Start HTV-4 3. srpna 2013 Autor: Spaceflightnow.comTřetí srpnový večer u nás, čtvrté srpnové ráno tam. V tomto okamžiku zažehla šestici silných motorů japonská raketa H-2B a počala stoupat do předúsvitových nebes nad kosmodromem Tanegašima. Začala tím čtvrtá japonská zásobovací mise k ISS, a byť je vynesená loď Kounotori 4 (Čáp) bezpilotním náklaďákem, veze na své palubě i nového člena posádky stanice.
Ve startu lodi nakonec nezabránily ani menší potíže na palubě orbitálního komplexu.
3-D pohled na odtok plynu z galaxie NGC 253 - ALMA - eso1334 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/Erik RosolowskyALMA odhaluje tajemství chybějících hmotných galaxií
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (034/2013): Nová pozorování provedená teleskopem ALMA v Chile poskytla astronomům dosud nejlepší pohled na to, jak prudká tvorba hvězd může vyfoukat plyn z galaxie a zkomplikovat tak vznik dalších generací stálic – na jejich vznik a růst není dostatek hmoty. Působivé grafické znázornění zachycuje mimořádně silný odtok molekulárního plynu, který je díky průběhu překotné hvězdotvorby vyfukován z centra nedaleké galaxie v souhvězdí Sochaře. Tyto nové výsledky pomohou vysvětlit nečekaně nízký počet velmi hmotných galaxií ve vesmíru. Výzkum byl zveřejněn 25. července v odborném časopise Nature.
Supernova SN 2013EJ. Autor: Foto: Karel Halíř25. července 2013 byla ve spirální galaxii M 74 (NGC 628) promítající se do souhvězdí Ryb objevena supernova SN 2013EJ, která je v dosahu amatérských dalekohledů. V nejbližších dnech je navíc mimo hru Měsíc (nov 6. 8.), který by mohl jinak rušit naše pozorování. Dostáváme tedy ideální příležitost podívat se do vzdáleného vesmíru. S ohledem na pozici supernovy v souhvězdí Ryb a její jasnost, ale i vzhledem na aktuální předpověď počasí, ji dnes v noci budeme moci pozorovat malými dalekohledy, nebo ještě lépe zachytit ji fotograficky.
Mapa oblohy 7. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 5. 8. do 11. 8.
Měsíc je kolem novu. Vidět můžeme všechny planety - večer Venuši a Saturn, v noci Neptun a Uran, ráno Jupiter, Mars a Merkur.
Přelety ISS se z ranní oblohy přesouvají na večerní. Oblohou se prohání spousta meteorů. Japonská HTV 4 je na cestě k ISS,
Curiosity je na Marsu 1 rok.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. srpna ve 22:00 SELČ.
sněžná čára oxidu uhelnatého v systému TW Hydrae - ALMA - eso1333 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)Sněžná čára pro tvorbu planet a komet
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2013): Ve vzdáleném mladém planetárním systému byla vůbec poprvé zaznamenána sněžná čára, hranice, za kterou se daná sloučenina vyskytuje jen ve formě ledu. Tato sněžná čára byla pozorována v okolí hvězdy slunečního typu TW Hydrae. Objev by nám mohl přinést nové informace o vzniku planet a komet, o podmínkách které určují jejich složení a tedy i historii Sluneční soustavy. Výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Science Express.
Léto je v plném proudu a noční obloze nad našimi hlavami dominuje rozsáhlé souhvězdí Labuť, ukazující směr ve vesmíru, kam se rychlostí 220 km/s řítí naše Sluneční soustava. To ovšem astronom stojící či sedící u dalekohledu mířícího do těchto končin nepostřehne. Co však jistě pocítí, je nadšení nad hvězdnou bohatostí galaktického ramena naší Galaxie, rozervaného v tomto souhvězdí komplexem prachových mračen zvaných „Velká trhlina“. To však není zdaleka vše. Již astronomický začátečník vyjmenuje mlhovinu Severní Amerika či pověstné „řasové mlhoviny“ a jistě i mnoho dalších.
Obálka časopisu Astronomy Now. Autor: Archiv autora.Srpnové číslo prestižního anglického astronomického časopisu Astronomy Now přineslo opět poctu české amatérské astronomii. Na titulní stránce se objevil snímek pořízený amatérským astronomem Zdeňkem Bardonem z Rasošek. Obrázek byl pořízen na astronomické observatoři ESO na La Silla v Chile. Kopule v popředí skrývá 1,54 metrový dánský teleskop, za ním se pak na pozadí centrálních oblasti Mléčné dráhy promítá kopule 3,6 metrového teleskopu. Ten se specializuje na vyhledávání exoplanet za pomoci gravitačních mikročoček.
