Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Voyager 1 překonal hranici 100 AU

voyager_diagram.jpg
Voyager 1 překonal další milník v historii výzkumu vesmíru. Ve čtvrtek 17. srpna 2006 proletěl jednu z neviditelných hranic Sluneční soustavy ve vzdálenosti 100 AU od Slunce (asi 15 miliard km). A stal se tak ve vesmíru nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 2 je s 80 AU asi 6 let pozadu.
Ivo Míček Ostatní

Pacifická astron. spol. udělila cenu pro nejlepšího amatérského astronoma za rok 2006 K. Hornochovi

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 86 ze 17. 8. 2006.

Pacifická astronomická společnost vybrala nejlepšího amatérského astronoma pro rok 2006. Stal se jím Kamil Hornoch, vizuální a CCD pozorovatel komet, meteorů a proměnných hvězd. Cena "The Amateur Achievement Award" mu bude slavnostně předána v rámci jednání 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze dne 17. srpna 2006 a předá mu ji výkonný ředitel Pacifické astronomické společnosti Dr. Michael Bennett.

František Martinek Sluneční soustava

Kolik planet má Sluneční soustava?

iau0601a.jpg
Když se děti vrátí v září znovu do školy, možná se již budou učit nové složení planet naší Sluneční soustavy. Na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU - International Astronomical Union), které se v současné době koná v Praze, se očekává hlasování o jasné definici planet, která doposud chybí. Organizace, která schvaluje pojmenování planet a měsíců od svého založení v roce 1919, bude diskutovat o návrhu ustanovit, že naše Sluneční soustava má 12 planet. Definitivně by se mělo rozhodnout na zasedání 2. sekce Generálního shromáždění IAU ve čtvrtek 24. srpna odpoledne.
redakce Ostatní

Sté jubileum českého astronoma Františka Linka

Link1200.jpg
narozen: 15. 8. 1906, Brno
zemřel: 28. 9. 1984, Paris

Zdeněk Ceplecha, Václav Bumba, Jiří Grygar, Jana Olivová

František Link patří mezi průkopníky české astronomie. Za druhé světové války založil Početní sekci České astronomické společnosti, která vykonala v předpočítačové době velké množství nenahraditelné práce. Po válce se roku 1948 stal ředitelem observatoře v Ondřejově. Inicioval výzkum Slunce a vztahů Slunce-Země, byl také průkopníkem vesmírného výzkumu.

Článek převzat a přeložen z kongresových novin Nuncius Sidereus III

František Martinek Exoplanety

Objevena mateřská hvězda již známé exoplanety

planet.jpg
Možná právě takto - jako v představě malíře - vypadá soustava OGLE-2003-BLG-235L/MOA-2003-BLG-53L při pohledu zblízka. Ne jen tak obyčejný objev uskutečnili astronomové Ray Villard (Space Telescope Science Institute) v Baltimore a David Bennet (University of Notre Dame) při vyhodnocování fotografií, které pořídil Hubblův kosmický dalekohled (HST). Nakonec se jim podařilo objevit hvězdu, kolem níž obíhá exoplaneta. Zajímavé na tom je fakt, že exoplaneta byla objevena již v roce 2003 - tedy o 2 roky dříve, než byly pořízeny fotografie hvězdy.
Veselý Jan Úkazy

Mars - uvedení pravé míry na pravou míru

mars2003.jpg
V článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru se, bohužel, vyskytuje takový počet nesmyslů, že si vyžaduje uvedení na pravou míru. Jde tedy o uvedení na pravou míru v druhé mocnině a v souladu s duchem uvedení na pravou míru v mocnině první lze konstatovat, že by si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů za nejvyšší hustotu nesmyslů na počet bitů v uvedení na pravou míru sdělení s nejvyšší hustotou nesmyslů na počet bitů. Zdá-li se čtenářům tato logická konstrukce příliš složitá, doporučuji nakreslit si vhodný diagram. Chcete-li se dozvědět, jak je to s tím Marsem a kachnou, která koluje po českém internetu, čtěte dál.
redakce Ostatní

pozvánka na předání Nušlovy ceny 2006

Srdečně vás zveme na Slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2006 RNDr. Zdeňku Sekaninovi, CSc.. Cena bude předána ve středu 16.8.2006 od 17:00 v budově Akademie věd ČR, Národní třída 3, Praha 1, místnost 206. RNDr. Sekanina přednese přednášku Výbuchy a řetězové štěpení komet. Přednáška bude přednesena v češtině. Předání ceny i laureátská přednáška jsou přístupné veřejnosti. Vstup zdarma. Předpokládaný konec je v 18:30.

Tisková zpráva ČAS (MS Word)

Jiří Grygar Úkazy

Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru

Po Čechách se toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.
Pavel Ambrož Multimédia

Zamyšlení nad Českou astrofotografií měsíce (ČAM)

První půlrok ČAM je uzavřen a vybrané snímky jsou zařazeny na webovské stránce. Tato iniciativa nezapadla především proto, že česká (a podle mnohých příspěvků na chatu i slovenská) astronomická amatérská veřejnost takovou prezentaci chce a podporuje ji. Záměrem je ukázat veřejnosti naši kvalitní astronomickou fotografii a to formou soutěže, kde oslovení porotci deklarují nezištný, čestný a pozitivně orientovaný zájem o zvelebování hlavně amatérské astronomické fotografie.

Pavel Suchan Světelné znečištění

Vyhlášení výsledků fotosoutěže na téma světelné znečištění

Západočeská pobočka České astronomické společnosti vyhlásila výsledky fotografické soutěže k problematice světelného znečištění. Tuto soutěž vyhlásila Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň. Cílem soutěže je osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí.

Tisková zpráva ČAS.

Pavel Suchan Multimédia

Výstava "Mapy a hvězdář"

Do 31. října můžete obdivovat geografické i hvězdářské mapy týkající se Tychona Brahe zapůjčené ze soukromých sbírek.

Slavnostní otevření výstavy 2. srpna 2006 Muzeum Benátky, zámek II.patro, 16.oo hodin

Miloslav Kopecký Ostatní

Před sto lety byla uvedena do provozu ondřejovská hvězdárna

cent_plosina_z_CK.jpg
Na 1. srpen 2006, čtrnáct dní před zahájením pražského kongresu Mezinárodní astronomické unie, připadá významné výročí hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Uplyne totiž 100 let od prvního vědeckého pozorování na J.J. Fričem budované nové hvězdárně na vrcholu kopce Manda nad Ondřejovem.
Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 3/2006

prave_vyslo.jpg
Právě vyšlo letošní třetí číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 13 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.






  • J.Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni I.
  • P. Najser Z Čech až na Měsíc - Rodáci na přivrácené straně II.
  • S. Vítek: OSN - Neznámá hvězdárna se známou zkratkou
  • Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů IV.
  • P. Kulhánek: P. Kulhánek: Magnetická pole ve sluneční soustavě
František Martinek Exoplanety

Vznikající planety pomáhají na svět hvězdám

spitzer-20060724.jpg
Protoplanetární disky, jak se zdá, nejsou jen přímým důsledkem procesu vzniku hvězd. Bez jejich přítomnosti by formování hvězd bylo mnohem složitější. K takovému závěru dospěli astronomové na základě informací o 500 hvězdách, které získali pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope), který byl vypuštěn 25. 8. 2003.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »