Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2011.
Měsíc po úplňku se blíží do poslední čtvrti. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Večer přelétá stanice ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Andrew Feustel při kosmickém výstupu v rámci mise STS-134. Autor: NASAV neděli 7. srpna 2011 se v kulturním domě v Brně-Soběšicích konala jedna z besed, jež byly součástí velkolepé návštěvy amerického astronauta Andrewa Feustela v České republice. Při ní přivezl zpět plyšového Krtečka, jež s ním absolvoval vesmírnou misi. Setkání s A. Feustelem jsem si nemohl nechat ujít a před besedou jsem také využil volné chvilky pana Feustela a na nejtišším možném místě - na jevišti před plnícím se sálem - jsem s ním udělal rozhovor pro astro.cz.
Feustelovi při besedě na Akademii věd 1.8.2011. Autor: Stanislava KyselováAstronaut Andrew Feustel i s rodinou odletěl zpět do USA. Jestli byl jeho pobyt v ČR úspěšný, je v tomto případě zbytečné se ptát. Vždyť všude kam přijel, vyvolal opravdové pozdvižení. Na závěr svého pobytu navštívil i Václava Havla.
Nová kopule na Hvězdárně v Rokycanech. Autor: René NovysedlákVážení záujemcovia o astronómiu, chcem vám predstaviť nový nepravidelný seriál, ktorý sa bude venovať predstavovaniu niektorých hvezdárni na Slovensku a v okolitých krajinách. V dnešnom prvom dieli se pozrieme do Čiech - Hvezdárne v Rokycanoch, neďaleko Plzne. Počas mojej návštevy som bol zvedavý hlavne na prístrojové vybavenie, pozorovacie podmienky a históriu hvezdárne. Pán riaditeľ Karel Halíř ma ochotne pozval ďalej...
Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004. Autor: Fred BruenjesV sobotu 13. srpna v časných ranních hodinách nastane maximum známého a každoročně aktivního meteorického roje Perseidy. "Slzy svatého Vavřince," jak se roji z historických pramenů přezdívá, však letos budou padat za poměrně dosti nepříznivých podmínek. Slabé meteory se ztratí na světlé obloze ozářené téměř úplňkovým Měsícem. Přesto se především k ránu před rozbřeskem roj vyplatí pozorovat.
Snímek okolí Epsilon Aurigae pořízený CCD kamerou ST5C přes objektiv Pentacon auto 2,8/29 (zorné pole 379' x 284'). Vyznačené jsou proměnné hvězdy a srovnávací hvězdy (cmp, ch1 až ch4).Epsilon Aurigae, zákrytová dvojhvězda s dosud nejdelší známou periodou (9892 dní = 27,1 roků), se stala středem pozornosti v létě 2009. Po desetiletích čekání začala na sklonku července první fáze zákrytu a hvězda začala pomalu slábnout.
Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2011.
Měsíc dorůstá do úplňku. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Ráno přeletá ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2011 obdržel snímek
"LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", jehož autorem je Libor Richter.
Červencové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" opět zamíchalo československým astrofotografickým nebem. Autor vítězného snímku "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", který nejvíce oslovil porotu, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nice není.
Americká sonda Juno u Jupiteru - kresbaMůžeme se těšit na další kosmickou sondu, která bude velkým přínosem. Jmenuje se Juno, namíří si to k Jupiteru a připomene i Galilea.
Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníkaDva týmy astronomů objevily největší a nejvzdálenější zásobárnu vody ve vesmíru, jaká kdy byla vůbec nalezena. Její množství je stěží představitelné. Objem této kosmické "nádrže" 140 biliónkrát převyšuje zásoby vody ve světových oceánech planety Země. Tato voda je rozptýlena v okolí obrovské "krmící se" černé díry (tzv. kvasaru), která se nachází ve vzdálenosti více než 12 miliard světelných let.
Antonín Vítek. Zdroj: TV NoeDalší pokračování pořadu Hlubinami vesmíru bude mít premiéru v sobotu 6. srpna 2011 ve 20:55 na TV Noe a bude tentokrát s Mgr. Antonínem Vítkem o výzkumu Sluneční soustavy.
Snímek Vírové galaxie a supernovy 2011dh, pořízený 27.06.2011 pomocí 0,40-m f/5 JST + CCD G2-1600 + filtr R expozicí 60s (zorné pole 24'.1 x 16'.1). Vyznačené jsou srovnávací hvězdy podle AAVSO a okalibrované standardy podle práce UBVRI Photometry of tVírová galaxie M51 (NGC 5194) v souhvězdí Honících Psů je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších deep-sky objektů severní oblohy. Překrásná spirální galaxie se však v poslední době dostává do středu pozornosti i díky neobvykle hojnému výskytu supernov. Během posledních sedmnácti let byly zaznamenány tři případy vzplanutí.