Vladimír Wagner. Autor: TV Noe.První sobotu v měsíci 3. srpna ve 20:00 můžete sledovat premiéru pořadu Hlubinami vesmíru. V ní budeme pokračovat s dr. Vladimírem Wagnerem o souvislostech jaderné fyziky s astronomií.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Planetka 2013 MZ5. Autor: NEO.Už známe více než 10000 planetek a komet, které mohou proletět v blízkosti Země. Pořadové číslo 10000 patří objektu označenému předběžně jako planetka 2013 MZ5. Jeho první spatření se uskutečnilo v noci 18. června 2013 prostřednictvím dalekohledu Pan-STARRS-1, který je umístěn v nadmořské výšce více než 3 km u kráteru Haleakala na Havaji.
oblak plynu roztrhaný černou dírou uprostřed Galaxie - eso1332 Autor: ESO/S. GillessenVLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2013): Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé v historii zachycují oblak plynu, který je cupován silami supermasivní černé díry sídlící v centru naší Galaxie. Původní oblak je nyní výrazně protažen. Jeho čelní část již prošla nejbližším bodem dráhy a odlétá pryč od černé díry rychlostí převyšující 10 milionů km za hodinu. Druhá polovina oblaku se však zatím stále k černé díře blíží.
Měsíc a Jupiter. Autor: Karel KučeraNa začátku srpna 2013 se nám v průběhu noci na obloze představí všech osm planet Sluneční soustavy a ještě něco navíc. Nejlepší podmínky pro pozorování všech planet naší soustavy přitom nastanou o víkendu, v průběhu noci ze 3. na 4. srpna 2013.
Mapa oblohy 31. července 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 29. 7. do 4. 8.
Měsíc je v poslední čtvrti. Večer je vidět Venuše a Saturn, ráno Jupiter, Mars a Merkur. Přelety ISS probíhají na ranní obloze.
Začínají létat Perseidy, doplňují je pomalé Kaprikornidy. Startuje také HTV 4 k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. července ve 22:00 SELČ.
KOI-730 - dvě exoplanety na jedné oběžné dráze (kresba)V sobotu 27. července 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Hlavním tématem budou exoplanety, tedy planety u jiných hvězd.
Výstava Človek a vesmír Autor: Pavol RapavýČlověk a Vesmír je názov netradičnej výstavy, ktorá je výsledkom spolupráce Novohradského múzea a galérie v Lučenci a Hvezdárne v Rimavskej Sobote. Obrázky astronomických objektov nájdeme v každej hvezdárni, no zväčša sú to snímky z profesionálnych observatórií, Hubblovho ďalekohľadu či kozmických sond. Výstavy v profesionálnych galériách sú však skôr výnimkou.
Hvězdný vějíř v Adromedě Autor: Stellarium Většina průvodců po hvězdné obloze se soustředí na objekty, k jejichž sledování je zapotřebí alespoň malý dalekohled. Přitom při pohledu na noční oblohu i pouhým neozbrojeným okem můžeme najít zajímavé objekty, které by bylo škoda opomenout. Patří mezi ně třeba obrazce, které vytvářejí souhvězdí. Při jejich prohlížení člověk někdy jen žasne, jakou museli mít naši předci představivost, když pro ně vymýšleli jména. Jen málokdy se povede, že obrazec je na první pohled podobný svému pojmenování. Občas je zapotřebí hodně velké fantazie, abychom si dokázali představit objekt, po kterém je souhvězdí pojmenováno. Útěchou nám může být fakt, že na severní polokouli alespoň ve většině případů souhvězdí tvoří výrazná uskupení hvězd, která si nějaké pojmenování zaslouží. Na jižní polokouli je to výrazně horší. Poměrně často zde narazíme na velmi nevýraznou část oblohy, která nese takové jméno jako Indián, Hodiny, Malý vodní had, Malíř nebo třeba Chameleón. V těchto případech snad ani při sebebujnější fantazii člověk nemůže spatřit na slabém hvězdném pozadí obrysy daného předmětu, zvířete či bytosti.
Dávné řeky a moře na Marsu - kresba Autor: NASAVědci z California Institute of Technology (Caltech) objevili nová svědectví o existenci dávné říční delty na Marsu v místě, kde se kdysi velmi dávno mohla řeka vlévat do rozsáhlého oceánu. Tento oceán – pokud skutečně existoval – pokrýval velkou část severní polokoule planety. Rozkládal se na ploše větší než jedna třetina povrchu Marsu.
Země od Saturnu 19.7.2013. Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science InstituteMinulý týden v pátek jsme měli poprvé příležitost zamávat do kamery vzdálené více než miliardu kilometrů. Stalo se tak díky tomu, že jsme věděli s předstihem o chystaném fotografování Země od Saturnu sondou Cassini. Část rozsáhlé mozaiky se Zemí a Měsícem již byla prezentována veřejnosti.
Mapa oblohy 24. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 7. do 28. 7.
Měsíc je kolem úplňku. Pozorovat můžeme zvečera Venuši a Saturn, ráno Jupiter a Mars. Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Máme tu dozvuky nočních svítících oblak.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. července ve 22:00 SELČ.
Videoreportáž magazínu Vědmág. Autor: Youtube.Hvězdárna a planetárium Brno odstartovala ve spolupráci s internetovým magazínem Vědmág vzdělávací projekt Ke hvězdám. Jeho cílem je přiblížit široké veřejnosti zajímavá fakta o vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
