednáška doc. Josipa Kleczka na téma |
| "Zánik světa z hlediska astronomie" |
| Srdečně všechny zveme. |
![]() |
update: 2003.08.28
Tiskové prohlášení ČAS číslo 50
Během 22 dnů letošního léta se podařilo amatérskému astronomovi Kamilu Hornochovi z Lelekovic u Brna objevit 3 novy ve spirální galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy.
V čísle 9/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 15. srpna 2003, jsou čtenáři informováni o zákrytu hvězdySAO 144929 planetkou (420) Bertholda, jež nastane mezi 23:42-23:45 SELČ 26. srpna a měl by být pozorovatelný především ze západních Čech.Následuje pasáž o meteorických rojích, které můžeme pozorovat nazačátku podzimu.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Sonda Mars Express dorazí k Marsu v prosinci 2003, krátce poté dosedne přistávací modul Beagle 2 na povrch "rudé planety". Jaké prostředí lze očekávat? Co víme o počasí na Marsu?
Veselská hvězdárna byla založena v roce 1960 a slavnostně otevřena poslední srpnový den v roce 1963. Letošní konec měsíce srpna je tedy pro veselskou hvězdárnu jubilejní, oslaví 40 let své činnosti. Při této příležitosti pracovníci hvězdárny a její věrní příznivci ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou připravili
Astronomický týden od 26.8.2003 do 29.8.2003. Program je uveden v textu článku.
Start mise SMART-1 planovaný na čtvrtek 28.8.2003 byl odložen o šest dní na 3.9.2003. První evropské sondě určené ke zkoumání Měsíce bude cesta k cíli trvat 16 měsíců. Bližší informace o sondě naleznete v článku SMART-1: mise k Měsíci. Odložení je způsobeno dodatečným testováním jednoho ze satelitů, které Ariane 5 vynese na oběžnou dráhu. Arianespace neuvádí, který satelit je testován.
Zdroj: ESA, Arianespace
V dnes o půlnoci nastane maximum meteoritického roje Perseid. Pozorování bude bohužel silně rušeno Měsícem. I za těchto podmínek můžete mít štěstí a zahlédnout velmi jasný meteor - bolid (meteor jasnější než planeta Venuše). Víte, že informace o těchto vzácných jevech sbírá na stránce hlášení o pozorování bolidu ASU ČR?
Podrobnosti o letošních Perseidách neleznete v článku Perseidy 2003

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4