Gejzíry vodní páry nad Enceladem. Autor: NASAHerschelův kosmický teleskop napomohl k vyřešení 14 let dlouhé záhady týkající se původu částeček vody v horních vrstvách planety Saturn. Může za něj Enceladus, Saturnův měsíček zodpovědný za existenci jednoho ze Saturnových prstenců. Ukázalo se totiž, že obrazce na jeho povrchu zvané "tygří pruhy" mají téměř jistou souvislost s výskytem vodních molekul v horních vrstvách plynného Saturnu. Vodní molekuly přechází na Saturn přímo z ledového měsíčku.
Snímek prvního Trojana Země pořízený v říjnu 2010 družicí WISE na vlnové délce 4,6 mikronů.Trojané jsou tělesa, která uvízla v gravitačním zajetí planety poblíž libračních bodů L4 a L5. Obíhají tedy kolem Slunce v dráze 60 stupňů před planetou, respektive 60 stupňů za planetou. Jejich dráha je v rezonanci 1:1 s planetou a je dlouhodobě stabilní. Jsou známy především v souvislosti s velkými planetami jako Jupiter. Nedávný objev družice WISE představje prvního Trojana naší planety.
Západočeská pobočka ČAS na FacebookuSociální sítě se vedle e-mailu, konference, ICQ nebo Skypu stávají jedním z internetových komunikačních kanálů. Na počátku května 2011 vznikla na sociální síti Facebook i stránka Západočeské pobočky ČAS, která se tímto stala průkopníkem mezi pobočkami ČAS… Chcete-li získat více informací o tom, co může Vaší pobočce, sekci ČAS přinést vytvoření facebookové prezentace, pak je tento krátký článek určen právě Vám.
Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667Ještě donedávna byli astronomové skeptičtí při úvahách, zda mohou existovat planety ve vícenásobných hvězdných soustavách. Předpokládalo se, že neustále se měnící gravitační síly by nakonec vedly k vyvržení planet mimo planetární systém. Avšak navzdory všem pochybnostem astronomové objevili několik planet právě v takovýchto hvězdných soustavách. Nedávno astronomové oznámili objev planety v systému trojnásobné hvězdné soustavy (trojhvězdy) HD 132563.
Venuše v korónografu LASCO C3 28. července 2011. Autor: SOHONa snímcích z korónografu LASCO C3 družice SOHO můžete nyní kromě proměnlivých koronálních výtrysků sledovat i mimořádně jasný bod, který svou září doslova přepaluje citlivé pixely. Je to planeta Venuše, jejíž současný průchod zorným polem zmíněného korónografu je více než symbolický. Jde o poslední maximální úhlové přiblížení druhé planety Sluneční soustavy ke slunečnímu kotouči před nesmírně mimořádným nebeským úkazem, jehož budeme svědky v červnu příštího roku.
Astronaut A. Feustel a Krteček. Autor: dokosmuskrtkem.czAstronaut Andrew Feustel, který Českou republiku reprezentoval již při dvou misích amerického raketoplánu, se se svou ženou Indirou od 29. července zdržuje v naší zemi. Jeho pobyt tu potrvá do 10. srpna. Svým jedinečným gestem - vzetím Krtečka od autora Zdeňka Milera na ISS - zanechal ve vesmíru již druhou českou stopu. První stopou byla cesta Nerudových Písní kosmických při servisní misi k Hubbleovu vermírnému teleskopu. O pobytu A. Feustela v České republice vás nyní budeme průběžně informovat v tomto článku.
Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Logo České kosmické kancelářeEvropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci 17 z 63 českých projektů, podaných do druhé výzvy Pobídkového programu pro česká pracoviště. Firmy, výzkumné instituce a univerzity z ČR se tak budou podílet na výzkumných projektech v oblasti pozemního segmentu, pozorování Země, raketových nosičů, navigace, a zejména pak v oblasti technologických řešení s širším využitím. U čtyř doporučených projektů je řešitelem ČVUT či Ústav Akademie věd ČR a u 13 potom soukromé firmy. Pro schválené projekty z druhé výzvy je připraven rozpočet ve výši přes 75 miliónů korun.
Tisková zpráva České kosmické kanceláře ze 28. července 2011.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
